Za původem vánočních koled

Vánoční písně se na nás teď valí ze všech stran. Nevyhneme se jim při nakupování, zní i z rádií. Některé hrůzné aranže vzbuzují dojem, že vznikly za účelem zvýšení už tak dost vysoké hladiny stresu nakupujících. My vám ale nabízíme občerstvující písně z doby, kdy koledy – nebo přesněji písně s vánoční křesťanskou tematikou – plnily svůj účel. Oslavit narození Páně.

Na úsvitu křesťanství

Koleda je původně píseň, kterou děti zpívají během křesťanských svátků při obcházení domů, kdy si „koledují“ o výslužku. Chodilo se o Štědrém večeru, na Štěpána, na Nový rok a Tři krále (někde ještě na Hromnice, 2. února). Postupně se stalo slovo koleda označením pro vánoční písně.

Nejstarší dochované písně vánočního období jsou hymny ze 4. století, pochopitelně latinské, protože latina byla oficiálním jazykem církve. Kandidáty na prvenství jsou Jesus refulsit omnium franckého biskupa sv. Hilaria z Poitiers a Corde natus ex Parentis, jehož autorem římský básník Prudentius.

Oba zpěvy byly rozšířené po celé Evropě, najdeme je i v jedné ze vzácných notovaných památek českého středověku: Roudnickém žaltáři z přelomu 14. a 15. století. Původní jednohlasou melodii si lze přečíst (přepsanou do dnešní notace) například zde

Vzniklo ale množství úprav a novodobých aranží. Jednu krásnou má na svém CD Svatotomášský sbor z Lipska.

Český král se proslavil i v zámoří

Ze samého úsvitu hudebních dějin se posuneme do 13. století. Z tohoto období se dochovala řada písní, které se zpívají dodnes. Například francouzská Entre le bœuf et l’âne gris („Mezi volem a šedým oslíkem spinká chlapec…)

Anebo známá In dulci Jubilo, zde v dojemné interpretaci sboru King’s College z Cambridge.

Ze 13. století se datuje také krásná anglická (původně finská) koleda Good King Wenceslas (Dobrý král Václav), v níž figuruje český panovník. Na živé nahrávce Danish National Vocal Ensemble uslyšíme i legendární hráčku na zobcovou flétnu Michaelu Petri.

O nesmírné oblíbenosti této koledy svědčí i to, že přešla do populární kultury. Zpívá ji například „předseda vlády“ v podání Hugha Granta ve filmu Láska nebeská nebo Sheldon v seriálu Teorie velkého třesku.

Ryba měl předchůdce

A jak jsme na tom s koledami českými? Svůj dávný původ prozrazuje výraznou rytmikou i nápěvem Ježíš, náš spasitel. Zde ji nazpívali Bratři Ebenové s Martou Kubišovou. Píseň se zachovala například v Jistebnickém kancionálu, nejvýznamnější památce českého středověku.

V 17. století se díky Jednotě bratrské rozšířily české kancionály. V nich byste našli i píseň Narodil se Kristus Pán, veselme se. Ta je ovšem daleko starší, vznikla z latinské duchovní písně Ave hierarchie coelestis, známé už ve 13. století.

O sto padesát let dříve, než se v Rožmitále pod Třemšínem zrodila slavná mše Jakuba Jana Ryby, která zlidověla a stala se symbolem českých Vánoc, zkomponoval Adam Michna z Otradovic Vánoční mši. V části Kyrie cituje nápěv písně Karla Holana Rovenského Již Slunce z hvězdy vyšlo, která má velice podobný nápěv.

Originál i mši nahrál soubor Ritornello.

Michna byl z hlediska vánočních písní „hitmaker“. Z jeho písní zlidovělo desítky. Třeba Chtíc, aby spal zná snad každý, ovšem málokdo dodržuje střídavý takt originálu. Dagmar Pecková na svém albu Nativitas ovšem ano.

Kromě zmíněné notoricky známé koledy určitě stojí za připomenutí také tyto nádherné Michnovy písně: Vánoční magnet a střelec a Vánoční kolíbka a kolíbání.

Michnův zpěvník si lze opatřit a všem, kdo trochu čtou noty, může zpestřit repertoár domácího vánočního zpívání. Aby vám tyto písně připoměly slavnostnost Vánoc a přinesly do vašich domovů pokojnou atmosféru, vám přeje autorka.

Foto - wikimedia commons