Il Boemo zatím jako kniha

S premiérou filmu o Josefu Myslivečkovi s Vojtěchem Dykem v titulní roli si režisér Petr Václav dává na čas. Čekání na červencovou premiéru snímku Il Boemo si lze zkrátit četbou nové životopisné knihy určené i laikům. Právě vyšla.

Daniel E. Freeman je americký muzikolog, který se specializuje na středoevropskou hudbu 18. století, zejména na hudební kulturu českých zemí. Zabýval se hudbou na dvoře J. A. Šporka, Mozartovým vztahem k Praze a Josefem Myslivečkem. Jeho monografie o tomto stále poněkud tajuplném skladateli 18. století vyšla anglicky v roce 2009; její překlad se vydavatelství Vyšehrad chystá vydat v květnu příštího roku. Už teď je ale k dispozici knížka menšího formátu, která na základě pramenů a autorova vlastního bádání poskytuje "průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka". Určená je široké veřejnosti a nepředpokládá odborné vzdělání čtenáře.

Ačkoli Daniel Freeman ovládá češtinu na vysoké úrovni - přesvědčil o tom svým videopozdravem přes oceán na křtu publikace tuto středu -, obě monografie jsou psány v jeho rodné angličtině. Přeložila je Petra Poncarová, která vlastně vznik menší knížky iniciovala.

Dosud se životu mlynářského syna, který proslul v Itálii jako skladatel oper, věnoval v češtině jen román Sonji Špálové z roku 1958. Kniha je to bezpochyby čtivá, ale nelze na ni spoléhat co do historických faktů. Ta naopak tvoří kostru Freemanovy knihy - a kde se jich nedostává, je autor schopen nabídnout kontext. Řadu tradovaných omylů či pokřivených obrazů uvádí na pravou míru už předmluva Václava Lukse, který spolu se souborem Collegium 1704 pomáhá vracet Myslivečkovo jméno na operní a koncertní pódia.

Zběhlý mlynář

Josef Mysliveček i jeho bratr-dvojče se vyučili řemeslu svého otce, tedy mlynářství, a složili náročné zkoušky. Není vlastně jasné, proč Josef někdy ve svých třiadvaceti letech zatoužil změnit profesi a dát se na dráhu hudebníka, k níž mu chybělo dostatečné vzdělání. To si ale rychle doplnil a odcestoval do Itálie, aby se naučil komponovat ve svém vytouženém žánru, jímž byla opera seria.

I přes mnohé otazníky, které v Myslivečkově životopise jsou a patrně nebudou nikdy uspokojivě vysvětleny, se dá z dostupných pramenů usuzovat na jeho osobnost. Ambiciózní, okouzlující, komunikativní, schopný postarat se o sebe a prosadit se. A samozřejmě obdařený velkým talentem, který mu získal reputaci u publika i hudebních veličin.

Myslivečkův příběh je jako velkofilm, v němž se sešla celá generace hvězd. V tomto případě jsou to třeba Mozart otec a syn, Pietro Metastasio, Christoph Willibald Gluck, padre Martini - ty všechny čtenář Freemanovy knihy potká a na konci knihy mají svůj samostatný biografický odstavec.

Il-Boemo-web.png

Příběh Josefa Myslivečka nekončí jeho smrtí, ani tato kniha ne. U hudebních skladatelů je vždy zajímavý i jejich "posmrtný život". V případě Myslivečka se dočteme, že jeho árie se u nás opisovaly ještě v 19. století. Ve století dvacátém už se jeho opery dávaly sporadicky a jeho odkaz nebyl zvlášť zdůrazňován - dozvíme se také proč.

Knihu doplňuje obrazová příloha a snímky z filmu, které zde fungují nejen jako atraktivní vizuální doprovod, ale v komentářích k nim se lze dočíst leccos o dobové operní praxi i současném operním provozu.

Pokud se na film Il Boemo chystáte, kniha je skvělou přípravou na to, co na plátně uvidíte.

Foto Profimedia a Pilot Film

Podcast