Pane, vy jste vdova: Stuarte Hampl v těle Evelyny Kelettiové utíká oknem ze zámku Liblice

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zámek Liblice v okrese Mělník je jednou z nejcelistvějších památek českého vrcholného baroka. Nechal jej postavit v letech 1699-1706 Arnošt Josef Pachta z Rájova a ve druhé polovině 19. století jej do tehdy moderního novorenesančního stylu nechala přestavět hraběnka Antonie z Valdštejna. Zámek byl kulisou řady filmů, například Ještě větší blbec, než jsme doufali, Na dvoře je kůň, šéfe!, Zámek v Čechách, či Pane, vy jste vdova!

Svou slavnou komedii Pane, vy jste vdova! natočil režisér Václav Vorlíček v roce 1970 a na scénáři se kromě něj podílel i zkušený scénárista Miloš Macourek. Stěžejním motivem filmu je záměna těl (respektive výměna mozků), z čehož pochopitelně pramení různé komické situace. Bláznivá komedie s mnoha neočekávanými zápletkami a záměnami osob se odehrává v blíže neurčeném království, kam přijíždí státní návštěva – král sousedního státu. Incident, který má za následek vážné poranění vzácného hosta, přiměje krále zrušit armádu, která prokázala svou neschopnost. To se samozřejmě vedení armády nelíbí, takže se generálové spiknou a chystají se svého vladaře odstranit. Jejich záměr jim ovšem značně zkomplikují geniální poddaní – lékař, který transplantuje kterýkoliv orgán komukoliv, astrolog, který předvídá spolehlivě všechny katastrofy, a mnoho krásných a chytrých žen, které příslušně komplikují už tak dost zapletenou situaci… V hlavních rolích se objevili Iva Janžurová, Jiří Sovák, Olga Schoberová, František Filipovský, Jiří Hrzán, Helena Růžičková, Vladimír Menšík a řada dalších výtečných českých herců.

Záběr s useknutou rukou krále Oskara XV., kterého hrál František Filipovský, natočil Vorlíček až dodatečně na vypůjčenou kameru. Nebyl si totiž jist, zda diváci v jiných koutech světa unesou vtip, v němž z useknuté ruky vytéká modrá krev. Obavy se naštěstí nenaplnily. A film, o kterém režisér Vorlíček prohlásil, že je jeho nejoblíbenější, uspěl i ve světě. Dokonce zvítězil na devátém mezinárodním festivalu vědecko-fantastických filmů v Terstu a Iva Janžurová, která se v něm předvedla v trojroli Evelyny Kelettiové, převtěleného astrologa a šíleně vražedkyně Stubové, na festivalu obdržela cenu Stříbrný asteroid pro nejlepší herečku.

K památným hláškám z filmu patří například:

„Kdo dělal žaludek?“ „Já, prosím...“ „To jsem si mohl myslet... jak vás mohlo napadnout dát tam bachor, čepec, knihu a slez? Vždyť by přežvykovala! Abych z vás neudělal nezaměstnaného!“ nebo: „Manžela jsem utloukla pánví, pak byl ten fořt, varhaník a výčepní... Celkem čtyři vraždy, ale sadistický! Stačilo říct: Zavři oči, brouku – a fik!“

Film, který se původně měl jmenovat Pane, vy jste dvojnásobná vdova! nebo Snědli jsme paní Kelettiovou!, se natáčel v mnoha lokacích – především v Praze-Bubenči, na letišti v Ruzyni nebo v Národním divadle. Zámecké sídlo, kde pobývali manželé Kelettiovi, tedy Iva Janžurová a Otto Šimánek a jejich všímavý sluha, Lubomír Kostelka, představovaly v exteriérových záběrech Liblice. Podle pamětníků, kteří byli natáčení přítomni, strávil filmový štáb na zámku dva měsíce, protože neustále čekal na vhodné počasí.

Hudbu k filmu napsal český hudební skladatel Svatopluk Havelka (1925-2009), autor kompozic klasických, komorních, duchovních, ale i hudby k sedmi desítkám celovečerních a sto padesáti krátkometrážních filmů i řadě divadelních inscenací. Jeho hudba doprovází například snímky Až přijde kocour, Kdo chce zabít Jessii?, Konec agenta W4D prostřednictvím psa pana Foustky, Všichni dobří rodáci, Ucho, Marečku, podejte mi pero!, Božská Ema o operní divě Emě Destinnové, či pohádky Princ a Večernice a Nebojsa.

Svatopluk Havelka: Pane, vy jste vdova

• Zámek Liblice (©Profimedia)

Obec Liblice se rozkládá asi deset kilometrů jihovýchodně od Mělníka. Do širšího povědomí se dostala díky tzv. Liblické konferenci o Franzi Kafkovi, která se na zdejším zámku, patřícímu tehdy, tedy v roce 1963, Československé akademii věd konala.

Místní zámek nechal postavit v letech 1699-1706 Arnošt Josef Pachta z Rájova a je jednou z nejcelistvějších památek českého venkovského baroka z dílny italského architekta Giovanna Battisty Alliprandiho. Ve druhé polovině 18. století doplnil sochař Ignác František Platzer plastickou výzdobu balkónu na vstupním průčelí dvěma páry rokokových alegorických skulptur puttů (tedy obdoby antických Amorů a středověkých andílků) a v téže době vznikla také fresková výzdoba saly terreny. Další přestavba z 80. let 18. století byla zaměřena na hospodářské budovy a prostory služebnictva, které se nacházely v severní části zámku.

V první polovině 19. století zámek od Pachtů z Rájova odkoupil Vojtěch Dejm ze Stříteže, ovšem už v roce 1863 jej vlastnila hraběnka Antonie z Valdštejna, která dala zámek zčásti přestavět v eklektickém stylu s novorenesančnímí detaily. Po její smrti připadl zámek Thun-Hohensteinům. Ve 20. letech 20. století prošel úpravami i zámecký park. V roce 1945 byl zámek Thun-Hohensteinům zkonfiskován a v roce 1952 jej stát propůjčil Československé akademii věd. V květnu 1963 se zde konala Liblická konference o Franzi Kafkovi, která byla významným impulsem pro kriticky smýšlející československou inteligenci.

Od 50. let 20. století prodělal zámek řadu oprav, nejrozsáhlejší proběhla v letech 2001-2007. Od té doby slouží jako hotel a hlavní sál jako konferenční centrum Akademie věd České republiky.

V rozsáhlém francouzském parku se nachází řada stromů – platany, lípy, metasekvoje čínské, liliovníky tulipánokvěté, duby, kaštany a bílé topoly. V jezírku ve spodní části parku žijí chráněné druhy žab a najdeme tu i užovku obecnou. V lesnaté části parku, chráněné jako přírodní památka Zámecký park Liblice, je louka s výskytem vzácných vstavačovitých rostlin – přírodní rezervace Slatinná louka u Liblic.

Interiér zámku je přístupný veřejnosti v letních měsících v neděli odpoledne, exteriéry (francouzská zahrada, anglický park a obora) jsou přístupné každý den bez omezení.

Exteriéry i interiéry zámku přitahují tuzemské i zahraniční filmaře už mnoho let. Toto bývalé šlechtické sídlo si do svých filmů vybrali například režiséři Václav Vorlíček, Hynek Bočan, Vít Olmer nebo Martin Hollý.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Úvodní foto: Zámek Liblice (©Profimedia)