Fryderyk Chopin: Básník klavíru v lázních

Západočeské Mariánské Lázně si oblíbil polsko-francouzský klavírista a skladatel Fryderyk Chopin.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Mariánské Lázně byly a jsou oblíbeným místem řady významných osobností. Z muzikantů tu pobývali Ema Destinnová, Richard Wagner, Antonín Dvořák, Johann Strauss, Carl Maria von Weber či Fryderyk Chopin. Toho tu připomíná Památník Fryderyka Chopina v bývalém pensionu U bílé labutě, kde bydlel, či pamětní kámen Karla Otáhala v parku před společenským domem. Jeho jméno nese i jedna z ulic a místní základní umělecká škola.

profimedia-0001596518 markámské lázně.jpg

Otcem polského skladatele a klavírního virtuóza období romantismu Fryderyka Chopina (1810-1849) byl francouzský emigrant, matka pocházela ze zchudlého polského šlechtického rodu. Dětství prožil Chopin ve Varšavě, později přesídlil trvale do Paříže. Slavil velké úspěchy jako brilantní klavírista, vystupoval po celé Evropě. První skladby napsal už ve svých sedmi letech. Svá díla psal především pro sólový klavír a všechny jeho ostatní skladby rovněž obsahují klavírní part. Komponoval především dílka menšího rozsahu – nokturna, valčíky, preludia, též taneční skladby (mazurky, polonézy), v nichž jsou mu často inspirací polské lidové melodie. K jeho nejvýznamnějším dílům patří dva klavírní koncerty.

Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll dokončil Fryderyk Chopin v roce 1830 a věnoval jej své tajné milence, půvabné polské šlechtičně a nadějné pěvkyni, komtese Delfině Potocké.

Fryderyk Chopin: Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll

V českých zemích měl Chopin velký vliv na skladatele Bedřicha Smetanu, který jej velmi obdivoval. Čechy navštívil Chopin několikrát v životě. V srpnu roku 1829 se se skupinou přátel při cestě z Vídně do Drážďan zastavil v Praze a ubytoval se v hotelu U černého koně v místě dnešní ČNB, kde je také umístěna jeho pamětní deska. Navštívil tu konzervatoř, setkal se s jejím tehdejším ředitelem Pixisem a také s národním buditelem a spisovatelem Václavem Hankou. Mazurka G dur, kterou Chopin napsal na motivy básně, kterou Hankovi napsali a věnovali jeho přátelé, se pak později stala znělkou Chopinova festivalu v Mariánských Lázních.

Následně Chopin navštívil Teplice, Karlovy Vary, Děčín, kde byl hostem hraběte Thuna.

V létě roku 1836 navštívil Mariánské Lázně, kde se ubytoval v pensionu U bílé labutě č. p. 47, nynějším domě "Chopin". Zde je také od roku 1960 ve 2. patře domu umístěn Památník Fryderyka Chopina, v němž jsou soustředěny exponáty a informace o životě Fryderyka Chopina, jeho pobytu v Čechách i o činnosti Společnosti Fryderyka Chopina. Na domě je pak umístěna Chopinova pamětní deska a v parku před společenským domem stojí Chopinův pamětní kámen s jeho medailonem, který je dílem akademického sochaře Karla Otáhala a byl odhalen roku 1960. V lázeňské čtvrti je po slavném skladateli pojmenována ulice a v její bezprostřední blízkosti stojí Základní umělecká škola Fryderyka Chopina.

Ke kulturnímu dění letních Mariánských Lázní patří neodmyslitelně již desítky let mezinárodně uznávaný festival Fryderyka Chopina. Ten každoročně třetí srpnový týden pořádá Společnost Fryderyka Chopina, která vznikla roku 1959 v předvečer oslav 150. výročí skladatelova narození, jež připadlo na rok 1960 a pod patronací UNESCO si je připomněl celý svět.

Mariánské Lázně, město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, jsou nejmladšími lázněmi z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst. Představují skutečný architektonický skvost, s typickými lázeňskými domy, hotely a kolonádami.

V dávných dobách bylo ovšem místo, na kterém dnes leží druhé největší lázeňské město v Čechách, plné bažin a zcela pusté. V roce 1197 založil šlechtic Hroznata premonstrátský klášter v osadě Teplá, pod jehož správu patřilo i území dnešních Mariánských lázní, a mniši ve svých lesích objevili slaný pramen, z něhož odpařováním získávali sůl, která byla později prodávána jako projímadlo. O léčivých účincích minerálních vod mezitím začaly kolovat zvěsti a k pramenům zamířili první nemocní. Klášterní představitelé tedy nechali vyčistit prameny a cestu k nim upravit. Ovšem teprve za vlády císařovny Marie Terezie byly minerální vody znovu analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad.

O vznik lázní se významně zasloužil klášterní lékař Johann Josef Nehr, který v roce 1779 přesvědčil opata a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistili, že voda v nepatrném množství několikrát denně podávaná upravuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu. Roku 1786 získal klášter potřebná povolení ke stavbě lázeňské budovy a v roce 1812 byl Marienbad vyčleněn jako samostatná obec z dosavadní obce Úšovice a o šest let později získal status lázeňského místa.

Název Marienbad získaly lázně podle první lázeňské budovy postavené u Mariina pramene. Ten byl předtím kvůli pronikavému zápachu nazýván Smradlavý a dnešní název dostal podle Mariánského obrazu, který blízko pramene údajně připevnil voják vracející se z války jako poděkování za to, že si zde vyléčil svá zranění. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů.

Původně kdysi nehostinné údolí Slavkovského lesa se tedy během let proměnilo v město parků, kolonád, půvabných pavilonů a vycházkových cest. Centrem lázeňského života je novobarokně secesní litinová kolonáda z roku 1889, hlavní lázeňská promenáda s bohatou dekorativní výzdobou a několika prameny, na jejímž počátku je zpívající fontána s večerním osvětlením.

Mariánské Lázně si oblíbila celá řada slavných osobností – mj. německý básník Johann Wolfgang Goethe, který lázně navštívil třikrát, operní skladatel Richard Wagner, v roce 1897 sem zavítal budoucí britský panovník Eduard VII., pobývala tu operní pěvkyně Ema Destinnová, básníci Jan Neruda a Jaroslav Seifert, spisovatelé Franz Kafka, Mark Twain, skladatelé Antonín Dvořák, Johann Strauss, či Carl Maria von Weber.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast