Jan Ladislav Dusík: Čáslavský rodák oslnil svým klavírním uměním svět

Odloudil ženu svému krajanu Krumpholtzovi, sloužil pruskému princi Ludvíku Ferdinandovi a zemřel ve 52 letech na následky dny a alkoholismu.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Královské město Čáslav ležící v okrese Kutná Hora bylo založeno roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II. a jeho historické jádro je dnes městskou památkovou zónou. K nejslavnějším rodákům patří česko-americký režisér a scénárista Miloš Forman, spisovatel Rudolf Těsnohlídek, držitelka světového rekordu na 800 metrů Jarmila Kratochvílová, scénograf Josef Svoboda, kosmonaut Vladimír Remek a hudební skladatel Jan Ladislav Dusík.

LandingPage_02_600x400.jpg

Jan Ladislav Dusík (1760-1812) patří k nejvýznamnějším českým skladatelům a klavíristům působícím na přelomu 18. a 19. století v zahraničí. Jako skladatel byl důležitým předchůdcem romantického hudebního stylu a jako interpret jednou z klíčových osobností vývoje moderní klavírní hry. Narodil v Čáslavi v hudebnické rodině. Jeho otec Jan Dusík byl učitelem a varhaníkem v Čáslavi, matka Veronika, která poskytla synovi první hudební vzdělání, byla výborná harfenistka.
V sedmnácti letech odešel Dusík do Jihlavy, kde získal odborné hudební školení u Ladislava Spinara, ředitele kůru, po němž patrně přijal druhé křestní jméno. Poté Dusík studoval v jezuitském semináři v Kutné Hoře, kde rovněž působil jako varhaník. Poté, co vstoupil do služeb hraběte Männera, odcestoval s ním roku 1779 do Belgie, kde se stal varhaníkem v chrámu svatého Romualda v Mechelenu. Od roku 1780 pak pobýval v Holandsku jako varhaník a učitel hudby a z této doby se datují i jeho první dochované skladby. V roce 1783 se v Hamburku setkal s Carlem Philippem Emanuelem Bachem a tímto rokem začala také jeho hvězdná kariéra jako klavírního virtuosa. Jako jeden z nejproslulejších klavíristů své doby procestoval takřka celou Evropu: Amsterodam, Hamburk, Petrohrad, Berlín, Paříž, Milán. Jeho životní osudy byly ovšem protkány řadou dobrodružných zvratů a peripetií. Například při svém koncertním působení v Paříži se seznámil s českým harfenistou Janem Křtitelem Krumpholtzem, především pak s jeho manželkou a bývalou žačkou Annou-Marií. Ta v době dramatických událostí francouzské revoluce společně s Dusíkem uprchla do Londýna a Krumpholtz z nešťastné lásky 19. února 1790 ukončil svůj život skokem do Seiny.

Na útěku před revolucí se Dusík na deset let usadil v Londýně, kde se seznámil jak s Josephem Haydnem a Muziem Clementim, tak i s anglickým typem klavírní mechaniky, což následně výrazně ovlivnilo vývoj jeho kompozičního stylu. V roce 1792 se v Londýně oženil s dcerou italského učitele zpěvu Sofií Corriovou, která byla virtuoskou na harfu a klavír, a spolu se svým tchánem založil hudební vydavatelství. To ovšem zanedlouho zkrachovalo, a celá rodina musela před věřiteli uprchnout do Hamburku.
Jan Ladislav Dusík se tedy vrátil ke své kariéře koncertního pianisty. V roce 1802 měl tři velmi úspěšné koncerty v Praze. Poté vstoupil do služeb pruského prince Ludvíka Ferdinanda v Magdeburku a po jeho smrti v bitvě s Napoleonovým předvojem 10. října 1806 u Saafeldu se roku 1807 odebral do Paříže na dvůr francouzského ministra zahraničí knížete Talleyranda. Zde také roku 1812 zemřel; patrně na následky dny a alkoholismu; bylo mu 52 let.

Jan Ladislav Dusík se ve své skladatelské tvorbě věnoval téměř výhradně svému nástroji, tedy klavíru, pro který napsal řadu sólových skladeb, ale i klavírních koncertů a komorních děl s klavírem. Ostatním žánrům se věnoval jen sporadicky. Jeho klavírní skladby mají virtuózní charakter a dobová kritika nejvíce oceňovala Dusíkovu originalitu, umělecké použití klavírního pedálu, dokonalou prstovou techniku, zpěvný tón a melodiku.

Jan Ladislav Dusík: Koncert pro klavír a orchestr Es dur, op.70

V rodné Čáslavi Jana Ladislava Dusíka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě na náměstí Jana Žižky z Trocnova 171/48. Jeho jméno nese i místní Základní umělecká škola v Jeníkovské ulici a Dusíkovo divadlo v Masarykově ulici.

01 Dusíkovo divadlo 2 profimedia-0006358242.jpg

Čáslav leží ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora ve výběžku Polabí pod Železnými horami. Městem protéká říčka Brslenka, na horním toku nazývaná také Čáslavka, která je levostranným přítokem řeky Doubravy. Město Čáslav vzniklo teprve ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Ve svých začátcích byla Čáslav hornickým městem a současně oporou královské moci na důležité haberské cestě, kterou procházel obchod.

Bohaté archeologické nálezy pocházející z 6. – 5. tis. před Kristem z města a nejbližšího okolí ovšem dokládají, že první osídlení zde bylo už v době neolitu a vystřídala se tu řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století a pravděpodobným centrem se stal ostroh, Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.

Z královského města Čáslav z poloviny 13. století je dodnes patrný gotický vnitřní půdorys – velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec. Církevní život byl spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba tohoto raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv. Michala z 11. století, který zde původně stál. V jihozápadní části města se pak nacházel minoritský klášter, zaniklý v husitských válkách. Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně.

Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na Zikmundově straně. Po jarní ofenzívě husitů v roce 1421 přešlo město na stranu husitskou a v červnu 1421 se v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla sešel zemský sněm, který vstoupil do dějin jako Čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku podvěží mariánské kaple.

V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. Následný rozvoj města pak znovu přerušily události třicetileté války. V září 1618 se jižně od města odehrála tzv. bitva u Čáslavi, jedno z prvních bojových střetnutí po začátku stavovského hnutí. Následně pak dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým.

Až v 18.století se Čáslav opět stává významným správním městem, sídlem krajského úřadu, pošty, vojenské posádky. Revoluční rok 1848 pak znamenal další rozvoj města; panoval zde čilý vlastenecký ruch i hospodářský pokrok. Roku 1859 byla zřízena záložna, v následujícím roce založen pěvecký spolek Kovář, později Hlahol, v roce 1861 vznikla Čtenářská beseda. Roku 1864 založen muzejní spolek Včela Čáslavská. Byly postaveny budovy pro divadlo, muzeum a dokončena stavba evangelického kostela. Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy, elektrárna, plynárna; došlo i k nové výstavbě ve městě, a to především budov pro správní a školské účely.

Čáslav je rodištěm mnoha významných českých osobností jako například spisovatelů Rudolfa Těsnohlídka a Jiřího Mahena, botanika Jana Maxmiliána Opitze, archeologa Klimenta Čermáka, hudebního skladatele Jana Ladislava Dusíka, malíře Aloise Vraného, generála Františka Moravce, scénografa Josefa Svobody, režiséra Miloše Formana a mnoha dalších. V posledních letech proslavily Čáslav běžkyně Jarmila Kratochvílová a její neméně slavná svěřenkyně Ludmila Formanová, obě mistryně světa v běhu na 800 m.

Kromě historických památek bývá Čáslav častým cílem milovníků staré techniky a rodin s dětmi, a to kvůli Muzeu zemědělské techniky. Jsou tu vystaveny stařičké traktory, parní oračky, mlátičky a desítky dalších historických zemědělských strojů.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Beethoven480x480.jpg

Podcast