O vánoční hvězdě: Půvabná vánoční pohádka vznikala za zámcích Kačina a Karlova Koruna

Denička, Sirius, Proxima. V exteriérech i interiérech českých zámků se pohybovaly nadpřirozené bytosti.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Česku. Nachází se v katastru obce Svatý Mikuláš, zhruba 6,5 km severovýchodně od okresní Kutné Hory. Zámek Karlova Koruna pak patří k nejvýznamnějším barokním stavbám v Čechách. Stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou. V zámku je interiérová expozice seznamující s dějinami rodu Kinských a chovem koní Kinských - chlumeckých plaváků. Obě tato místa, vzdálená od sebe zhruba 30 kilometrů, spojuje natáčení půvabné zimní pohádky O vánoční hvězdě.

LandingPage_02_600x400.width-800.jpg

Výpravnou pohádkovou komedii O vánoční hvězdě, která vznikla v česko-slovensko-německé koprodukci natočil v roce 2020 režisér Karel Janák, který byl spolu se scénáristou a spisovatelem Michalem Čunderlem i spoluautorem scénáře. Ve filmu se prolínají dva světy – lidský a hvězdný. Jak sám režisér uvedl, namísto klasických pohádkových motivů čertů, vodníků a čarodějnic tvůrci tentokrát zvolili svět hvězd. Hvězdy v pohádce vypadají skoro jako lidé; mají však nadpřirozené schopnosti, které k hvězdám patří. A když se dostanou k nám na zem, dokážou obyčejným smrtelníkům pěkně zamotat hlavu. V titulních rolích se objevili Tereza Ramba, Vojtěch Kotek a německá herečka Leonie Brill. Premiéra pohádky na Štědrý den roku 2020 byla nejsledovanějším pořadem dne.

Děj se odehrává v malé podhorské vesnici, kde žije učitel Václav. Ten se chodí každý večer dívat na princeznu Amálku, jak bruslí na zamrzlém jezeře, ale ani sám sobě nepřizná, že je do ní zamilovaný. Jednoho dne se u něj doma objeví hvězda Denička, snoubenka zářivého Siria, kterou na zem srazila žárlivá hvězda Proxima. Denička, stejně jako každá hvězda, na zemi vyhasíná, síly jí může dodat jenom čistá, nesobecká láska. Když Denička zjistí, že Václav miluje princeznu, rozhodne se pomoci jejich lásce, a tím zachránit i sebe. Jenže Proxima se rozhodně nevzdává a je odhodlaná udělat cokoli, aby zazářila vedle Siria místo Deničky.

Výtvarnou inspiraci čerpali tvůrci z poetiky obrazů Josefa Lady. Pohádka se natáčela především v překrásných kulisách zasněžených Západních Tater ve skanzenu Zuberci a na zámcích Žleby, Kačina na Kutnohorsku a Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.

Autorem hudby k filmu O vánoční hvězdě je český skladatel a muzikolog Aleš Březina. Kromě kompozic z oblasti klasické hudby má na svém kontě i soundtracky k více než dvacítce českých filmů, například Musíme si pomáhat, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Knoflíkáři, Obsluhoval jsem anglického krále, či Milada. Za svou filmovou hudbu byl 4x nominován na cenu Český lev, 1x na Cenu české filmové kritiky a za hudbu k filmu Kawasakiho růže na cenu European Film Composer 2010. Pro českého houslistu Pavla Šporcla zkomponoval Aleš Březina skladbu s názvem Píseň pro Chavu (a Pavla).

Aleš Březina: Píseň pro Chavu (a Pavla)

profimedia-0624031393 Kačina 2.jpg
  • Zámek Kačina (©Profimedia)

Zámek Kačina, dříve zvaný také „Husa“ dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova, a to na novodvorském panství, které roku 1764 zakoupil jeho otec Jan Karel Chotek. Starší novoborský zámek v obci i totiž přes rozsáhlé úpravy nevyhovoval potřebám sídla, a proto zde hrabě Chotek ponechal pouze správu panství a nechal vystavět nový sídelní zámek.

Výstavba probíhala v letech 1802–1822 podle postupně upravovaných plánů drážďanského architekta Christiana Friedricha Schurichta a stavbu realizovali postupně pražský architekt Jiří Fischer a po něm pak Johann Philip Joendl a Anton Arche. Po smrti jednoho z dalších příslušníků rodu a majitelů zámku, Emericha Chotka v roce 1911, přešel zámek s panstvím do vlastnictví dědiců z rodu Thun-Hohenštejnů, konkrétně Emerichova synovce Quida Thun-Hohenštejna. Ten byl údajně vášnivý lovec, který jezdil i na africká safari, a majetek předlužil. Za Protektorátu byl zámek v nucené dražbě prodán nacistické organizaci mládeže Hitlerjugend, po válce byl znárodněn a od roku 1950 jej využívá Národní zemědělské muzeum.

