Anděl páně na Kašperku: Nejen strážcem Zlaté stezky byl nejvýše položený královský hrad v Čechách

V oblíbené pohádce o popletovi andělu Petronelovi a jeho pokušiteli čertu Uriášovi si zahrálo nádvoří Kašperku i příjezdová cesta a okolní lesy.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. Je situován doprostřed nádherné šumavské přírody a obě hradní věže nabízejí krásné výhledy do blízkého i dalekého okolí. Se svou nadmořskou výškou 886 metrů nad mořem je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Kašperk si zahrál v pohádce Anděl Páně a mihl se i v seriálu Policie Modrava.

LandingPage_02_600x400.width-800.jpg

Pohádku Anděl páně natočil režisér Jiří Strach v roce 2005. Původně byla určena pouze pro televizní obrazovky, ale při finálním střihu Jiří Strach usoudil, že by se mohla promítat i v kinech. Autorkou scénáře byla Lucie Konášová, která využila předlohu Boženy Němcové. Výsledkem je snímek, který kombinuje prvky lidové pohádky a vánoční hry. Filmová premiéra se uskutečnila 3. listopadu 2005, televizní premiéra proběhla na Štědrý den roku 2006. Kameramanem byl Petr Polák, autorem hudby Miloš Bok. Na úspěchu snímku se bezpochyby podílelo skvělé hvězdné obsazení.

Časně ráno, v předvečer Štědrého dne, se na nebesích všichni chystají na velkolepé oslavy Ježíškových narozenin. Panna Maria (Klára Issová) se svatou Veronikou (Veronika Žilková) pečou vánoční cukroví, andělské sbory nacvičují Gloria a Ježíšek zlobí úplně stejně jako ostatní malí kluci. Všem se plete pod nohy nešika anděl Petronel v podání Ivana Trojana. Na co sáhne, to zkazí a jediný, kdo s ním má trpělivost, je sám Pán Bůh (Jiří Bartoška). Uloží mu důležitý úkol – zaskočit za zaneprázdněného svatého Petra u nebeské brány. Jenže Petronel začne příchozí soudit přísněji než samotný Pán Bůh. A když si později troufne dokonce pokárat samotného Pána Boha, je za trest poslán na pozemský svět. Musí napravil alespoň jednoho hříšníka, jinak na Štědrý den propadne peklu.

Vyděšený Petronel se tak v převleku za žebráka ocitá mezi smrtelníky, o jejichž životě nemá ani potuchy. Průvodcem je mu poťouchlý čert Uriáš, jehož si zahrál Jiří Dvořák, který se náramně dobře baví na Petronelův účet. Při hledání hříšníka, kterého by Petronel mohl napravit, je cesta zavede na nejbližší hrad. Mladý hrabě Maxmilián (David Švehlík) tu veškerý čas tráví zábavou a pitím a jeho správce (Oldřich Navrátil) jej bezostyšně okrádá. Nechybí ani půvabná a skromná služtička Dorotka v podání Zuzany Kainarové…Popleta Petronel nejenže nikoho nenapraví, ale vlastní hloupostí uvrhne nevinné lidi do neštěstí. Naštěstí nakonec přijde k rozumu a všechno, co způsobil, se podaří napravit… Vše tedy dobře dopadne, tak, jako v každé správně pohádce. Maxmilián si vezme Dorotku, polepšený Petronel se vrátí do nebe, čert zůstane čertem a pozemská spravedlnost soudí zloděje.

Populární vánoční pohádkový film se natáčel na hradě Kašperk, na nedalekém Pustém hrádku u Černého jezera, které Petronel s Uriášem nechali zamrznout, v interiérech hradu Křivoklát, jehož dolní nádvoří se proměnilo v pohádkové tržiště, a zámku Český Šternberk, kde se točily scény z hradní kuchyně, vězení a komnat. Finální scéna svatby Dorotky a hraběte Maxmiliána se odehrává v kostele svatého Mořice v Anníně a některé ze scén se natáčely také na Kvildě a na Špičáku.

Kašperk (německy Karlsberg) je hrad v Šumavském podhůří poblíž města Kašperské hory v okrese Klatovy. Tento nejvýše položený královský hrad v Čechách se nad Šumavou vypíná v nadmořské výšce 886 metrů a je chráněn jako kulturní památka.

Stavbu hradu zadal panovník Karel IV., aby pevnost na nehostinném místě hlídala prastarou a při tom velmi výnosnou stezku, kudy se vozila sůl z dnešního rakouského Hallstattu přes dnešní německý Pasov do české Prahy. Té se později začalo říkal Zlatá stezka, přesto že zlato po ní nikdy neputovalo. Sůl totiž v té době vydělávala mnohem víc než drahé kovy. Ovšem ani o zlato nebyla v okolí nouze; těžilo se v nedalekém Zlatém údolí a pod městem Kašperské Hory, a zlaté slitky se vozily k finálnímu zpracování do českého vnitrozemí.

Hrad Karlsberg (Karlova hora) byl dostavěn roku 1361 a panovník hradu přiznal hrdelní právo v Prácheňském kraji. Po Karlu IV. připadl Kašperk roku 1378 jeho synovi Václavu IV., který hrad o rok později postoupil Janu, lantkraběti z Leuchtenberka, jakožto částečné splacení dluhu 9775 zlatých. Ten pak na hradě sídlil několik let a částečně jej upravil.

Jan z Leuchtenberka následně roku 1402 Kašperk zastavil Habartovi z Hertenberka, a v roce 1411 jej odkoupil Petr Zmrzlík ze Svojšína, který jej za 200 kop grošů nechal opravit. Když Petr Zmrzlík v roce 1421 zemřel na mor, zdědili jeho rozsáhlý majetek včetně Kašperku jeho synové Petr, Jan a nezletilý Václav. Od roku 1445 vedl Petr Zmrzlík mladší válku na bavorské straně hraničního hvozdu, čímž se dostal do sporu s pasovským biskupem. Řádění Zmrzlíkových rot učinily přítrž až smírná jednání Jiřího z Poděbrad a Zdeňka ze Šternberka s bavorským vévodou Albrechtem III. roku 1453. O rok později se pak Petr Zmrzlík vzdal hradu Kašperka ve prospěch Zdeňka ze Šternberka.

Za držení hradu Šternberky vzniklo 400 metrů východně předsunuté opevnění Pustý Hrádek, které mělo být obraným valem proti případnému útoku královského vojska, jehož se Zdeněk ze Šternberka obával, protože se aktivně podílel na snahách o sesazení Jiřího z Poděbrad.

Roku 1487 postoupil Zdislav ze Šternberka hrad Bohuslavovi ze Švamberka, jehož rod později získal od krále Vladislava II. Jagellonského peníze na opravy a držel hrad do roku 1531. V tom roce se stal zástavním držitelem Václav Vilhart z Velhartic. Krátce poté, roku 1533, získal Kašperk vyplacením k doživotnímu užívání Jiří z Lokšan, v roce 1553 pak získal hrad a panství Kašperk Ludvík Tovar z Enzesfeldu, který zde podnikl některé další stavební úpravy. Po jeho smrti užívala hrad nějakou dobu vdova Zuzana s nezletilým synem Ludvíkem mladším, a nakonec hrad připadl české komoře. Ve druhé polovině 16. století byl hrad s příslušenstvím postupně rozprodáván, až konečně roku 1616 Kašperk koupilo město Kašperské Hory.

Po roce 1616 hrad nikdo neudržoval. Na konci třicetileté války bylo roku 1655 nařízeno zbourat všechny pevné hrady v království, a přesto, že Kašperk sice nebyl zbořen, byl do značné míry znehodnocen a poničen, protože si z něj okolní obyvatelé odnášeli, co právě potřebovali. Hrad následně zhruba dvě stě let chátral a teprve ve druhé polovině 19. století se o něj začala zajímat veřejnost. Od té doby probíhají až doposud na hradě rekonstrukce; nejintenzivněji od 70. let 20. století.

Půdorys celého komplexu hradu Kašperk je přizpůsoben místnímu terénu, tedy skalnímu výstupku, a proto mu tvarově odpovídá. Pouze jeho jádro má půdorys pravoúhlý – obdélníkový. Hradní jádro, které představuje obdélný palác a na něj napojené obytné věže, je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu následujícího století.

K hradu vede vozová cesta z nedaleké vesnice Kavrlík, která končí u hlavní brány ve východní části vnějšího opevnění tvořeného parkánovou zdí. Vstup do něj byl chráněn padacím mostem, hlubokým vyzděným příkopem a baštou o kruhovém půdorysu. Dál pokračuje už jen stezka v parkánu mezi hradebními zdmi až k západní části hradu, kde se nachází vstupní brána, dříve chráněná stěžejkovým padacím mostem. Pod ním se nacházel další příkop. Hrad ovšem nebyl chráněn pouze příkopy, velkou výhodou byla také rozlehlá prostranství, odkud se na útočníky daly shazovat kameny. Za touto bránou se pak nalézá samotný hradní komplex rozdělený do tří částí.

Prvním prostorem je velký čtyřhranný podlouhlý dvůr, bráněný baštou. Na dvoře byla vybudována dvě sklepení, jedno pod baštou a druhé společně s cisternou na vodu a černou kuchyní hned naproti, tedy na východní straně. Tam se nachází další menší příkop, který společně s hradební zdí odděloval druhé nádvoří, které bylo o něco skromnější a přístupné padacím mostem. Později tady byla postavena malá budova, která sloužila jako kancelář a ubytování správce hradu. K tomuto nádvoří přiléhá třetí část hradu, samotné jádro.

Jádro hradu bylo složeno ze dvou čtyřhranných, 27 metrů vysokých strážních věží a hradního paláce. Z bezpečnostních důvodů se do něj dalo vstoupit jediným vchodem, padacím mostem z ochozu na přilehlé hradební zdi. S věžemi je hradní palác spojen úzkou chodbou. Palác byl rozdělen do přízemí, dvou pater a podkroví. Přízemí sloužilo jako skladovací prostory, v prvním patře se rozprostíral velký sál vytápěný kamny, zdobený nástěnnými malbami s lavicemi v okenních výklencích. Okna v celém hradu byla zasklená, což v té době zdaleka ještě nebylo samozřejmostí. V sále se konaly hostiny a majitel hradu zde přijímal významné hosty.

Za velkým sálem byla roubená dřevem obložená komora, vytápěná vlastními kamny, která údajně sloužila jako místnost pro dámy. Podkrovím, které bylo zastřešeno prejzovou střechou, vedla spojovací chodba mezi věžemi. Ty jsou donjonového typu, což znamená, že jejich vnitřní prostory jsou uzpůsobeny k stálému obývání. Mají pět pater, přičemž druhé a třetí patro sloužily jako komnaty, které byly rozděleny na vstupní předsíň a roubenou dřevěnou komoru s kamny – ložnici. Okenní výklenky byly opět opatřeny lavicemi. Ve zbylých patrech se nacházela například koupelna nebo kaple, ve které se dochovaly zbytky nástěnných maleb. Na vnější části věží se dochovaly krakorce, které nesly ochozy, arkýře prevétů a na jedné z nich i část jehlanovité, cihlami zděné střechy.

profimedia-0093980116 kašperk Anděl páně.jpg

Dnes je hrad Kašperk částečnou zříceninu s typickou siluetou dvou masivních hranolovitých věží a je spojován s celou řadou tajemných příběhů o skřítcích střežících poklad, čarodějnicích a dalších strašidlech, které se tu údajně zjevují i za bílého dne. Ve filmu Anděl páně se objevuje jak nádvoří Kašperku, tak příjezdová cesta i okolní lesy.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Foto: Kašperk (©Profimedia)

Podcast