Stabat mater. Kde se vzala skladba znějící každé Velikonoce.

Stabat Mater, zní každé Velikonoce z chrámových kůrů i koncertních pódií. Báseň líčící bolest Panny Marie pod křížem zhudebnily stovky skladatelů.

Každý profesionální i amatérský zpěvák má na Velikonoce (podobně jako během vánočních svátků) plný diář. A zatímco dny kolem Štědrého dne plní "Rybovka", o Velikonocích je to nejčastěji Stabat Mater.

Stabat mater dolorosa iuxta crucem lacrimosa dum pendebat Filius. Latinský text, jehož perfektní rytmus a rým přímo svádí k hudebnímu zpracování, pochází ze 13. století.

Autorství nedokážeme bezpečně určit. Dříve bylo často připisováno františkánskému mnichovi a básníku Jacoponu da Todi (1236-1306), ale výzkumy pramenů z poslední doby tomu spíše nenasvědčují. Jako většina středověkých textů i tento zřejmě zůstane anonymní.

Autor neznámý

Autorem gregoriánského chorálu ve středověku byl Josquin Desprez, první vícehlasé zpracování je od Giovanniho Pierlugioho da Palestrina z 15., resp. 16. století.

Mnoho dalších skladatelů zhudebnilo text, v roce 2007 jich bylo více než 600. Některá zpracování Stabat Mater jsou dodnes často uváděna, zejména pak v období Velikonoc.

Hymnus byl bohatě rozšířený už na konci 14. století, zpíval se během procesí. Jeho užití v liturgii bylo - podobně jako u dalších podobných "doplňujících" zpěvů, tzv. sekvencí - zakázáno tridentským koncilem v polovině 16. století. Ale papež Benedikt XIII. jej o dvě stě let později vrátil zpět do misálů, aby se stal součástí oslav svátku Sedmibolestné Panny Marie.

Nejstarší zhudebnění bylo objeveno v graduálu (knize zpěvů ke mši) ze 13. století, který patřil dominikánským jeptiškám v Bologni. Vypadá takto:

Další zajímavý zápis a zhudebnění pochází z období kolem roku 1500. Jedná se o Stabat Mater Johna Browna z Etonské sborové knihy. Je zde použita velmi rozvinutá forma notace se složitými rytmy (ty jsou psány červeným inkoustem).

Nejen Pergolesi a Dvořák

U nás znějí nejčastěji zhudebnění Giovanniho Battisty Pergolesiho a Antonína Dvořáka. Pergolesi, významný italský barokní autor, se dožil pouhých šestadvaceti let a Stabat mater komponoval na smrtelném loži. Jeho hudební vystižení bolesti a hlubokých křesťanských citů je úchvatné.

Také Antonín Dvořák své Stabat Mater komponoval v nejtragičtějším období svého života v reakci na bolest, kdy postupně zemřely tři z jeho dětí. Coby člověk hluboké víry vtělil do hudby veškeré odevzdání, truchlení i naději.

My jsme ale pro vás vybrali méně známá zhudebnění Stabat Mater, které vám mohou zpříjemnit velikonoční rozjímání. Jsou to vlastně zároveň trochu dějiny duchohvní hudby v kostce, ukázky jsou totiž sestavené chronologicky.

Josquin des Prés, 15. století