Ludwig van Beethoven: Gejzíry hudební invence

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Lázně Teplice s oblibou navštěvovala celá řada slavných osobností. Z hudebníků například Fryderyk Chopin, Robert Schumann, Richard Wagner, Carl Maria von Weber či Ludwig van Beethoven, který tu krom léčby i pilně komponoval. Jeho jméno dnes nese lázeňský dům, kde bydlel. Najdeme tu Beethovenův pokoj a na zdech Café Restaurant Beethoven rukopisy skladeb, které v Teplicích napsal. V zámecké zahradě stojí Beethovenova busta od Václava Kyselky a nedaleko též pamětní deska upomínající na teplické setkání Beethovena s Johannem Wolfgangem Goethem.

Německý hudební skladatel a klavírista Ludwig van Beethoven (1770–1827) patří k největším hudebním zjevům všech dob. Jeho skladby patří k nejhranějšímu repertoáru klasické hudby a zněly ještě za jeho života i v českém prostředí. Před dovršením třicátého roku začal ztrácet sluch, ale i přes tento zásadní handicap se nikdy nevzdal komponování. Jeho tvorba obsahuje 9 symfonií, 32 klavírní sonáty, 5 klavírních koncertů, 10 sonát pro klavír a housle, dále bezpočet smyčcových kvartetů, vokální i divadelní hudbu. Velký skladatel období romantismu zemřel ve Vídni v roce 1827, ve věku pouhých padesáti sedmi let.

Jeho bezesporu nejznámějším dílem je Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“, v níž autor v poslední, čtvrté větě použil dosud neobvyklý a v symfoniích neužívaný prvek – sborový zpěv. Jako text využil báseň svého přítele Friedricha Schillera Óda na radost z roku 1785. Zpívaná část a současně nejznámější motiv této skladby se stala roku 1985 hymnou Evropského společenství, dnešní Evropské unie.

K nejznámějším Beethovenovým klavírním skladbám patří bezesporu Klavírní sonáta č. 14 cis moll „Quasi una fantasia“, obecně známá jako Měsíční sonáta či Sonáta měsíčního svitu. Skladatel ji dokončil v roce 1801 a o rok později vydal s věnováním své klavírní studentce, hraběnce Giuliettě Guicciardi. Sonáta (a zejména její první věta) si získala oblibu už za Beethovenova života a dnes patří mezi nejznámější klavírní skladby vůbec.

Název sonáty jako Měsíční má původ v poznámce německého hudebního kritika a básníka Ludwiga Rellstaba, který pět let po Beethovenově smrti napsal, že první věta sonáty je jako „člun plující po Lucernském jezeře ozářeném Měsícem“.

Ludwig van Beethoven: Sonáta pro klavír č. 14 cis moll

I když Beethoven neměl rád cestování, podstoupil v roce 1811 třídenní jízdu dostavníkem, aby v teplických lázních našel úlevu a lepší kondici. Kromě léčení podlomeného zdraví tu ovšem vedl i čilý společenský život a usilovně komponoval. Našel tu inspiraci k některým ze svých děl a věnoval se zde i revizi starších skladeb. V roce 1811 se ubytoval v domě Zlatá harfa, kde pracoval na Symfonii č. 7 a předehrách Král Štěpán a Zříceniny athénské. Během dalšího pobytu v roce 1812 napsal Symfonii č. 8 a skicoval vrcholnou Symfonii č. 9.

Z Beethovenova teplického pobytu také pochází skladatelův dopis „Nesmrtelné milence“, který ovšem nikdy neodeslal a byl posléze nalezen v jeho pozůstalosti a zveřejněn v jeho biografii. Dopis začíná slovy „Můj anděli, mé všechno, mé já“ a následuje vodopád slov oscilující mezi věcným popisem příjezdu do lázní a vášnivými výlevy zamilovaného skladatele. Adresátku dopis jmenovitě neuvádí a neexistuje ani žádná obálka, a tak se historikové dodnes přou o to, kdo byla ta, pro kterou slavný skladatel tolik zahořel v teplickém domě Zlaté slunce v létě roku 1812.

Světový velikán patří k nejvýraznějším osobnostem teplické historie, a tak není divu, že jeho jméno dnes nese lázeňský dům i restaurace, v jejichž zdech Beethoven pobýval. Přímo v Lázeňském domě Beethoven je také umístěno Deset zastavení s Beethovenem, kde se lze dozvědět, co Beethovena přivedlo do Teplic, v jakých dílech zaznamenal svou teplickou inspiraci a kdo mohl být onou legendární Nesmrtelnou milenkou. Součástí Lázeňského domu je i Beethovenův pokoj, který obýval v roce 1812 a který je důstojně stylizovanou upomínkou na pobyt hudebního velikána. Na zdech Café Restaurant Beethoven lze číst Beethovenovy rukopisy skladeb, které psal během pobytu v Teplicích, a na slavného skladatele odkazuje i zde točený pivní speciál vařený metodou z Beethovenových dob.

V zámecké zahradě nedaleko zámku a zahradního a plesového domu je pak umístěna Beethovenova busta od teplického výtvarníka Václava Kyselky. Osazena byla původně jako bronzová plastika v roce 1971, roku 2002 byla nahrazena kamennou bustou. V blízkosti se nachází také pamětní deska, připomínající teplické setkání dvou velikánů – Ludwiga van Beethovena a Johanna Wolfganga Goetha.

Poctou skladateli je i každoroční měsíční cyklus koncertů Hudební festival Ludwiga van Beethovena, který pořádá Severočeská filharmonie Teplice.

Teplice, město v údolí mezi Českým středohořím a hřebeny Krušných hor, jsou nejstaršími lázněmi v Česku a jedny z nejstarších v Evropě.

Kdy přesně byly objeveny horké léčivé prameny v lázních Teplice, není jasné, ale keltské a římské mince nalezené v minerálním prameni Pravřídlo prozrazují osídlení už v době bronzové. Podle Hájkovy kroniky byly termální prameny objeveny roku 762, první důvěryhodná zmínka o části města Trnovany pochází z roku 1057, další pak z konce 12. století. Kolem roku 1160 založila v blízkosti starší slovanské vesnice manželka Vladislava II. královna Judita klášter benediktinek. V 15. století na místě kláštera vznikl renesanční zámek. V té době také už nadační listiny dokládají existenci lázní v blízkosti klášterního kostela.

V 16. století se teplické lázně pozvolna dostávaly do povědomí i za hranicemi Čech, například významný alchymista, astrolog a lékař Paracelsus je zařadil mezi deset nejvýznamnějších lázní v Evropě. Z roku 1680 pak pocházejí první seznamy lázeňských hostů, nejstarší u nás.

Do druhé světové války se městu pro jeho vysokou kulturní úroveň i klasickou architekturu s výstavnými lázeňskými budovami, parky, zahradami a kašnami a rozsáhlou pěší zónou přezdívalo Malá Paříž. Díky tomu do Teplic přijížděla celá řada významných hostů. Pravidelnými lázeňskými hosty byli v 17.–19. století saští kurfiřti. Mezi evropské panovníky, kteří se v Teplicích léčili, patří mj. car Petr Veliký, budoucí císaři Josef II. a Leopold II., pruský král Fridrich Vilém III., švédský král Gustav IV.. V průběhu 19. století zde pobývalo mnoho významných osobností kulturního života – hudebníci Fryderyk Chopin, Robert Schumann, Franz Schubert, Richard Wagner, Carl Maria von Weber, či František Škroup, ale např. i představitelé českého národního obrození Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Karel Havlíček Borovský a další.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia