Princezna se zlatou hvězdou: Myší kožíšek na Kokoříně

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Hrad Kokořín nad údolím říčky Pšovky inspiroval mnoho umělců – malíře Josefa Navrátila a Antonína Mánesa, či básníka a prozaika Karla Hynka Máchu. Poskytl též půvabné kulisy řadě filmů a pohádek, například Jak se budí princezny, Kouzelný měšec či Korunní princ. Jednou z prvních byla i česká pohádková klasika Princezna se zlatou hvězdou.

Jedna z klasických českých filmových pohádek Princezna se zlatou hvězdou, někdy nesprávně uváděna jako Princezna se zlatou hvězdou na čele, vznikla na motivy pohádek Boženy Němcové a Pavla Dobšinského. V roce 1959 ji natočil režisér Martin Frič. V roli princezny Lady se představila Marie Kyselková, která se původně měla objevit jen v epizodní roli, ale protože původně plánovaná představitelka hlavní role onemocněla, režisér Frič si vybral půvabnou Marii. Pro herečku to byla největší role a zároveň poslední film, který natočila, protože se poté věnovala už jen rodině. V průběhu natáčení už totiž byla těhotná, což ovšem díky šikovnosti kameramana nebylo vůbec poznat. Prince Radovana hrál Josef Zíma, který zase pro změnu celou noc před natáčením první milostné scény oslavoval narození dcery Zuzanky, nespal ani minutu a zachránit ho musela až práce maskérky.

Pohádka má ovšem všechno, co by správná pohádka měla mít – krásnou princeznu Ladu, jejímž znamením je zlatá hvězda na čele, tatínka krále, který vládne poněkud volnou rukou, a hodnou chůvu, která si ví rady v každé situaci. Pak je tu také zlý a panovačný král Kazisvět, který chce princeznu Ladu za ženu, jinak celému království vyhlásí válku, a hodný princ Radovan, jehož království poskytne prchající princezně azyl. A samozřejmě i symbolický myší kožíšek, aby mohla princezna zůstat inkognito. Tuto jedinou českou pohádku, která se celá odehrává ve verších, vidělo v kinech přes 6 milionů diváků.

Bohuslav Sedláček: Prstýnek

Pohádka se točila nejen v ateliérech, ale i na zámku Průhonice, a právě na hradě Kokořín, který představoval sídlo prince Radovana. Hrad se objevuje například v záběru, kdy vojáci volají kuchaře před prince. Zajímavostí je, že vojáci volají z Kokořína i průhonického zámku zároveň, a přitom před kamerou to působí dojmem, že se jedná o jedno sídlo. Silueta Kokořína je pak vidět například i v záběru, kdy se princezna v myším kožíšku setkává s chůvou.

Kokořínsko leží severně od Mělníka směrem k České Lípě. Okolí hradu Kokořína je krajinou pískovce, smíšených lesů a hlubokých údolí a sám hrad Kokořín se vypíná v pískovcových skalách Kokořínského dolu. Krajina byla v roce 1976 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko.

Hrad Kokořín byl postaven po roce 1320, pravděpodobně pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. V roce 1426 dobyla a poničila hrad husitská vojska. Po husitských válkách hrad často střídal majitele (v 15. stol. Řitka z Bezdědic a Klinštějnové, v 16. stol. Beřkovští ze Šebířova a Kaplířové). Od roku 1544 je uváděn jako pustý. Jeho osud ještě zhoršilo rozhodnutí císaře Ferdinanda II. zařadit jej mezi tzv. prokleté hrady, tedy hrady, které se nesměly udržovat, protože jinak by díky své výhodné poloze mohly ohrozit panovnickou moc.

Roku 1894 zakoupil zříceninu pražský podnikatel Václav Špaček, jehož syn Jan ji nechal před první světovou válkou novogoticky zrekonstruovat. V letech 1911–1916 byl hrad upraven do dnešní podoby architektem Eduardem Sochorem. V roce 1951 byl hrad zestátněn, respektive konfiskován. V roce 2001 se stal národní kulturní památkou, čímž bylo navrácení rodině Špačků ztíženo, ovšem ne znemožněno: Kokořín byl navrácen v roce 2006.

Hrad Kokořín okouzlil řadu umělců, kterým byl i inspirací. Najdeme jej na obrazech Josefa Navrátila či Antonína Mánesa. Na kresbě jej zachytil i básník Karel Hynek Mácha, který do údolí pod hradem zasadil děj svého jediného románu Cikáni. Zhruba 100 metrů od hradu najdeme Máchovu skálu, kterou takto pojmenovali na začátku 20. století studenti a pojmenování se zachovalo dodnes.

Kromě pohádek se hrad objevil i v řadě filmů, například německém dramatu Hříšnice z roku 2010 a o 2 roky mladším pokračování Odkaz hříšnice.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia