Dobrá voda: Televizní seriál se točil v reálném prostředí hřebčína ve Slatiňanech

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Malebný zámek Slatiňany ležící na úpatí Železných hor je obklopený rozlehlým anglickým parkem. Ve slatiňanském hřebčíně se chovají proslulí starokladrubští vraníci, v nedaleké Švýcárně je malé muzeum, připomínající zakladatele slatiňanských hipologických sbírek profesora Františka Bílka a nedalo zámku stojí v lese kuriozní dětské hřiště Kočičí hrádek. Ve Slatiňanech a místním hřebčíně se v 80. letech 20. století natáčel televizní seriál z koňského prostředí Dobrá voda.

Hlavním hrdinou dnes již klasického sedmidílného seriálu Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa z dostihového prostředí z roku 1982 s názvem Dobrá voda je inženýr Josef Hovora, zemědělský odborník, který chovu ušlechtilých koní zasvětil celý život. Ne tak jeho syn Libor, který má o životě úplně jiné představy. Dalšími oblíbenými hrdiny seriálu byly například stájný na penzi Hanousek, ošetřovatel koní Lojza, či klisna Jasná. Hlavním místem natáčení byl hřebčín ve Slatiňanech. Točilo se ovšem i v samotném městě Slatiňany, areálu obory Slavice a nedaleké Chrudimi; chalupa starého Hanouska se nachází u Kočičího hrádku. Dalšími lokacemi byly i Kladruby nad Labem, kde se filmoval hřebčín, dále Písek, Pardubice a Heřmanův Městec. V seriálu se objevil i motorest Halda poblíž Dubence u Příbrami, který v minulosti býval oblíbeným místem filmařů. Do natáčení se zapojila jako kompars i celá řada obyvatel Slatiňan.

Jiří Bažant, Jiří Malásek: Dobrá voda

Slatiňany jsou v písemných pramenech poprvé doloženy roku 1294 v predikátu prvního známého majitele Františka ze Slatiňan. Jestli byl zakladatelem zdejší osady skutečně právě on, není jasné, podobně jako počátky zdejší tvrze, doložené až v souvislosti s dalším majitelem okolní krajiny Zbyňkem ze Slatiňan. Tato podložená zmínka pochází z roku 1371, kdy se drobný statek, k němuž patřily pouze dvě osady na levém břehu Chrudimky, rozrostl o další vesnice roztroušené kolem Chrudimi a přibližně v této podobě zůstal až do poloviny 15. století. V té době Slatiňany po částech skoupil člen českého panského rodu Vítek z Talmberka, oddaný stoupenec českého krále Jiřího z Poděbrad. Za Talmberků byla roku 1469 slatiňanská tvrz obsazena a zničena vojsky králova úhlavního politického nepřítele Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Během dalších 600 let se původně gotická tvrz ze 14. století proměnila v moderní sídlo šlechtické rodiny Auerspergů, která zámek vlastnila po dvě staletí až do svého vymření v roce 1942.

V současné době na návštěvníky zámku čekají v zámecké expozici příběhy ze života knížecího rodinného domu, prohlídka zámeckých pokojů i zázemí zámku v podobě kuchyně, umývárny nádobí či kotelny.
Dlouhá léta byla v zámku též hipologická expozice, jejíž bohaté sbírky seznamovaly návštěvníky s anatomií, chovem a využitím koně ve společnosti – vojenství, dopravě, sportu i zábavě, obsahující stovky obrazů, plastik, sedel, postrojů. Expozice, největší svého druhu na celém světě, aktuálně prochází rekonstrukcí a je uzavřena. Od roku 2013 je možné vystoupat na vyhlídkový ochoz velké zámecké věže. Odměnou je překrásný výhled na Slatiňany, Chrudim, Železné a Orlické hory. Za příznivého počasí lze dohlédnout na hřebeny Krkonoš a Králický Sněžník.

Od července 2017 do května 2020 probíhala obnova zámeckého areálu a parku, během níž se podařilo zrekonstruovat cesty, ohradní zdi, ploty a brány a také opěrné zdi pod zámkem i parkem. Park je nyní stejně jako za časů Františka Josefa rozdělen plotem na dvě části. Veřejnou a tu, která v minulosti sloužila knížecí rodině. V zahradě o rozloze 9 hektarů je v současnosti vzácná sbírka cizokrajných dřevin, květinové záhony, romantické jezírko, dva altány, kaplička, dětské hřiště a roubené domečky, které kdysi sloužily k výuce šlechtických ratolestí. Jedná se o obnovené dětské hospodářství, kde se knížecí děti učily starat o zvířata, ale také tam stanovaly, nebo si hrály na indiány.

V hřebčíně Slatiňany se přes 60 let chová starokladrubský kůň v černé barvě, čili starokladrubský vraník. Starokladrubský kůň se řadí mezi barokní plemena koní, má španělsko-neapolský původ a vznikl pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

Historie chovu sahá až do roku 1579; hřebčín byl založen roku 1898 jako zámecký hřebčín a vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parfosní hony. V roce 1931 byl zdejší chov vraníků přerušen a téměř zcela zlikvidován. Nyní je od roku 1992 hřebčín Slatiňany součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. V červenci 2019 byla celá oblast chovu starokladubského koně zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Středisko chovu přímo v hřebčíně tvoří stáj plemenných hřebců a tři stáje plemenných klisen. Ve výcvikovém středisku se zde provádí výcvik hřebců a klisen, ukončený zkouškami výkonnosti, a výcvik klisen, určených k prodeji, pod sedlem a v zápřeži. Ke slatiňanskému hřebčínu patří ještě výcvikové středisko Heřmanův Městec, jehož součástí je galasedlovna se sbírkou památkově chráněných uzdění, sedel a postrojů, a dále hříbárna Slavice, kde jsou odchováváni hřebečci a klisničky od odstavu až do věku 3,5 roku.

Nedaleko zámeckého parku je nově otevřena tzv. Švýcárna, jejíž stavba spadá do poloviny 19.století. Sídlí zde Interaktivní muzeum starokladrubského koně, které též připomíná zachránce starokladrubských vraníků profesora Františka Bílka; k vidění je i box pro koně, lze si zde vyzkoušet jízdu na kočáře a řízení koňského spřežení a v promítacím sále shlédnout odborné i tematické filmy o koních, kování, či reprodukci koní. Za pozornost stojí i dva české rekordy, zapsané v České knize rekordů. Ve Švýcárně se nachází největší plyšový kůň, vysoký 177 cm a vážící 80 kg, a největší sbírka historických vzorků bičišťat (285 kusů) na území České republiky.

V lese nad zámkem se nachází Kočičí hrádek, miniatura hradu, kterou nechala před rokem 1896 vybudovat kněžna Vilemína z Auerspergu, aby potěšila nejen své děti, ale všechny z širého okolí.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia