Princezna ze mlejna: Na zámek Dobříš si chtěl bohatý knížepán odvézt Elišku ze mlejna

Dnes zámek Dobříš nabízí k vidění historické interiéry, obrazovou galerii i expozici městského muzea.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zhruba padesát kilometrů jižně od Prahy stojí jedna z nejznámějších a nejzachovalejších památek České republiky, zámek Dobříš. Byl vybudován v letech 1745- 1765 a jeho současným majitelem je Jerome Colloredo-Mansfeld, jehož rod zámek vlastní už přes 250 let. Zámek se proslavil hlavně díky natáčení známé pohádky Princezna ze mlejna a Princezna ze mlejna 2, v níž se stal sídlem bohatého knížepána.

LandingPage_02_600x400.jpg

V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Cesta jej zavede do strašidelného mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška. Té se mládenec líbí, a tak mu, aby zůstal, namluví, že zakletá princezna je v rybníce. To se nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Oba se tedy snaží pomocí intrik a kouzel Jindřicha ze mlýna vypudit. Ve mlýně se ovšem objevuje ještě třetí ženich: starý, bohatý Knížepán. Protože však Eliška nápadníky odmítá, mlynář se rozzlobí a určí lhůtu; buď si do úplňku Eliška ženicha sama vybere, nebo ji dostane ten, který si první o její ruku řekne. A nastává boj mezi ženichy...

Česká filmová pohádka režiséra Zdeňka Trošky Princezna ze mlejna z roku 1994 se kromě Dobříše natáčela u Bavorova, u Lhotského rybníka, ve vesnici Nahořany a na hradě Helfenburk u Bavorova. Mlýn, v němž žila Eliška s mlynářem, postavil filmový štáb z polystyrenu a kartonu a po natáčení byl opět stržen. V pohádce zazněla řada písniček, k nimž hudbu napsal Miloš Krkoška a texty Václav Bárta starší.

Miloš Krkoška: Jdu cestou necestou

Velká část scén, které se odehrávají ve mlýně, se měla původně točit venku, ale protože po celou dobu natáčení panovalo extrémně deštivé počasí, bylo nutné scénář uzpůsobit a dění přesunout do interiérů. Sluneční svit tak nahradily reflektory umístěné do každého okna a v postprodukci se pak přidaly zvuky ptáčků a domácích zvířat. I tak se ale díky nepříznivému počasí natáčení protáhlo o 2 měsíce.

Zámek Dobříš, coby honosné sídlo knížetepána, se objevil v obou dílech filmu, stejně tak jako zámecký francouzský park, v němž kul pikle knížepán svým sluhou Jeanem. V zámku samotném se pak v Zrcadlovém sále klouzala po parketách čarodějnice v podání Lucie Bílé a v průjezdu, kterým se na zámek Dobříš přichází, klečeli v samém závěru druhého dílu pohádky na kolenou knížepán a jeho sluha a drhli špinavou zem (po dobu 100 let, jak pravila čarodějnice).

Kromě pohádky Princezna ze mlejna 1 a 2 se na zámku Dobříš natáčel muzikál Z pohádky do pohádky (1972) a snímek Princ a já (2006).

Dobříš je město ve Středočeském kraji v okrese Příbram v podhůří Brdské vrchoviny. Podle legendy na tomto místě založil osadu Dobřich, jeden z druhů Praotce Čecha. Území v okolí města bylo ovšem osídleno už v mladší době kamenné, což dokládají dvě hradiště na katastru města a nález kamenné sekery staré 3500 let.

První písemná zmínka o městě je z roku 1252. Čtyři listiny udávající práva klášteru v Plasích, které zde podepsal král Václav IV., uvádějí Dobříš jako královský lovecký dvorec na Zlaté stezce. Poté statek připadl na čas šlechtickým vlastníkům – Rožmerkům od roku 1262 a Štěpánovi z Tetína od roku 1321. Za Jana Lucemburského přešla Dobříš opět do rukou krále. Jan Lucemburský si zde nechal postavit lovecký hrádek, na nějž později jezdili i jeho potomci. Karel IV. pak přenesl na dobříšský hrádek nejvyšší lovčí úřad české koruny a připojil k němu třináct panství, a konečně Václav IV. povýšil Dobříš na městečko.

Slibný rozvoj městečka zastavily husitské války a od této doby začalo zastavování královského panství šlechtickým držitelům. Teprve roku 1543 vrátil král Ferdinand Dobříši všechna bývalá práva udělená Janem Lucemburským. Roku 1569 pak císař Maxmilián II. povýšil Dobříš na město; Dobříš tak získala městský znak i některé hospodářské výsady

Zajímavostí je, že za hejtmana Oldřicha Doudlebského z Doudleb se na Dobříši chovali tři roky velbloudi. Ty sem poslal císař Rudolf II., známý milovník umění a exotů všeho druhu, který je dostal darem od kohosi z Orientu. Po třech letech starostí (nikdo se totiž „o ty potvory, které k ničemu nebyly“ nechtěl starat a stádo se navíc rychle rozrůstalo) si mohl hejtman oddychnout – císař nechal velbloudy odvést jinam.

V roce 1630 odpadla Dobříš od královské koruny znovu a už definitivně. Zámek a celý statek koupil pruský hrabě Bruno z Mansfeldu. Panovník si pouze vymínil právo lovu na černou a červenou zvěř, tedy kančí a vysokou, ve zdejších lesích, a to na věčné časy.

V roce 1639 poznamenala Dobříš třicetiletá válka. Po Švédech, kteří tudy táhli, zůstaly z kostelíka a tvrze postavené hejtmanem Hrochem jen doutnající trosky.

Roku 1666 začala stavba nového panského sídla – malého barokního zámku. Počátkem 18. století byl rozkvět Dobříše zastaven nejprve morovou epidemií následovanou v roce 1713 velikým požárem tehdy ještě převážně dřevěné zástavby. V roce 1745 začaly pak stavební práce na honosném zámku ve slohu pozdního baroka s rozsáhlým parkem. Inspirací byl vídeňský Schönbrunn. Stavba trvala celých dvacet let. To už Mansfeldům patřil titul knížat a jejich panství bylo značně rozšířeno skoupením okolních statků.

V roce 1780 vymřeli Mansfeldové po meči a Dobříš tak vyženil příslušník opočenského rodu Colloredo s podmínkou, že k svému jménu připojí ještě Mansfeld. V letech 1791–1797 se uskutečnila stavba kostela před zámkem, jenž byl zasvěcen Nejsvětější trojici. Původně měl kostel stát za radnicí na rynku namísto původního rybníčku, což však konšelé velkoryse odmítli s tím, že by se husy neměly, kde koupat. V roce 1821 se město dočkalo nové empírové radnice s hodinovou věžičkou, která vystřídala původní, ještě dřevěnou radnici.

Po druhé světové válce se zámek stal sídlem Svazu československých spisovatelů a sloužil umělcům všech tvůrčích svazů jako pracoviště i místo pro odpočinek. Po převratu v roce 1989 byl zámek v roce 1998 navrácen rodu Colloredo-Mansfeld i s přilehlými lesy.

V současné době je na zámku Dobříš kromě historických interiérů, obrazové galerie a speciální trasy pro děti k vidění také expozice městského muzea. Zámek obklopuje velkolepá francouzská zahrada s květinovými ornamenty, stříhanými živými ploty a řadou sousoší, soch a fontán a součástí je i rozsáhlý anglický park.

Kousek od Dobříše, pod hrází rybníka ve Staré Strži, se nachází letní sídlo a památník spisovatele, dramatika a novináře Karla Čapka. Právě tady Čapek napsal Válku s mloky, Bílou nemoc, První partu, Cestu na sever i další svá slavná díla. Vychutnával si tu venkov, houbaření a malebnou přírodu Dobříšska, podílel se i na přestavbě domu a na úpravách rozsáhlé zahrady.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast