Josef Suk: Držitel stříbrné medaile z Letních olympijských her 1932

S městem Benešov spojil poslední léta svého života český skladatel Josef Suk.

Celé léto můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

V Benešově prožil poslední léta svého života hudební skladatel a člen Českého kvarteta Josef Suk. Jeho pobyt tu připomíná pamětní deska na domě v Husově ulici. Po slavném skladateli je ve městě pojmenována ulice a jeho jméno nese i místní Základní umělecká škola, před níž stojí Mistrova socha od Miroslava Roubala.

profimedia-0006357150 benešov.jpg

Český skladatel, houslista a dirigent, zeť Antonína Dvořáka a jeden ze zakladatelů české hudební moderny Josef Suk (1874-1935) se narodil v Křečovicích. Studoval hru na housle na pražské konzervatoři u Antonína Bennewitze a skladbu u Karla Steckera a později v mistrovské třídě Antonína Dvořáka. V roce 1898 se oženil s Dvořákovou dcerou Otilií. V roce 1901 se jim narodil syn Josef, ale Otilie již čtyři roky poté (rok po svém otci) zemřela na následky vrozené srdeční vady. Tato událost pak zásadním způsobem ovlivnila Sukovu kompoziční tvorbu v dalších letech.

V roce 1892 Suk se třemi spolužáky z konzervatoře (Karel Hoffmann, Oskar Nedbal a Otto Berger) založil České kvarteto, soubor, který uměleckou úrovní a mezinárodními úspěchy dosáhl světového významu a jehož vznik byl v české komorní interpretaci historickým mezníkem. Suk v kvartetu působil jako druhý houslista až do roku 1933 a absolvoval s ním po světě na čtyři tisíce koncertů.

Od roku 1922 byl Josef Suk profesorem mistrovské třídy skladby na pražské konzervatoři, následně byl čtyřikrát zvolen rektorem ústavu.

Sukovo dílo není rozsáhlé (37 opusových čísel), ale má jedinečné rysy. Mladistvá díla disponují lehkostí a půvabem, pozdní pak hlubokou niterností a básnivostí. Z raných děl patří k nejvýznamnějším Symfonie D dur, Smyčcová serenáda Es dur, scénická hudba k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena a z ní vycházející koncertní suita s názvem Pohádka, symfonická báseň Praga. Z druhého tvůrčího období nutno připomenout čtveřici symfonických děl Asrael, Pohádka léta, Zrání a Epilog pro sóla, sbory a orchestry, vlastenecký triptych Meditace na chorál Sv. Václave, Legendu o mrtvých vítězích a pochod V nový život, za který Suk obdržel stříbrnou medaili na Letních olympijských hrách 1932.

Tento slavnostní pochod Suk zkomponoval v roce 1919 a věnoval jej Sokolu, který jej dodnes užívá při různých příležitostech včetně všesokolských sletů.

Josef Suk: V nový život

Poslední léta svého života strávil Josef Suk v Benešově, odkud měl blízko do rodných Křečovic. Přestěhoval se sem v roce 1933 a 29. května 1935 zde zemřel. Tuto událost připomíná pamětní deska na domě v Husově ulici č.p. 739, kde skladatel pobýval. Jeho jméno ve městě nese i Základní umělecká škola Josefa Suka, která po několik desítek let (1977 – 2003) dokonce sídlila v domě, kde Josef Suk v posledních letech svého života žil. Nyní má škola nové sídlo v Žižkově ulici. Skladatele v Benešově též připomíná ulice nesoucí jeho jméno a pomník od sochaře Miroslava Roubala, umístěný v parčíku před novou budovou benešovské Základní umělecké školy.

Sukovo jméno nese i aula benešovského gymnázia, která je místem setkávání obyvatel města a širokého okolí s hudbou a v listopadu roku 1989 byla pojmenována po slavném skladateli. Ve městě také od roku 1982 působí Sukův komorní sbor, původně smíšené těleso, od roku 1987 pouze v ženském obsazení. V roce 1990 se pak v Benešově uskutečnil první ročník dnes už tradičního hudebního festivalu Jaro Josefa Suka.

Středočeské město Benešov leží v Benešovské pahorkatině necelých 40 km jihovýchodně od Prahy v kraji mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník. Ke slavným zdejší rodákům patří kromě Josefa Suka například spisovatelé Svatopluk Čech, Vladislav Vančura a Michal Viewegh.

První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stali Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast