Kde se zvěčňuje zvuk a obraz

"Když chce orchestr získat nebo si udržet renomé, musí disponovat reprezentativní nahrávkou," shrnuje vedoucí Studia Rudolfinum Tomáš Kudrna hlavní motivaci, která vedla k úvahám o vybudování špičkového audiovizuálního pracoviště. Česká filahrmonie byla do té doby odkázaná na Českou televizi, její výběr koncertů a její vlastní způsob filmování či přenosu. Také distribuci nahrávek v zahraničí neměl orchestr pod kontrolou. Nemluvě o právech na nahrávky, které orcehstru nepatřily.

"Původní plán byl vytvořit něco na způsob Berlínské filharmonie a její online platformy Digital Concert Hall," vrací se Kudrna k počátkům. "To by ale bylo pro příspěvkovou organizaci personálně a finančně příliš náročné."

Z Berlína nakonec přijali jen technické know-how. A začala realizace nesnadného úkolu - jak do budovy z 19. století "vecpat" technologii ze století jedenadvacátého. Problémů, na jaké při tom tým narazil, bylo bezpočet. Kvůli památkářům musejí kamery stát za sloupy. Také bylo nutné přesadit některé abonenty. Dilema je podle Tomáše Kudrny svícení. "Kvůli kamerám potřebujeme hodně svítit. To ale vytváří velké teplo, takže jsme zvolili LED lampy." Dodatečné svícení požadují i někteří sólisté, k tomu slouží tzv. "dožehlovací" trubice.

Dobrá kamera vede ucho

Tomáš Kudrna vysvětluje, jakým zásadním způsobem ovlivňuje druh kamery celkovou estetiku snímku: filmová kamera poskytuje trochu jiný obraz a dojem než ta televizní. V Rudolfinu šli cestou kompromisu.

Kamer najdete v Rudolfinu celkem devět. Pořízení celého studia přišlo Českou filharmonii na 35 milionů. Jak prozíravá tato investice byla, ukázala pandemie. Díky tomu, že studio už bylo hotové a otestované, mohl orchestr rovnou přejít do online provozu.

"První natáčení jsme uskutečnili v červnu 2018," vzpomíná Tomáš Kudrna na začátky. U nich asistovali orstřílení profesionálovoé z Lipska a Berlína. I dnes oslovuje filharmonie režiséry ze zahraničí. Také štáb je tvořen externisty.

Celý proces začíná měsíc před koncertem, kdy režisér dostane do ruky mapy sálu a partituru. Označí pak kamery pro jednotlivé záběry (těch může být až 800) a vypracuje scénář pro kameramany.

Překvapí, kolik lidí je na vlastní realizaci přenostu potřeba.

"Kromě režiséra a asistenta režie je zde operátor robotických kamer," vypočítává Tomáš Kudrna. "Přítomen je střihač, hudební nápověda, hlavní technolog přenosu, dva technici kvůli korekci a zvukař. A ještě obsluha jeřábu." Kromě této filmařské "party" se o zvukovou kvalitu starají čtyři zvukaři v režii zvukové a na celý proces dohlíží dva produkční a stage manager.

Jak se podle Tomáše Kudrny pozná dobrý záznam koncertu? "Když se kompozice neopakuje, nenudí. Dobrý snímek vede ucho diváka, upozorní na hudebně zajímavá místa." Podle něj se estetika snímání koncertů pořád vyvíjí. Zatímco například Herbert von Karajan si liboval v umělecky komponovaných záběrech, později převládl věrně popisný způsob.

Natočením a sestříháním snímku práce nekončí - je třeba "uskladnit" terabyty digitálních dat. A postarat se o to, aby našly své diváky. O distribuci se stará agentura Euroarts, která nabízí přenosy i záznamy České filharmonie televizím celého světa.

Foto Rudolfinum