Pavel Josef Vejvanovský: Polní trubač v hanáckých Athénách

Tři desítky let strávil v Kroměříži jeden z nejvýznamnějších českých hudebníků 17. století Pavel Josef Vejvanovský.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Kroměříž hrála významnou roli v životě českého skladatele Pavla Josefa Vejvanovského, který se stal symbolem barokní Kroměříže. Byl kapelníkem a dvorním skladatelem zdejšího biskupského orchestru a prožil tu značnou část svého života. Připomíná jej pamětní deska na Měšťanském domě na Velkém náměstí, který vlastnil a kde bydlel, a jeho jméno nese též kroměřížská konzervatoř.

Výlety Mozart _02_600x400.width-800.width-800.jpg

Významný český barokní hudební skladatel a instrumentalista Pavel Josef Vejvanovský (1639 nebo 1640–1693) se narodil pravděpodobně v Hučíně a byl synem mušketýra hradní stráže na hradě olomouckého biskupa v Hukvaldech. Spolu s Adamem Michnou z Otradovic je považován za nejvýznamnějšího hudebníka českých zemí 17. století.

Po studiích na jezuitském gymnáziu v Opavě vstoupil Vejvanovský do služeb olomouckého biskupa Karla Lichtensteina jako člen orchestru působícího v Kroměříži, a později se stal dvorním trumpetistou kroměřížského zámku a dómský kapelníkem chrámu svatého Mořice v Olomouci. Roku 1670 převzal Vejvanovský též roli představeného biskupské kapely a stal se jedním z nejlépe placených dvorních zaměstnanců. Vlastnil řadu nemovitostí a byl váženým městským občanem i umělcem. Po roce 1690 spolupracoval také na hudebním programu olomoucké katedrály sv. Václava. Vejvanovský zemřel v Kroměříži 24. července 1693.

Své partitury podepisoval jako „polní trubač“. Vytvořil obsáhlé, převážně orchestrální dílo, nejčastěji s bohatým obsazením dechových nástrojů. Skládal jak světskou, tak chrámovou hudbu a celkový počet jeho děl se odhaduje přibližně na 120 opusů. Vejvanovský se stal postupně symbolem barokní Kroměříže. Jeho prostá hudba vyniká osobitým zvukovým kouzlem, tvořeným především zvukem žesťových nástrojů a jeho melodika nezapře moravský lidový původ. Celé jeho dílo je uchováno v kroměřížském hudebním archivu.

Pavel Josef Vejvanovský: Sonata vespertina

Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži připomíná pamětní deska od sochaře Karla Otáhala na Měštanském domě na Velkém náměstí, který Vejvanovský vlastnil a v němž v 17. století žil se svou manželkou Annou Terezií, dcerou Filipa Minikátora z Lugana, dlouholetého purkmistra města Kroměříže.

Po slavném skladateli je ve městě pojmenována i ulice a jeho jméno nese též třetí nejstarší konzervatoř v českých zemích po Praze a Brně založená roku 1949, kroměřížská Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského.

Město Kroměříž leží na řece Moravě ve Zlínském kraji a první písemná zpráva o něm pochází z roku 1110. Toho roku koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. a od té doby byla majetkem olomouckého arcibiskupství. V polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburgu povýšil Kroměříž na město a na místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad. Zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Na počátku 16. století byl pak hrad přestavěn na renesanční zámek.

Pro svůj mimořádný kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) získala Kroměříž přezdívku hanácké Athény. V roce 1997 bylo město vyhlášeno nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

S městem jsou spjati například slavní rodáci malíř a grafik Max Švabinský, dirigent Václav Talich, působil tu prozaik, dramatik a básník František Kožík.

Kroměřížský zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby. K nejkrásnějším zámeckým sálům patří Sněmovní sál, Malá jídelna, Trůní sál, Carský pokoj či Manský sál. Současný vzhled knihovny pochází z druhé poloviny 18. století a je v ní mj. uložena jedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích, Kroměřížský sakramentář. Mobiliář knihovny doplňují čtyři velké glóby s hvězdnou a zemskou mapou ze 17. století.

Obrazárna zámku Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice. K vidění jsou např. obrazy od Tiziana, Lucase Cranacha, Paola Veronese či Breughela. Rozsáhlý hudební archív obsahuje díla Vejvanovského, Michny z Otradovic, Bibera, ale i Mozarta či Beethovena. Cenné exponáty ukrývá i knihovna a zámecká sbírka mincí a medailí je nejvýznamnější numismatickým souborem na našem území.

V přízemí zahradního křídla zámku se nachází sala terrena, která sloužila k pořádání hudebních a divadelních produkcí. Uchovala si původní podobu z konce 17. století a kromě stropních fresek a dvou umělých jeskyní v ní najdeme umělé krápníky či malou fontánku.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Foto: Profimedia

Podcast