Andsnes vydává CD s Dvořákem a vystoupí v Praze

Poté, co do povědomí i zahraniční veřejnosti vešla kompletní nahrávka klavírní tvorby Antonína Dvořáka, kterou natočil Ivo Kahánek, máme zde další vlaštovku. Světově uznávaný pianista - a také miláček českých pódií - Leif Ove Andsnes přichází s novinkou u Sony Classical. Nahrál cyklus Antonína Dvořáka Poetické nálady. Zahraje jej také na pražském recitálu v rámci Firkušného Festivalu 5. 11. v Rudolfinu.

„Jako otevřít knížku"

Antonín Dvořák je v cizině pochopitelně zdaleka nejznámějším českým skladatelem, ale na rozdíl od symfonií, oratorií či koncertů je jeho klavírní tvorba opomíjená. „Musím říci, že se jedná o velký zapomenutý cyklus klavírní hudby 19. století. Možná jsou to velká slova, ale já to tak cítím," říká Andsnes o svém nejnovějším albu, které vyšlo (snad záměrně?) 28. října.

S Dvořákovým cyklem jej seznámil jeho český učitel Jiří Hlinka. O mnoho let později, když svět zasáhla pandemie Covid-19, využil Andsnes uprázdněného času k tomu, aby se do nich hlouběji ponořil.

Poetické nálady představují Dvořákův nejrozměrnější a kompozičně nejpropracovanější klavírní cyklus. Skladatel jej zkomponoval v průběhu necelých dvou měsíců na jaře 1889, zčásti v Praze a zčásti na svém letním sídle ve Vysoké u Příbrami. „Je to cyklus mnoha příběhů, ale zároveň působí jako jeden velký příběh. Mám pocit, jako by někdo otevřel knihu a řekl: 'Poslouchejte, něco vám povím'. A pak se to prostě otevře, kousek po kousku," řekl Andsnes. „Líbí se mi na nich záměrné míšení vysokého s nízkým. Poetické příběhy, jako jsou Noční cesta nebo Na starém hradě, stojí vedle prostých částí nazvaných Žertem a Na táčkách. Ve Vzpomínání je intimita, v části U mohyly zase drama, bouřlivá virtuozita v Bakchanáliích, a Serenáda, ta je nejdojemnější milostnou písní,“ charakterizuje skladby, které kompletně nemá kromě hrstky českých pianistů na repertoáru téměř žádný světový umělec.

Dvořákův cyklus zařadil Leif Ove Andsnes na konec svého nadcházejícího pražského recitálu. Zazní na něm také Janáčkova jediná sonáta I. X. 1905. „Pocta, kterou vzdal Leoš Janáček dělníkovi zabitému na demonstraci 1. října 1905, je dnes až děsivě aktuální. Zatímco píšu tyto řádky (konec září 2022), mladí iránští demonstranti a demonstrantky jsou zabíjeni v ulicích Teheránu, a odvážní Rusové, kteří pozvedli svůj hlas proti ničivé válce, riskují své životy. Janáčkova Sonáta je plná hněvu a smutku, který cítíme dnes, když jsme konfrontování s nesmyslnou válku na Ukrajině,“ napsal pianista. Janáčka už má dávno „pod kůží“, v roce 1991 obdržel za nahrávku Sonáty a cyklu Po zarostlém chodníčku Cenu německé hudební kritiky.

Na programu Andsnesova recitálu ve Dvořákově síni Rudolfina se dále „potká“ ukrajinský skladatel Valentin Silvestrov a ruským autorem Alexandrem Vustinem a program doplní Sonáta c moll Patetická Ludwiga van Beethovena.

Foto Profimedia