Prodaná nevěsta rozezpívá Divadlo pod Palmovkou

Libeňská scéna uvede v sobotu 9. prosince 2023 premiéru známé opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Specificky inscenovaná hudební komedie o tom, jak nepřijít o peníze, ani o milovanou Mařenku a o jedné geniální léčce je příspěvkem libeňské scény ke Smetanovu výročí v roce 2024.

Divadlo pod Palmovkou se v mnohém vrátí k původní „singspielové“ podobě Prodané nevěsty, oživí Smetanu a přinese i milé překvapení. Režie se ujal Jakub Krofta, v hlavních rolích se představí Pavla Gajdošíková, Jaroslav Blažek, Barbora Kubátová, Jakub Albrecht, Radek Valenta, Hana Seidlová a další. Do nového hudebního kabátu slavnou operu oblékl jeden z našich nejvýraznějších hudebních skladatelů Ivan Acher, který od roku 2002 spolupracuje se souborem pro soudobou hudbu Agon Orchestra, pro nějž zkomponoval bezmála 20 orchestrálních skladeb a jeho díla zazněly na festivalech vážné hudby v Praze (Pražské jaro), v Hamburku, Vídni, Bratislavě, Budapešti a v dalších místech po Evropě.

Nabídku k inscenování Prodané nevěsty z roku 1866 (kdy měla pouze dvě jednání a byl to tzv. singspiel, tedy hra se zpěvy) přijal režisér Jakub Krofta s radostí. Sabinův historický text podle něj velice autenticky vystihuje způsob uvažování a jednání, který Čechům zůstává vlastní i po téměř dvou stech letech. Původní verze Prodané nevěsty poměrně jasně vymezuje prostor pro činoherní herectví a nedává prostor pro psychologické hraní. „Postavy připomínají spíš komiksové figurky nebo živé loutky, emoce se formálně vyjadřují pomocí zpěvu a tomu se přizpůsobují i herecké prostředky. Naše inscenace by snad mohla být na rozdíl od klasického operního zpracování mnohem svobodnější, hravější. A také kratší,“ říká Jakub Krofta, který režíruje po mnoha evropských zemích a řídí Teatr Lalek ve Wroclavi, jednu ze současně nejoceňovanějších divadelních scén v Polsku.

Skladatel Ivan Acher dostal spolu s Martinem Konvičkou od Jakuba Krofty plnou důvěru v tom, jak s materiálem zacházet při vytváření hudební úpravy. „Po několika prázdninových výletech do agresivních úprav, jsem se rozhodl zvláště po prvních návrzích scény a kostýmů (mimochodem nádherných), zaranžovat a zinstrumentovat Smetanu orchestrálního do vesnické kutálky. Otestoval jsem první dvě hitovky ‚Proč bychom se netěšili‘ a ‚Věrné milování‘ v sestavě křídlovka, klarinety Es a B, suzafon, velký buben, marščinely a smyčcový kvintet a vyšla z toho nádhera velmi blízká původnímu záměru lidové hry. S vynikajícím Martinem Konvičkou jsme si sem tam dovolili několik lichých rytmů a harmonických vtipů,“ usmívá se Ivan Acher. Původní Smetanův materiál je podle něj tak pestrý, že s Martinou Konvičkou měli spíše problém redukovat hudební jádro do několika nástrojů, při zachování původní krásy partitury.

Herecké a pěvecké možnosti herců částečně ovlivňují celkový výsledek. Ráz lidové hry nicméně tvůrcům dovoluje i větší ústupky v pěveckých výkonech. „Například to, že nemáme nejvyšší mužské ani ženské hlasy v polohách, které by vyzpívaly původní árie, nám dalo velkou fušku v modulacích při nahrávání nástrojů. Ale dovolím si tvrdit, že výsledek se svou neotesaností je pro mě minimálně stejným zážitkem, jako operní výkony. Ač neškolení pěvci, zpívají to famózně,“ zdůrazňuje Ivan Acher s tím, že některé dechové nástroje dokonce začal nahrávat záměrně falešně a s půvabnými kiksy se, podle něj, nádherně pojí.

Divadlo pod Palmovkou se inscenováním jedné z našich nejoblíbenějších komických oper o třech dějstvích Bedřicha Smetany s libretem Karla Sabiny mimo jiné připojuje k projektu Smetana200, který příští rok připomene výročí narození Bedřicha Smetany, aby oslavil jeho hudbu i propagoval obraz České republiky jako země s velkým kulturním potenciálem.

Foto: © Divadlo pod Palmovkou

Podcast