Velkolepá zámecká budova zámku Kačina s půdorysem otevřené podkovy se nachází na rozsáhlém prostranství parku navrženého roku 1789 vídeňským botanikem Nikolausem Josephem von Jacquin ve volné krajině při obci Svatý Mikuláš nedaleko Kutné Hory. Střední část zámku tvoří dvoupodlažní budova s klasickým portikem, tedy otevřenou sloupovou halou o šesti sloupech s tynpanonem. Na ni na obou koncích navazují přízemní obytná stavení, zakončená patrovými budovami knihovny a nedokončené kaple a divadla. Ve střední části jsou reprezentační a obytné prostory včetně kruhového vstupního sálu s lucernou a velkého tanečního sálu. Celá stavba podélně měří 227 m.

V interiéru zámku se v současné době nachází muzeum českého venkova Národního zemědělského muzea, v němž jsou uloženy sbírkové předměty, vztahující se k dějinám a současnosti venkova, zemědělství a potravinářského průmyslu. Součástí bohatých expozic je ale také knihovna rodu Chotků, čítající na 40 000 svazků z doby od 16. po 19. století, lékárna, či skleník. Protože Chotkové měli ve velké oblibě divadlo, vznikla v Divadelním pavilonu v zámecké kapli expozice loutkového divadla, kam bylo instalováno funkční provedení barokního marionetového divadla a vrátilo se sem také historické loutkové divadlo rodiny Chotků i s originály divadelních kostýmů, ve kterých zakladatelé zámku účinkovali. Rozsáhlým anglickým parkem, v němž najdeme více než stovku botanických druhů rostlin, pěstovaných v klášterních zahradách či v zahradách lékárníků už od středověku, vede naučná stezka.

Na zámku se kromě pohádky O vánoční hvězdě točily i filmy Hvězda života, Marie Terezie či Cesta za oceán.

profimedia-0370144534 Karlova Koruna.jpg
  • Zámek Karlova Koruna (©Profimedia)

Zámek Karlova Koruna je považován za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Plány pocházejí od jednoho z nejvýznamnějších barokních stavitelů italského původu Jana Santiniho Aichela. Zámek si nechal postavit jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého.

V roce 1943 došlo k velkému požáru, který poškodil jak zámek, tak veškerý mobiliář. Část, která se podařila zachránit, byla rozvezena na zámecké objekty po celé republice, např. na Zákupy, Opočno, Ratibořice či Kozel. Po dlouholeté rekonstrukci byl zámek zpřístupněn pro veřejnost až v roce 1969 a Národní galerie v něm otevřela svou expozici pod názvem "Barok v Čechách".

V roce 1992 byl majetek navrácen rodině Kinských, expozice Národní galerie zrušena a Kinští zde vytvářejí expozici, která se zabývá životem rodiny Kinských a chovem koní na Chlumecku.

Samotnou budou zámku tvoří střední dvoupatrové válcové jádro, ke kterému na koso přiléhají tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Na severní, nástupní straně je do úhlového prostoru mezi křídly vložena konstrukce příčné vstupní haly a vnějšího hlavního schodiště, vedoucího přímo do hlavního sálu v prvním patře. Všechny části byly původně kryty břidlicovou mansardovou střechou s drobnými vikýři.

Interiér zámku je v obou podlažích rozvržen do deseti prostorů, které doplňují malé provozní místnosti. Vchod z hlavního schodiště ústí v podlouhlý vestibul. Přízemní prostor, tzv. Sloupový sál, je členěn šesti pilíři na vlastní sál a kruhový ochoz, odkud vedou vchody do místností a kruhové schodiště vedoucí do Mramorového sálu ve druhém patře. V bočních křídlech jsou pak vždy trojice salonů, jejichž stropy mají bohatou štukovou výzdobu.

Současně se zámkem vznikal i přilehlý anglický park o rozloze 20 hektarů, jehož hlavní osy navazují na tři osy zámku. Kromě samotné budovy zámku zahrnuje zámecký areál také mnoho dalších menších staveb, z nichž nejvýznamnější je tzv. zámecká dependance, tedy soubor staveb (v tomto případě hospodářských) situovaných severovýchodně od zámku. V areálu se dále nachází oranžerie, domky služebnictva a další objekty.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Úvodní foto: Zámek Kačina (©Profimedia)

Podcast