Rybovka v Rudolfinu s Václavem Luksem a Českou filharmonií

Dva mimořádné vánoční koncerty České filharmonie s Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby se budou konat 20. prosince v Rudolfinu. Zazpívá Collegium Vocale a sólisté, na programu bude i Mozart.

Spolupráce České filharmonie a Collegia Vocale 1704 vyústí 20. prosince v 18.00 a 20.30 hodin v Dvořákově síni Rudolfina ve svě provedení slavné České mše vánoční klasicistního skladatele Jakuba Jana Ryby a rovněž Korunovační mše C dur z pera Wolfganga Amadea Mozarta pod vedením dirigenta Václava Lukse. Sólových partů se ujmou sopranistka Slávka Zámečníková, altistka Václava Krejčí Housková, tenorista Jaroslav Březina a barytonista Roman Hoza, na varhany bude hrát Pablo Kornfeld. Druhý z koncertů bude možné také sledovat na YouTube.

Takzvaná Missa pastoralis bohemica, nazývaná většinou Česká mše vánoční nebo „Hej, mistře“, je jakousi obdobou jesličkové hry, aplikovanou na strukturu mše. Jednoduchý děj, pojednávající o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám, s latinským liturgickým textem nemá mnoho společného a je přenesen do domácího, českého prostředí. První český orchestr dosud ji dosud nastudoval pouze dvakrát: na vánočních koncertech v roce 2014 ji provedl tehdejší šéfdirigent Jiří Bělohlávek a přenášela se do kin po celé České republice. O tři roky později se jí pak chopil dirigent Vojtěch Jouza.

Toto populární dílo, které se stalo hudební ikonou českých Vánoc, bude v programu spojeno s Mozartovou slavnostní Korunovační mší C dur, která je dokladem již kompletního průniku klasicismu do duchovní hudby. Sám autor si skladby z roku 1779 zjevně cenil, neboť ji během následující dekády znovu použil při mnoha příležitostech. Zazněla mimo jiné i při korunovaci Františka II. na císaře Svaté říše římské národa německého v létě 1792. Název „Korunovační“ pravděpodobně vznikl jako pracovní označení mše mezi hudebníky vídeňské dvorní kapely.

„Když v roce 1796 komponoval Jakub Jan Ryba pro provedení v rožmitálském kostele svoji Českou mši vánoční, zněla mu dost možná v uších všudypřítomná hudba Mozartova. Rožmitálský kantor totiž rakouského génia nesmírně obdivoval a jeho hudba pro něj byla ztělesněním hudební dokonalosti,“ vysvětluje spojením mezi oběma skladateli dirigent Václav Luks. "Hudba Mozartova díla byla určena pro zcela jiné prostředí a zcela jiné publikum, než pro jaké komponoval svá díla Jakub Jan Ryba. Přesto v prostých harmoniích ‚Rybovky‘ nemůžeme přeslechnout mozartovský vzor a jedinečnou melodickou invenci nesmírně hudebně vzdělaného kantora, který zkomponoval též velké množství velmi náročné a umělecky ambiciózní hudby a který dokázal i do prosté hudby pastorální mše vložit otisk své geniality."