Honza málem králem: Pro princeznu si došel na Křivoklát

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Křivoklát je jedním z nejstarších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají až do 12. století. Nachází se v něm nádherná hradní kaple, královský a rytířský sále s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna, proslulé vězení s mučírnou a mučicími nástroji i velká věž s loveckými sbírkami. Točilo se tu nepřeberné množství filmů a pohádek, například Noc na Karlštejně, Slasti otce vlasti, Johanka z Arku, Bathory, Třetí princ, Jak se budí princezny, Anděl páně, Dívka na koštěti, Tři veteráni, Kouzelník Žito, či Honza málem králem.

Česká filmová pohádka, resp. pohádková hudební komedie Honza málem králem režiséra Bořivoje Zemana vznikla v roce 1977 a v hlavní roli hloupého Honzy se představil Jiří Korn.

Režisér Bořivoj Zeman se do historie české pohádky zapsal dnes už kultovními snímky Pyšná princezna (1952) a Byl jednou jeden král (1954). V roce 1968 natočil legendární pohádkový muzikál Šíleně smutná princezna, ve kterém hlavní role ztvárnily dobové popové hvězdy Helena Vondráčková a Václav Neckář. Pohádka Honza málem králem se pokusila na tento úspěch navázat obsazením populárního zpěváka Jiřího Korna do hlavní role. Toho ovšem ve filmu daboval herec Michal Pavlata. Scenáristou filmu byl stejně jako u zmíněných Zemanových snímků z padesátých let Oldřich Kautský, který se Zemanem spolupracoval i na úspěšných komediích z téhož období o bručounském pražském revizorovi Andělovi.

Honza málem králem je komediální variací na klasický příběh o hloupém Honzovi. Lidový hrdina se ovšem v tomto filmu nakonec ukáže být chytrým a činorodým mladíkem, který dá za vyučenou lakomému sedlákovi, žárlivému královskému bubeníkovi i nafoukané princezně, která si hraje na němou a připravuje o život své nápadníky. Jako každá správná pohádka má i tato happy end; Honza nakonec poznává, že důležitější než dobrodružství, majetek, princezna a půl království je láska prosté venkovské dívky Mařenky.

Honzu měl ovšem původně místo Jiřího Korna hrát Luděk Sobota, který měl ale v době natáčení ze strany socialistického režimu zákaz hraní.

A další zajímavosti?

• Jiřímu Kornovi se podařilo při natáčení Valerii Kaplanové, která v pohádce dokonale zahrála Smrtku, zlomit dvě žebra.
• "Kvítečkové" šaty, které má na sobě Naďa Konvalinková (Mařenka) byly dost těžké. Kvítky byly totiž našpendleny na drátkách.
• Film v kinech vidělo více než milion diváků, což v té době byl velký divácký úspěch.

Jiří Sternwald: Svítí slunce nad hlavou

Hrad Křivoklát se nachází na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky, na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek České republiky.

Křivoklát jako sídelní hrad českých králů

Předchůdcem hradu byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Místo, které sloužilo jako útočiště k radovánkám a lovu, nechal zbudovat jeden z přemyslovských knížat. Věhlas však místo získalo až po rozsáhlé kamenné přestavbě, kterou dokončil Přemysl Otakar II. Své jméno hrad získal patrně podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

V první polovině 13. století se Křivoklát stal jedním ze sídelních hradů českých králů. Po požáru Pražského hradu v roce 1316 se na Křivoklát uchýlila s dětmi královna Eliška Přemyslovna. Po roztržce Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou a dvouměsíčním uvěznění na Lokti tu v odloučení od matky prožil dětství Karel IV., tehdy ještě jako Václav. Odtud 4. dubna 1323 odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se pak narodila jejich dcera Markéta, budoucí uherská královna. Později však Karel dával přednost jím založenému hradu Karlštejn. Často tu pak pobýval před postavením hradu Točník i další panovník, Václav IV.

V průběhu času hrad poničilo několik požárů a následně byl za vlády Vladislava II. Jagellonského na přelomu 15. a 16. století přestavěn do pozdně gotického slohu. V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří tu zřídili státní věznici. Za císaře Rudolfa II. byl na Křivoklátě uvězněn královský alchymista magistr Edward Kelly, kterému se sice podařilo uprchnout, ovšem při útěku si zlomil nohu tak nešťastně, že mu musela být amputována.

V 17. století byl hrad v rukou Valdštejnů a Fürstenbergů. Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí, za kterou stáli architekti dostavby katedrály sv. Víta Josef Mocker a Kamil Hilbert. Největším zásahem se stala Hilbertova znovuvýstavba Královnina (severního) křídla. To se předtím částečně zřítilo a zbytek byl pečlivě rozebrán včetně všech architektonických detailů. Z původní stavby se proto dochovalo jen přízemí.

Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství na panství Křivoklát nucenou správu, následovala pozemková reforma a v roce 1929 Max Egon II. Fürstenberg prodal Křivoklát Československému státu, a to za 118,5 milionů korun.

Křivoklát patří nejen po stránce stavební, ale i pokud jde o dochované prvky vnitřní výzdoby a vybavení, k nejpozoruhodnějším památkovým objektům u nás. Pyšní se nádhernou hradní kaplí, Královským a Rytířským sálem s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovnou obsahující na 52 tisíc svazků; najdeme tu i bohaté fürstenberské muzeum a obrazárnu, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velkou věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, věž Huderku s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem i hejtmanství, kde se v současnosti pořádají příležitostné výstavy. V nejužším místě ostrožny se nachází objekt pivovarských sklepů, které sloužily jako zázemí pro hradní pivovar. U pivovarských sklepů stojí nad bývalým hradním příkopem kaplička svaté Trojice, která pochází asi z přelomu sedmnáctého a osmnáctého století a bývala zasvěcená svatému Vendelínovi a Nejsvětější Trojici.

U začátku příjezdové cesty stojí pomník obětem první a druhé světové války, který byl odhalen 5. července 1931. Nahoře je medailon s poprsím mistra Jana Husa. Podél cesty k bráně stojí osm zděných podstavců soch z období 1731–1733, na nichž bývaly sochy světců ve stylu lidového baroka. Jedinou sochou na místě je kopie sochy svatého Václava, jejíž originál byl restaurován v ateliéru akademického sochaře Jana Novotného a spolu s dalšími dochovanými sochami uložen v depozitáři. Další sochy představovaly svatého Antonína, svatého Jana Evangelistu, svatého Floriána, na čtvrtém podstavci stál kříž a dále pak socha Panny Marie, svatého Josefa a svatého Jana Nepomuckého.

Po pravé straně příjezdové cesty stojí budova bývalé četnické stanice. Asi 200 metrů jihovýchodně od hradu se pak v protějším svahu na tzv. Nových cestách nachází pomník Karla Egona II. z Fürstenbergu. Tento novogotický čtrnáct metrů vysoký pískovcový pomník byl zhotoven v letech 1858–1860 Karlem J. Svobodou podle návrhu architekta Antonína Jiruše. Portrétní bustu knížete z bílého mramoru vytvořil sochař Emanuel Max. Tento monument věnovali čeští fürstenberští úředníci a zaměstnanci křivoklátského panství jako výraz úcty a vděku svému chlebodárci.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia