Jarmila Novotná: Mařenka z Prodané nevěsty baronkou

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Se Zámkem Liteň je úzce spjato jméno světově proslulé operní pěvkyně Jarmily Novotné, pro níž se Liteň stala domovem po sňatku s dědicem panství Jiřím Daubkem. Tato zpěvačka a filmová herečka žila po druhé světové válce v zahraničí, zemřela v New Yorku a pochována je v rodinné hrobce rodiny Daubkových v Litni. Její památku připomíná zámecká muzejní sbírka Jarmily Novotné, každoroční Festival Jarmily Novotné i Naučná stezka Liteň.

Význačná česká sopranistka a filmová herečka Jarmila Novotná (1907-1994) se narodila v Praze a svou kariéru zahájila v roce 1925 jako elévka Národního divadla. Vystupovala ovšem i v kabaretech, hrála a zpívala v operetách a účinkovala v českých i zahraničních filmech. Je označována za nejslavnější žačku Emy Destinnové, i když ji slavná operní diva vyučovala jen pár měsíců.
Novotná na sebe upozornila rolí Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě, kterou v Národním divadle ztvárnila v pouhých osmnácti letech. Díky svému hereckému talentu si zahrála v mnoha činoherních evropských i jednom americkém filmu. V českých snímcích se objevila jen dvakrát – v němém snímku Vyznavači slunce a ve zvukovém melodramatu Skřivánčí píseň, kde předvedla i svůj pěvecký talent.

V roce 1927 odjela studovat do Itálie. Od té doby se také datuje přátelství s rodinou Tomáše Garrigua Masaryka, který mladou pěvkyni podporoval, a byl to právě on, kdo jí zprostředkoval studia v Miláně. V dalším roce Novotná debutovala v Itálii ve Verdiho Rigolettovi a přijala angažmá v Berlíně. 16. července 1931 se provdala za šlechtice Jiřího Daubka a od té chvíle se jejím novým českým domovem stal zámek v Litni u Berouna.

Po nástupu fašismu v Německu pokračovala ve své práci ve Vídni a krátce i v Praze. V březnu 1939 s manželem a dvěma dětmi odjela do New Yorku, kde se stala sólistkou Metropolitní opery, v níž zpívala až do roku 1956. Během války pořádala řadu vystoupení pro raněné vojáky, české krajany i ve prospěch válečných fondů. Po ustavení exilové vlády v Londýně se přihlásila k podpoře úsilí Čechů o osvobození vlasti a její Lidické písně s klavírním doprovodem Jana Masaryka, které natočila ve dnech heydrichiády v roce 1942, se staly legendou. V poválečném období se na krátký čas vrátila do Čech, vystoupila v Prodané nevěstě a měla samostatný koncert v Obecním domě.

S operní činností a americkým publikem se rozloučila rolí Cherubína v Mozartově Figarově svatbě v červenci 1956 a poté se vrátila s manželem do Vídně, kde žili až do jeho smrti v roce 1981. Po manželově smrti žila u dcery v New Yorku. Československé úřady jí nepovolily ani účast na matčině pohřbu, vlast směla znovu navštívit až v roce 1972 a svým dětem poprvé ukázala Prahu až v roce 1976.

V roce 1986 se Jarmila Novotná stala jedním z občanů, narozených v zahraničí, které starosta New Yorku vyznamenal u příležitosti stého výročí postavení Sochy svobody. Ve vlasti ovšem o ní ale nepadla jediná zmínka celá desetiletí. Veřejného uznání se dočkala až po roce 1989, kdy obdržela mj. řád T. G. Masaryka. Poslední léta prožila Jarmila Novotná v New Yorku, a je pochována v rodinné hrobce rodiny Daubkových v Litni.

Giacomo Puccini: Tosca

V Praze najdeme bustu Jarmily Novotné v Národním divadle, v Litni Jarmilu Novotnou soustavně připomíná Nezisková organizace Zámek Liteň, z.s., která si dala za cíl obnovit a pozvednout jméno a hudební a morální odkaz této světoznámé operní pěvkyně. Díky tomu je v Zámku Liteň shromážděna muzejní sbírka Jarmily Novotné a rodu Daubků, která obsahuje především předměty spojené s životem a uměleckou činností Jarmily Novotné v Litni, ale i s pobytem její rodiny v Americe.

Od roku 2012 je v zámeckém parku pravidelně pořádán multižánrový Festival Jarmily Novotné, jehož součástí jsou pravidelně i interpretační pěvecké kurzy vedené současnými předními pěvci.

Pobyt Jarmily Novotné v Litni připomíná i místní Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, které se nachází prostorách památné fary u kostela sv. Petra a Pavla. Kromě části věnované Novotné je zde i expozice Svatopluka Čecha a část muzejní sbírky představuje i další osobnosti, které v Litni pobývaly - básníka a kněze Václava Beneše Třebízského, kněze a pedagoga Františka Josefa Řezáče, českého paleontologa, žáka a pokračovatele Barranda Otomara Pravoslava Nováka. Muzeum je součástí naučné stezky Liteň, která rovněž připomíná některá další místa se slavnou pěvkyní zde spojená, např. Hrobku rodiny Daubkovy.

Liteň je městys v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Leží v Hořovické pahorkatině zhruba 4,5 km jihozápadně od hradu Karlštejn, 42 km jihozápadně od Prahy.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1195, jiné zdroje uvádí rok 1324. Jisté je, že místní kostel byl vystavěn v letech 1352 až 1357. Majitelé liteňského panství se během staletí mnohokrát změnili, až v březnu 1850 koupil zámek Liteň Josef František Daubek a poté byl jeho majitelem jeho syn. Právě díky Daubkům se zámek stal ve své době centrem moderně koncipovaného velkostatku a s ohledem na to, že František Daubek byl i významným politickým činitelem české společnosti 2. poloviny 19. století, hostil zámek řadu významných osobností té doby. V této tradici pokračoval v období před druhou světovou válkou i poslední z Daubků, Jiří. Po roce 1948 byl zámek vyvlastněn.

Samotný zámek Liteň byl založen roku 1195 jako tvrz. Po roce 1648 byl přestavěn do barokní podoby tak, jak jej známe dnes. Ve své době sloužilo první poschodí zámku reprezentačním účelům a byla zde umístěna sbírka obrazů významných autorů (Hynais, Brožík, Švabinský a další). I přes necitlivé zásahy, které v zámku proběhly po znárodnění, se do dnešní doby zachovaly např. stropní fresky, jejichž autorem je Quido Mánes, a kazetové podlahy v prvním patře.

Na sever k zámku přiléhá francouzský park, v němž se nachází tzv. Čechovna, přízemní budova z 18. století, která kdysi sloužila jako služební byt správci a řediteli panství a velkostatku v Litni. Svůj název si vysloužila proto, že v ní prožil část svého dětství básník a spisovatel Svatopluk Čech (1846-1908), jehož otec byl několik let panským správcem u Josefa Františka Daubka. Básník pak později svou populární báseň Ve stínu lípy situoval právě sem, do Litně, jako vzpomínku na mládí. Jeho samotného tu pak připomíná pamětní deska s reliéfem jeho hlavy.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Zámek Liteň (©Profimedia)