Plzeň: Soutěž, hudba, sympozium

Festival Smetanovské dny v Plzni zahajuje a kromě hudebního programu, který jsme už představili, přináší zajímavý "off-program".

Život a dílo Bedřicha Smetany se v 80. letech minulého století staly záminkou prozkoumat nejrůznější fenomény "dlouhého 19. století" - tedy období 1789 až 1914. Jde o setkání napříč obory, a tak se vedle sebe potkávají historikové, literární vědci, muzikologové a odborníci z mnohých dalších oborů.

Takto byla v minulosti například zevrubně kontextuálně prodiskutována témata jako "Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století", "Zrození lidu v české kultuře 19. století", "Slovanství a česká kultura 19. století" či "Vetché stáří", otázka individualismu či fenomén volného času a mnohá další.

Bude se putovat

Letos se příspěvky týkají tématu Léta putování - člověk na cestě. Hudby se bude bezprostředně týkat příspěvek muzikoložky Marty Ottlové o putování Bedřicha Smetany za Franzem Lisztem.

"Motivy Bedřicha Smetany k hledání kontaktů s Lisztem se proměňovaly v souvislosti se skladatelovou poměrně pozdě se rozvíjející hudební dráhou. Interpretaci těchto kontaktů zásadně ovlivnila skutečnost, že první zlomek Smetanových deníků byl uveřejněn až v roce 1924, a tím interpretaci již zasáhlo pojetí jednosměrného pokroku ve vývoji Smetanovy hudby. Kontakty s Lisztem ztrácejí na síle a významu po roce 1862, kdy se Smetana promyšleně rozhodl stát se národním skladatelem, a zároveň upozorňují na důležitý fakt, že povolání cestujících virtuózů-improvizátorů (mezi něž patřil před rokem 1862 i Smetana) zůstává poněkud zapomenutou stránkou hudební profese," píše autorka v abstraktu.

Další hudební téma se týká Richarda Wagnera. "Na příkladu cest za poznáním Wagnerova díla chceme ukázat, jak si Češi mezi sebou vyjasňovali své názory, jak získávali inspiraci pro uskutečňování ambiciózních idejí (Národní divadlo jako český Bayreuth) a jak se také do životopisů slavných osobností dostávaly dobrodružné a zábavné historky," informují autoři Michal Fránek a Jiří Kopecký. "Naše pozornost bude soustředěna zejména na cesty Bedřicha Smetany do Mnichova, wagnerovství Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha, na interprety, jejichž uměleckým vzorem byl Richard Wagner. Stranou však nezůstanou ani teoretici, hudební publicisté a literáti, pro něž bylo uhranutí Wagnerem důležitou součástí jejich života."

Ze sympozia bude jako i v minulých letech vydán sborník.

Plzeňské konference k problematice 19. století vznikly jako součást nového festivalu, který v roce 1981 založili představitelé plzeňských kulturních institucí (opera Divadla J. K. Tyla, Československý rozhlas v Plzni, Západočeská galerie, hudební konzervatoř a Krajská pobočka Svazu českých skladatelů a koncertních umělců) a badatelé Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd v Praze, pod záštitou tehdejšího Městského národního výboru v Plzni. Ve spolupráci muzikologů Marty Ottlové, Milana Pospíšila a historiků umění Tomáše Vlčka a Romana Prahla vznikl velkorysý projekt, který zahrnul do oslav výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany vedle koncertů, divadelních a operních představení i uměnovědnou konferenci a výstavu pořádanou Národní galerií v Praze.

Soutěžící nastudují Smetanovy skladby

Na konci dubna pořádá Plzeňská konzervatoř Mezinárodní smetanovskou klavírní soutěž. Na třiačtyřicátém ročníku do mezinárodní poroty usednou špičkoví klavírní pedagogové a umělci v čele s Ivanem Klánským. Od 24. 4. do 30. 4. se soutěžící z celého světa představí ve třech věkových kategoriích. Ta nejvyšší je určena klavíristům do 30 let, kteří si ve finálovém kole zahrají s Plzeňskou filharmonií s dirigentkou Valentinou Shuklinou ve Velkém sále Měšťanské besedy v Plzni. V pravidlech soutěže nalezneme podmínku hrát skladby Bedřicha Smetany. Mezi minulými vítězi nejvyšší kategorie se objevují jména jako Igor Ardašev (1982), Ah Ruem Ahn (2010), Margaryta Golovko (2012), Marek Kozák (2014) a Tomáš Vrána (2018).

Pro vítěze kategorií jsou připraveny finanční ceny. Díky soutěži má plzeňská veřejnost i návštěvníci Plzně možnost porovnávat české i zahraniční klavíristy, hodnotit různé interpretační přístupy ke Smetanovým skladbám i ke klasickému klavírnímu repertoáru. V neposlední řadě může návštěvník soutěže konfrontovat svoje názory s názorem soutěžní poroty.

Do Plzně přijíždí mnoho mladých klavíristů z celého světa. Tradiční účast je ze sousedních evropských států – z Německa, Polska, Slovenska nebo Rakouska. Na každém ročníku soutěže se pravidelně objevuje i několik soutěžících ze vzdálenějších zemí jako například z Izraele, Austrálie, Kanady, USA, Japonska, Číny nebo Korey.

Foto Profimedia