Praha uvidí po 290 letech Vivaldiho operu Farnace

Marek Štryncl a jeho soubor Musica Florea inscenují dílo italského skladatele na letní scéně HAMU.

Drama, patos, vypjaté árie, intriky a ve finále šťastný konec. To vše na barokní opeře milujeme a to vše platí i o nové premiéře souboru Musica Florea na jejím unikátním přenosném divadelním jevišti Florea Theatrum. Praha uvidí a uslyší operu Farnace Antonia Vivaldiho po 290 letech od jeho prvního pražského uvedení. Stane se tak 17. července na letní scéně HAMU na Malostranském náměstí.

Podobně jako u mnoha dalších operních děl 18. století předchází této inscenaci dlouhá příprava - porovnávání různých dochovaných pramenů, paritur a libret a volba nejvhodnější verze. Těch se totiž dochovalo více, zcela ve shodě s dobovou praxí upravovat opery „na míru" potřebám a možnostem jednotlivých operních scén i pěvců.

Italský hudební skladatel Antonio Vivaldi je autorem více než 40 oper, přičemž Il Farnace je jednou z nejpopulárnějších z nich. Poprvé zazněla v roce 1727 v Teatro Sant’Angelo v italských Benátkách, následně byla uvedena v Praze (1730), Pavii (1731), Mantově (1732) a Madridu (1739).

„V naší inscenaci vycházíme z partitur, které byly vytvořeny pro uvedení Il Farnace v Pavii a Ferraře,“ uvádí dirigent orchestru Marek Štryncl. „Verze z uvedení ve městě Pavia je zajímavá tím, že tehdy představení sponzoroval kníže Liechtenstein, který měl rezidenci a zemřel ve Valticích," dodává podrobnosti dramaturg Eduardo García Salas, specialista na Antonia Vivaldiho.

Velká dramata, silné emoce

Antické náměty byly v baroku vydatným zdrojem inspirace. Konkrétně Farnaceho příběh zhudebnil například také v Itálii usazený Čech Josef Mysliveček. Hlavním hrdinou díla je pontský král Farnace, jenž byl poražen římským vojevůdcem Pompeem. Potupa z porážky je tak veliká, že se rozhodne dobrovolně odejít ze života i se svou manželkou Tamiri a malým synem. S Pompeem zatím spřádá plány Tamiriina matka Berenice, jež svého zetě z duše nenávidí. Salas přirovnává tuto zlou postavu k Janáčkově „Kostelničce". O Farnaceho život naopak bojuje jeho sestra Selinda, která sama řeší dva nápadníky, kteří k ní zahořeli láskou. Přes veškeré překážky, intriky a útrapy však příběh nakonec dopadá šťastně. García Salas upozorňuje na skvěle napsaný kvartet ve finále, předjímající Vivaldiho italské následovníky Rossiniho a Verdiho.

infante zkouska.jpg

„Baroko jako období bylo fascinováno velikými emocemi, dramatem, až patosem. To vše se odráží jak v příběhu Vivaldiho opery, tak v samotné hudbě, která je mimořádně výrazová,“ doplňuje Štryncl. Potvrzuje to i asistent režie Salas: například árii Gelido in ogni vena (Zmrzlý na kost) napsal Vivaldi v f moll a použil tam motiv ze Zimy z Čtvera ročních období. Tóninu f moll pak použil jen jedinkrát, ve svém Stabat Mater, naznačuje význam, jaký barokní autoři připisovali jednotlivým tóninám.

Marek-Štryncl-umělecká-s-taktovkou-a-nástroji-u-stěny-z-2019-Foto-P.Hajská (1).jpg

V roce 1730 přivezli Farnaceho a další Vivaldiho tituly do Prahy operní společnost impresária Antonia Denzia. Hrálo se v divadle Františka Antonína Šporka - první stálé veřejně přístupné divadelní scéně v ulici Na Poříčí.

Dnešního uvedení pod širým nebem, na prknech unikátního přenosného barokního divadla Florea Theatrumse ujala na pozici režisérky a choreografky Andrea Miltnerová. Scénografii připravili Václav Krajc s Jiřím Bláhou, kostýmy Christopher Vinz. Pěvecké obsazení je mezinárodní: Zoltán Megyesi, Marta Infante (oba na snímku ze zkoušky), Michaela Šrůmová nebo Sylva Čmugrová a Kamila Mazalová.
Florea Teatrum ožije Vivaldiho hudbou 17. července 2021 od 21 hodin. Letní scéna HAMU se nachází ve dvoraně Hudební fakulty múzických umění na Malostranském náměstí 1. Ddalší repríza se plánuje až na polovinu října v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu.

Foto Petra Hajská a Musica Florea

Podcast