Bude příběh o „Božském Čechovi“ následovat příkladu Mozartova vídeňského génia?

Od roku 1964 do roku 1992 vysílalo tehdejší Československo téměř každý rok (s výjimkou let 1970–1972 a 1977) jeden film jako kandidáta na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. S výjimkou let 1982 a 1984 šlo o filmy české. Od té doby pokračuje v této tradici Česká republika a letos Česká filmová a televizní akademie vyslala do soutěže o Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film snímek výpravný historický film o českém skladateli 18. století Josefu Myslivečkovi Il Boemo. Do českých kin vstoupí snímek režiséra a scenáristy Petra Václava letos 20. října.

Oscarový zúžený seznam 15 zahraničních filmů bude zveřejněn 21. prosince a nominace budou vyhlášeny 24. ledna 2023. Slavnostní ceremoniál 95. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd je stanoven na 12. března 2023.

A jak si Česká, potažmo Československá republika vedla v minulosti? K největším úspěchům patří bezesporu tři zlaté sošky za snímky Obchod na korze, Ostře sledované vlaky z 60.let 20. století a Kolja z roku 1996.

Československý film režisérů Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze, natočený v roce 1965 na motivy novely spisovatele Ladislava Grosmana, se odehrává na Slovensku během druhé světové války, kdy se obyčejný život pod vládou slovenských klerofašistů měnil a probíhala arizace židovského majetku. Hlavní hrdina filmu, drobný živnostník Tóno Brtko, žijící v malém městečku dostane dekret na obchod staré židovky Rozalie Lautmannové. Její obchod je ovšem v podstatě prázdný, stará paní přežívá díky příspěvkům od židovské obce a Tóno díky své hodné povaze jí není schopen vysvětlit, proč vlastně do obchodu přišel…
Film jako první československý snímek získal v roce 1965 Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Polská herečka Ida Kamińska byla o rok později nominována na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (cenu nakonec získala Elizabeth Taylorová za roli Marthy v Kdo se bojí Virginie Woolfové?).
Snímek získal i zvláštní čestné uznání na MFF v Cannes, Cenu newyorské filmové kritiky, Donatellova Davida pro nejlepší zahraniční film roku 1966 a ve stejném roce i cenu československé filmové kritiky. Dočkal se i zdigitalizované verze; světová premiéra se konala na karlovarském festivalu v létě 2017.

Ostře sledované vlaky natočil režisér Jiří Menzel v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Příběh, odehrávající se v období protektorátu, vznikl podle skutečné předlohy, jíž byl výbuch německého muničního vlaku, odpálený časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov. Bohumil Hrabal v novele zúročil i své vlastní zážitky, kdy na konci války zastával na nádraží v Kostomlatech nad Labem funkci výpravčího.
Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna na vedlejší železniční trati Praha – Beroun přes Rudnou u Prahy. Sám režisér filmu Jiří Menzel si ve filmu též zahrál, a sice malou epizodní roli lékaře. U příležitosti 50. výročí natočení filmu se v Loděnici sešli jeho tvůrci a na výpravní budově byla odhalena pamětní deska připomínající natáčení.
V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd – Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Za podpory Nadace české bijáky byl snímek digitálně zrestaurován a v roce 2014 uveden na MFF v Karlových Varech.

Český hraný film Kolja natočil režisér Jana Svěrák v roce 1996 podle scénáře svého otce Zdeňka Svěráka. Hlavní hrdina filmu – starý mládenec Louka, kterého si zahrál sám Zdeněk Svěrák – se za peníze fingovaně ožení s Ruskou Naděždou. Po její emigraci do Západního Německa mu však na krku zůstane její malý syn Kolja. Chlapec neumí česky a zpočátku mezi nimi panuje vzájemná nedůvěra. A právě vzájemné sbližování stárnoucího muže a malého chlapce tvoří hlavní osu vyprávění.
Snímek uspěl doma i v zahraničí. V České republice ho vidělo 1 346 669 diváků, získal šest Českých lvů, včetně toho za nejlepší film. V zahraničí získal ocenění Oscara i Zlatý glóbus jako nejlepší neanglicky mluvený film. Byl uveden ve 40 zemích světa, kde ho viděly zhruba tři miliony diváků. Česká filmová kritika označila film v roce 2019 za nejlepší snímek posledních 30 let a zatím se jedná o jediný český film, který získal v porevolučních časech svobodné kinematografie.

K dalším českým Oscarovým úspěchům může ovšem bezpochyby počítat i dětského Oscara, která v roce 1948 získal český dětský herec Ivan Jandl za roli Karla Malíka ve filmu Poznamenaní. Šlo o dílo švýcarsko-americké koprodukce a po boku českého chlapce si zahrála i slavná česká pěvkyně Jarmila Novotná.

Dalšího Oscara – za výpravu – získal v roce 1984 filmový architekt Karel Černý, a to za film Amadeus, na kterém spolupracoval se svým dlouholetým přítelem, režisérem Milošem Formanem. Spolu také natočili filmy Černý Petr, Hoří, má panenko a Ecce homo Homolka.

Stejně jako Karel Černý i výtvarník Theodor Pištěk ml. získal v roce 1984 prestižní sošku za film Amadeus, k němuž vytvořil kostýmy. S Milošem Formanem spolupracoval i na filmu Lid versus Larry Flynt.

Zmínit můžeme též ocenění, která nelze pokládat za „ryze česká“, ale jisté nároky si na ně též můžeme činit. Jde především o dva filmy režiséra Miloše Formana. Jeho snímek Přelet nad kukaččím hnízdem vynesl tomuto českému filmaři pět Oscarů ve všech hlavních kategoriích (nejlepší film, scénář, režie, herec, herečka). Vzhledem k tomu, že šlo o film americké produkce a týmu, USA si ho právem přivlastňují.

Podobným případem byl i Amadeus o hudebním géniovi Wolfgangu Amadeovi Mozartovi, k němuž si Forman přizval i své české kolegy, tudíž, jak už bylo zmíněno, dvě sošky z osmi do České republiky opravdu doputovaly. Znovu šlo o americkou produkci, takže se o další Oscary dělíme se Spojenými státy.

A naposledy k nám v roce 2008 napůl doputoval Oscar za ústřední píseň Falling Slowly k filmu Once v irské produkci. Napsala ji Češka Markéta Irglová spolu s teď již expartnerem Glenem Hansardem.

Jak uspěje ve Spojených státech česká produkce s filmem o „Božském Čechovi“ a zda rozmnoží sbírku zlatých sošek, ze kterých se můžeme radovat v Česku, se tedy dozvíme na jaře příštího roku.

Foto: Profimedia