Fišpánská jablíčka: V zámecké zahradě Hrádku u Nechanic se radili princové, jak osvobodit Zlatovlásku

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zámek Hrádek u Nechanic v okrese Hradec Králové byl postaven v první polovině 19. století jako reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů. Je ve stylu tudorské gotiky a představuje tak kousek Anglie ve východních Čechách. Půvabné interiéry i exteriéry posloužily jako kulisa k pohádkám Princ a Večernice, Anička s lískovými oříšky, či Fišpánská jablíčka.

Humornou televizní pohádku s názvem Fišpánská jablíčka natočil režisér Dušan Klein v roce 2008. Hlavními hrdiny jsou dva bratři, kteří dokázali přemoci obra i čarodějnici, ale opravdové hrdinství na ně čekalo až doma...

Královský pár v podání Jitky Schneiderové a Lukáše Vaculíka touží mít potomky. Sen se jim nakonec splní hned dvojnásobně; narodí se jim dvojčata, chlapci. Když vyrostou a jeden z nich by měl převzít vladařské povinnosti, vynoří se doslova problém. Který z nich to bude? Vojta (Filip Tomsa), nebo František (Vojtěch Kotek)? Mladíci se tedy vypraví do světa s tím, že králem se stane ten, který dokáže vykonat větší hrdinský skutek.

Vojta hodlá vykonat hrdinský čin a probudit ze spánku zakleté království, František je vyslán královskými rodiči, které ztvárňuje skutečný manželský pár Libuše Šafránková a Josef Abrhám, vysvobodit jejich dceru Zlatovlásku, kterou hraje Marika Šoposká. Zdaleka ovšem netuší, že princezna ani tak nepotřebuje vysvobozovat, jako spíše naučit se dobrému chování. Zatímco princové bloudí světem, v jejich království se usadilo zlo – čaroděj Herdek, alias Pavel Zedníček se svojí povedenou dceruškou Laudónií v podání Barbory Hrzánové. Princové tak musí prokázat skutečné hrdinství především doma; zachránit rodiče a celé království před nezvanými samovládci.

Exteriéry pohádky se natáčely u zámků Sychrov a Hrádek u Nechanic. Autory písniček z filmu jsou Jaroslav Uhlíř a Jiří Chalupa. Ve filmu se objeví jak hradní brána a věže zámku, tak zámecká zahrada.

Český skladatel Jaroslav Uhlíř (*1945) je autorem hudby k desítkám populárních písní, filmů i pohádek. K těm nejznámějším patří Vrchní, prchni!, Vratné lahve, Ať žijí duchové, S čerty nejsou žerty, či Lotrando a Zubejda. K legendárním televizním pohádkám pak patří i Princové jsou na draka s populárními písničkami Statistika, či Dělání.

Jaroslav Uhlíř: Dělání

• Zámek Hrádek u Nechanic (©Profimedia)

Tudorská gotika ve východních Čechách

Hrádek u Nechanic je neogotický zámecký objekt ležící na mírné vyvýšenině 800 metrů severozápadně od centra vsi Hrádek, necelé tři kilometry jihovýchodně od města Nechanice a zhruba 12 kilometrů západně od Hradce Králové. Z územního hlediska zámek stojí na katastru Lubno u Nechanic, části města Nechanice; hranice mezi Nechanicemi a Hrádkem těsně míjí zámeckou budovu z východní strany, přičemž se dotýká konce jejího východního křídla. Zámek je ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnosti.

V roce 1829 koupili místní panství spolu s Nechanicemi Harrachové a rozhodli se na tzv. Lubenském vrchu postavit jako své reprezentační sídlo nový zámek. Ten byl postaven v letech 1839-1857 ve stylu windsorské gotiky a dnes je jednou z nejvýznamnějších romantických staveb na území České republiky. Projekt zámecké budovy ve stylu tzv. tudorské gotiky byl vypracován podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall britského architekta Edwarda Bucktona Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a v detailech provedl významný rakouský architekt Karel Fischer, který také navrhoval veškeré interiéry zámku. Okolí zámku bylo současně s výstavbou upraveno jako anglický park a vznikla též obora a bažantnice.

