Jak se budí princezny: Domovem princezny Růženky se stal zámek Telč

Klenot moravské renesanční architektury přitahuje nejen turisty, ale i filmaře.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zámek Telč je skutečným renesančním skvostem uprostřed Českomoravské vrchoviny a střední Evropy; na zámku se zachovaly původní interiéry, v roce 1995 byl zámecký areál prohlášen národní kulturní památkou a od roku 1992 je zámek spolu s historickým centrem Telče zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zámek a historické náměstí tvořily kulisy k pohádkám Pyšná princezna, Z pekla štěstí a Jak se budí princezny.

LandingPage_02_600x400.jpg

Česká filmová pohádka Jak se budí princezny režiséra Václava Vorlíčka z roku 1977 vznikla na motivy pohádky O Šípkové Růžence a dnes patří k české filmové klasice. Exteriéry se kromě Telče natáčely též na hradech Křivoklát, Pernštejn, Rotštejn i na zřícenině hradu Orlík u Humpolce.

Příběh pohádky Jak se budí princezny je notoricky známý. Královský otec a královna matka se domnívají, že když svoji dceru Růženku včas provdají, nenaplní se dávná kletba žárlivé tety Melánie, podle níž se v den sedmnáctých narozenin má princezna píchnout do prstu, usnout na věky a spolu s ní i celé království. Aby královští rodiče uchránili celé království od zkázy, uspořádají zásnuby své dcery s princem Jiřím ze sousedního království. S budoucím ženichem dorazí ovšem nejen královští rodiče, ale také princův bratr Jaroslav. A o pohádkovou zápletku je postaráno.

Natáčení provázela řada komplikací

K filmu a jeho natáčení se váže celá řada historek. Faktem ale je, že herec Jan Hrušínský v roli prince Jaroslava utrpěl během natáčení vlastní vinou zlomeninu stehenní kosti. Spolu se svým filmovým bratrem Janem Krausem a představitelkou Růženky Marií Horákovou byli ubytováni v jednom z telčských hotelů. Oba Janové se dohodli, že Marii po jednom z natáčecích dní překvapí a do jejího pokoje vlezou po římse. Ta se ovšem s Janem Hrušínským utrhla, on proletěl skleněnou tabulí okénka do restaurace, která byla přidružená k hotelu, a spadl na výčep mezi stoly. Když měl pak druhý den Jan Hrušínský natáčet scénu, kdy jede na koni, spadne do rybníka a pak stojí po pás ve vodě, měl na noze sádru, a tak natáčení bylo značně komplikované. Musel vlézt do velkého pytle, který mu zavázali gumou, a přes něj si teprve mohl obléknout svůj kostým. Ve vodě mu ovšem do pytle natekla voda, takže Jan byl moc těžký a nemohl se sám dostat z vody. Filmaři si tedy museli půjčit jeřáb, herce na něj zavěsit a vytáhnout.

Také herečka Libuše Švormová se coby Melánie během natáčení jedné ze scén málem doopravdy utopila, protože její kostým byl velmi těžký. Jednalo se o scénu, kdy musí plavat ve vodě, její šaty však musely zůstat z části suché nad hladinou dle představ tvůrců. Toho docílili tím, že dlouhou sukni od kostýmu podšili igelitem. Zbytek kostýmu byl však nasáklý vodou a Libuši Švormovou táhnul dolů ke dnu.

Karel Svoboda: O Šípkových růžích (Na sedmém lánu)

Kromě Telče se ve filmu Jak se budí princezny objevil například hrad Pernštejn, který figuruje hned v úvodu filmu jako hrad Růžového království, kam se sjíždějí princové za princeznou Růženkou. Tam zazněla slavná věta věčně hladového sluhy Matěje, když na něj dopadaly květiny z davu vítajících: "Samé kytky. Kdyby tak někdo hodil jitrnici." Samotné vítání už bylo ovšem právě v Telči, která představovala nádvoří Růžového království.

To bylo během natáčení plné poddaných i ve chvíli, kdy se na začátku filmu na balkoně za zvuků fanfár objeví král Dalimil v doprovodu barona a společně oznamují lidu radostnou zprávu, že se právě narodila princezna Růženka. Král prvně začne lidem číst zprávu v oficiálním tónu. Poté dokument odstrčí a úplně lidsky a tatínkovsky praví: "Jaképak projevy, je to holčička a má oči jako já! Ta je vám tak krásná, že si to neumíte ani představit!"

Natáčelo se i na pozdně gotickém hradu Rotštejn, který posloužil jako interiéry hradu Půlnočního království. Ve filmu se též objevuje Erbovní sál Potštejna se stěnami pokrytými freskou sedmi stovek erbů; právě odtud totiž uvězněný princ Jaroslav utíkal z okna po laně. Další záběry pocházejí z hradu Křivoklát a legendární souboj prince a medvěda proběhl v příkopu na Konopišti. Závistivá teta Melánie pak ve filmu pobývala na zřícenině hradu Orlík nad Humpolcem.

Tvůrci filmu spojovali do jednotlivých scén záběry i ze vzdálených lokací. Například ve scéně, kdy princ s princeznou stojí na balkoně, se herci ve skutečnosti nacházejí na hradě Křivoklát, ovšem ve stejné scéně je na protějším balkoně král s královnou na balkoně zámku Telč.

Renesanční skvost uprostřed Českomoravské vrchoviny

Zámek Telč si zahrál i v dalších pohádkách - Z pekla štěstí, Kouzelný měšec či Pyšná princezna. Právě v místní krásné renesanční zahradě pečoval o třešňové stromky král Miroslav, představovaný hercem Vladimírem Rážem. Za zády měl poznávací znamení zahrady – velký štukový reliéf Neptuna se čtyřspřežím. A právě z telčské zahrady spěchal král v zástěře, když mu přišli poslové z Půlnočního království ukázat obraz pyšné Krasomily...

Zámek Telč stojí ve městě Telč, na náměstí Zachariáše z Hradce, nad meandrem Telčského potoka mezi Ulickým a Štěpnickým rybníkem, asi 25 km jihozápadně od Jihlavy. Patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho přitažlivost je o to větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry.

Po požáru města v roce 1387, při kterém pravděpodobně definitivně zanikl první telčský hrad, se Telč ocitla bez panského sídla. Ve třetí čtvrtině 14. století proto nechal Jindřich III. z Hradce postavit na místě dnešního zámku vodní hrad. Po něm hrad držely další generace pánů z Hradce, z nichž nejvýznamněji se do dějin hradu zapsal v polovině 16. století Zachariáš z Hradce, za jehož vlastnictví zažívala Telč největší rozmach; právě on nechal přestavět gotický hrad na renesanční zámek a vytvořil z něj svoje reprezentativní sídlo. Přestavba telečského hradu probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých interiérech se zachovaly starší tzv. sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou, které pocházejí od kameníka a stavitele Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic. Přestavba zámku a další stavební podnikání byly bezesporu finančně nesmírně náročné. Umožňovaly je tehdy dobré hospodářské poměry telčského panství, a zvláště pak bohaté výtěžky z dolů na stříbro, z nichž většinu přinesla Zachariášovi věnem jeho první manželka Kateřina z Valdštejna. Erbovní znaky novomanželů jsou k vidění dodnes na portálech, fasádách i v interiérech zámku.

Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je Zlatý sál, prostupující našíř celý trakt nověji vystaveného renesančního severního paláce. Renesanční zahradu rámují nízké arkádové ochozy; poslední stavební aktivitou bylo vybudování pohřební kaple Všech svatých v roce 1580. Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku, a tak se dnes Telč řadí k několika málo intaktně zachovaným českým a moravským renesančním zámkům. Zámek se nikdy neprodával, ale dědil se z rodu na rod.

Počátkem 17. století se Telč dostala do rukou členů rodu Slavatů. Příslušnice rodu pánů z Hradce – Lucie Otýlie se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Slavatovské období připomínají na zámku některá obrazová díla, především portréty. Nejvýznamnější památkou tu zůstává rozměrná olejomalba zachycující ve svérázném podání pražskou defenestraci roku 1618. Jejich snahu přivést obyvatele Telče ke katolickému vyznání, pak dokládá barokní stavba jezuitského kostela Jména Ježíš v blízkosti zámku. Další majitelé panství – Lichtensteini z Kastelkornu a Podstatští z Lichtensteina prováděli na zámku jen drobnější úpravy. Věnovali pozornost spíše zámeckému parku, kde později vybudovali vznosný empírový skleník. O park i skleník pečoval zahradník, sběratel a cestovatel Benedikt Rozel, který během svých cest po střední Americe popsal několik nových druhů rostlin (zejména orchidejí). Telčská zámecká zahrada se dnes řadí k nejstarším architektonickým zahradám v České republice. Ze dvou stran ji lemují arkády, v jejichž výklencích stávaly busty panovníků. Štukový reliéf na stěně paláce pak znázorňuje Neptuna se čtyřspřežím.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Foto: Profmedia

Podcast