Nedlouho po dostavbě zámku byla svedena v okolí bitva u Hradce Králové a v samotném zámku byl tehdy zřízen vojenský lazaret. V roce 1945 se stal zámek sídlem generálmajora Govorova, náčelníka jedné z armád Ukrajinského frontu Rudé armády. Roku 1945 byl zámek na základě tzv. Benešových dekretů znárodněn. Od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti a v roce 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Zámek tvoří dvojice patrových křídel, která svírají úhel cca 110° a vybíhají z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno „V“. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších prvků. Zámek má ploché střechy, které v levé části doplňuje věž.

Reprezentativní interiéry zámku jsou vybaveny nejen množstvím soudobého nábytku, ale také řadou starožitných prvků, přivezených na zámek zejména z Itálie a Rakouska. Jedná se například o stavební prvky, tedy portály či kompletní dřevěné vyřezávané stropy, ale též o starožitný nábytek a další umělecké předměty. Technicky zajímavé je řešení ústředního podlahového vytápění vytápějícího všechny místnosti.

• Zámek Hrádek u Nechanic (©Profimedia)

V současné době je v původních bohatě zdobených interiérech prezentována ukázka bydlení šlechty ve druhé polovině 19. století. Rytířský sál je věnován nejvýznamnějším členům rodu a jeho historii. Největší a nejkrásnější zámeckou místností je Zlatý sál, jehož pojmenování je odvozeno od unikátních zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii.

V Mühlgrubském salonu je vystaven ojedinělý soubor kurfiřtských židlí, v jídelně pak vzácné sbírky harrachovského skla, keramiky a cínového nádobí ze 16. a 17. století. V herně je unikátní obraz Slavnost v lázních od slavného malíře 16. století Lukase van Falckenborgha. V prvním patře se nacházejí soukromá apartmá hraběte a hraběnky, v letní jídelně je umístěna rodová galerie a jsou zde i pokoje pro hosty. V zámecké kapli sv. Anny jsou k vidění vzácné obrazy německých mistrů z konce 15. století a zámek ukrývá též soubor obrazů anatomických anomálií z 18. století.

Souběžně se stavbou zámku byla v roce 1844 zahradním projektantem L. Krügerem upravena část okolního lesa jako krajinářský park o rozloze 24 hektarů a ve zbývající části byla založena dvě stě hektarová obora a bažantnice. V parku zámku se dnes nachází golfové hřiště Hrádek.

Prohlídkové okruhy v současné době seznamují nejen s bydlením šlechty ve druhé polovině 19. století, ale nabízejí i prohlídku zámeckých sklepení s ukázkou technických vymožeností, která je zakončena výstupem na Hodinovou věž. Z ochozu věže, která je 26 metrů a 70 centimetrů vysoká, je v případě příznivého počasí a po absolvování 138 schodů možné vidět i hrad Trosky nebo vrchol Ještědu.

Hrádek u Nechanic je velmi oblíbenou a žádanou lokalitou filmařů. Roku 1964 byly v parku zámku natáčeny scény z filmu Atentát, o dva roky později se tu točila část filmu Hotel pro cizince, v roce 1983 Putování Jana Ámose, z novodobé produkce pak filmy Milenec lady Chatterleyové, Tmavomodrý svět, romance Andělská tvář, detektivky Panství či Z pekla s Johnny Deppem, americký akční snímek Mladý Indiana Jones, nebo seriál o komisaři Maigretovi. Zámek s okolím také posloužil jako interiéry a exteriéry pro řadu pohádek. Vedle snímku Fišpánská jablíčka, se tu točily i filmy Princ a Večernice, Anička s lískovými oříšky, či Elixír a Halíbela.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Úvodní foto: Zámek Hrádek u Nechanic (©Profimedia)