Radúz a Mahulena: Magurský princ se procházel v zámeckém parku na Sychrově

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Státní zámek Sychrov se nachází ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji 16 km jižně od Liberce a 6 km severozápadně od Turnova. Je unikátním příkladem novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Zámek je od roku 1995 národní kulturní památkou a kromě zámecké budovy s původním mobiliářem k areálu patří i rozsáhlý zámecký park. V areálu zámku se natáčely například pohádky Zlatovláska a Nesmrtelná teta, německo-americký snímek Na západní frontě klid, či filmová adaptace českého poetického dramatu Radúz a Mahulena Julia Zeyera.

Romantická pohádka Radúz a Mahulena na motivy divadelní hry Julia Zeyera s hudbou Josefa Suka byla natočena v roce 1970. Básník a prozaik Julius Zeyer se v příběhu výrazně přiklonil k domácí mytické a pohádkové látce a tehdy třiadvacetiletý Josef Suk, čerstvě zamilovaný do své budoucí ženy Otylky, vytvořil v tomto svém třináctém opusu dílo plné vroucí melodiky i dramatického napětí. Filmové pojetí režiséra a scenáristy Petra Weigla v hlavních rolích s Magdou Vášáryovou a Janem Třískou pak dotvořilo Radúze a Mahulenu v ojediněle působící celek. Premiéra filmu byla uvedena v Československé televizi na Nový rok 1971.

České pohádkové poetické drama Radúz a Mahulena Julia Zeyera vzniklo na motivy slovenské lidové pohádky, jejíž námět je ovšem patrně starší a celosvětově rozšířený. Vyskytuje se i u indického básníka Kálidásy v eposu Šakuntala a do češtiny toto dílo přebásnil František Hrubín pod názvem Ztracený prsten. Pohádky s podobným námětem pak lze najít i v díle bratří Grimmů. Zeyerova hra vznikla roku 1896, premiéru měla roku 1898 v Národním divadle v Praze a v tom samém roce vyšla hra knižně.

Magurský princ a mladý kralevic Radúz při lovu na bílého jelena nechtěně zabloudí do cizího království, panství krále tatranského. Jelena dostihne a zabije. Cestou zpět do svého království je ovšem zajat zdejším králem Stojmírem a královnou Runou. Seznámí se s jejich dcerami, zejména pak s mladou, hezkou, něžnou a laskavou princeznou Mahulenou. Oba se do sebe zamilují. Když se však královna Runa dozví o Mahulenině lásce k Radúzovi, nechá mladíka přikovat na Orlí skálu. Mahulena Radúze osvobodí, ale při společném útěku jsou královnou přistiženi. Ta nad nimi pronese hroznou kletbu, která dojde naplnění po Radúzově návratu do jeho království. Radúz totiž na Mahulenu zapomene a zlomená Mahulena touží zemřít. Při svém truchlení se promění v topol, u něhož pak nešťastný Radúz tráví veškerý svůj čas, protože aniž ví proč, jen tam se cítí dobře. Jeho matka Nyole začne na strom žárlit a rozhodne se jej porazit. Jakmile však do něj zatne sekeru, kouzlo je zlomeno, strom se opět promění v Mahulenu a Radúzovi se vrátí paměť. Jejich lásce tak už nic nestojí v cestě.

Ve Weiglově filmu Radúz a Mahulena se objevuje slovenský Spišský hrad, který představuje hrad, na němž žila Mahulena. Radúzův domov jsou exteriéry českých hradů Rabí a Kost a dále se natáčelo v zámeckých parcích ve Valeči a Sychrově.

Scénickou hudbu k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena zkomponoval český skladatel Josef Suk v roce 1898 a o rok později na její motivy složil pro koncertní provádění čtyřvětou suitu Pohádka.

Josef Suk: Pohádka. Hra na labutě a pávy

• Zámek Sychrov (©Profimedia)

Od gotické tvrze přes baroko až po novogotický zámek

Na místě dnešního zámku Sychrov stávala původně pozdně gotická tvrz, která byla během třicetileté války zničena. V letech 1690-1693 na jejím místě tehdejší majitelé Sychrova Lamottové z Frintropi postavili dvoupatrový barokní zámek. Ten roku 1820 koupila původem francouzská knížecí rodina Rohanů a Sychrov se stal jedním z jejích hlavních sídel. Protože však starý barokní zámek nesplňoval jejich nároky na reprezentaci a pohodlné bydlení, nechal jej kníže Karel Alain Gabriel Rohan ve dvacátých letech 19. století rozšířit ve stylu pozdního klasicismu. V letech 1847 – 1862 nechal udělat další přestavbu zámeckých budov ve stylu romantické gotiky kníže Kamil Filip Josef Idesbald Rohan a vzápětí byly novogoticky upraveny i veškeré zámecké interiéry. Přestavba proběhla podle plánů Josefa Pruvota a neopakovatelný ráz vtiskl Sychrovu řezbář Petr Bušek, který během řady let zhotovil ve své dílně dřevěné obložení stěn a stropů řady zámeckých salónů, stejně jako téměř veškerý nábytek.

Ve dvacátých letech 20. století došlo k modernizaci ve stylu funkcionalismu, při kterém bylo odstraněno mnoho ze zastarale zdobného vybavení. Byly odstraněny některé Buškovy řezby z interiérů a z exteriérů novogotické arkýře. V této době bylo také odstraněno omítané zdivo na věžích a nahrazeno lomovým zdivem.

Poslední majitel z rodu Rohanů, Alain Rohan, ve třicátých letech 20. století přijal německé občanství, a tak byl po druhé světové válce majetek Rohanů československým státem zkonfiskován. Od roku 1950 byl zámek postupně zpřístupňován veřejnosti. Od roku 1995 je zámek národní kulturní památkou. Rekonstrukce, které započaly v devadesátých letech, směřují k navrácení podoby zámku z druhé poloviny 19. století.

V roce 1998 měl Sychrov po zámku Konopiště druhý největší sbírkový fond v Česku zahrnující 48 750 evidovaných předmětů, které byly jak z původního vybavení, tak ze svozů. Vedle toho zde bylo evidováno 7 209 knih.

• Zámek Sychrov (©Profimedia)

Některé součásti původního mobiliáře Sychrova se bohužel dohledat nepodařilo, ale dochována zůstala například kolekce francouzské portrétní malby, tzv. Rohanská portrétní galerie, která je největší sbírkou francouzského portrétního malířství ve střední Evropě a čítá 243 portrétů členů rohanského rodu, spřízněných rodů i členů francouzské královské dynastie Bourbonů, včetně portrétů králů Ludvíka III., Ludvíka XIV., a Ludvíka XV. Z dalších obrazů sychrovských sbírek je třeba zmínit dvě nejstarší italské desky z 14. století (Trůnící madona s anděly, sv. Petrem a Pavlem) a 16. století (Sv. rodina se sv. Kateřinou). Velkoryse jsou zde zastoupena i díla malířů 19. století. Na zámku je též řada významných sochařských děl, sbírka leptaného a malovaného českého skla 18. a 19. století i míšeňského porcelánu.

Zámek obklopuje anglický park o rozloze 23 hektarů. Vznikl zejména zásluhou knížete Kamila a je rozložen na třech osách vycházejících ze zámku. Tato kompozice přetrvávající od klasicistní přestavby se nazývá patte d’oie (husí nožka). Hlavní centrální osa je průhledová a zakončena stavbou oranžérie, druhá osa (z pohledu od zámku pravá) je zároveň příjezdovou cestou, která je lemována alejí pyramidálních dubů, přecházející v lipovou alej (známou jako Rohanka) do volné krajiny s průhledem na jenišovický kostel sv. Jiří. Levá severovýchodní osa prochází romantickou zříceninou nazývanou Arthurův hrad, jenž byl postaven někdy v první polovině 19. století a odkud se otevírá pohled na louky mohelského údolí.

Mezi další stavby v parku patří vyhlídka korunního prince Rudolfa, umístěná na severním okraji parku, který spadá do údolí říčky Mohelky, čímž se odkrývá průhled až k Ještědu a Jizerským horám. V parku jsou také dva objekty navozující rustikální atmosféru, dřevěná chaloupka ve švýcarském stylu, tzv. Bauernhaus a holubník. Dále je tu i vodárenská věž, pět bazénů a čínské jezírko s mostkem.

Slavné osobnosti na Sychrově

Se sychrovským zámkem je spojen i český hudební skladatel Antonín Dvořák, který zámek Sychrov navštívil mezi lety 1877 - 1896 celkem devětkrát a při poslední návštěvě jej doprovázel i jeho zeť Josef Suk. Dvořáka totiž spojovalo přátelství s tajemníkem knížete Kamila z Rohanu – Aloisem Göblem. Alois Göbl, kterému byla hudba také velice blízká (byl vynikajícím pěvcem a pro Zpěvácký spolek v Turnově složil i několik drobných skladeb), se s Antonínem Dvořákem seznámil v době zimních pobytů s knížecí rodinou v Praze. Jejich přátelství bylo opravdu pevné; svědčí o tom i fakt, že Göbl byl kmotrem většiny Dvořákových dětí a Dvořák jednu ze svých dcer nechal na Göblovu počest pokřtít jménem Aloisie. Dalším dokladem jejich přátelského vztahu je i četná korespondence.

Dvořák na Sychrově nejen odpočíval, ale i tvořil. Zkomponoval tu např. některé části opery Dimitrij a vznikla tu i první verze jeho Houslového koncertu a moll, opus 53. Dvořák také často hrával v sychrovské kapli na varhany a v bytě Aloise Göbla na klavír, který Göblovi věnovala Kamilova manželka Adéla. Byt Aloise Göbla, v němž Dvořák při svých návštěvách Sychrova bydlel, se nacházel v prvním patře budovy dnešní Zámecké restaurace. V roce 1951 byla na tuto budovu umístěna Dvořákova pamětní deska, jejímž autorem je akademický sochař Antonín Hrdlička, Myslbekův žák.

Houslový koncert a moll je považován za jedno z vrcholných děl Dvořákova tzv. slovanského období. Autor jej komponoval ve stejné době jako svoje Slovanské tance, Českou suitu, Slovanské rapsodie či Symfonii č. 6 D dur a patří k nejoblíbenějším a nejčastěji uváděným Dvořákovým dílům.

Antonín Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll

Na zámku pobývaly i další slavné osobnosti. V září 1834 jej například navštívil bývalý francouzský král Karel X. s doprovodem, v němž byli například Joachim Barrande a Marie Terezie Bourbonská, dcera francouzské královny Marie Antoinetty.

V druhé polovině 19. století se Sychrov těšil několikrát z návštěvy členů vládnoucí habsburské dynastie; zavítal sem například František Josef I., korunní princ Rudolf, či arcivévodkyně Marie Terezie a arcivévoda Carl Ludwig.

Zámek Sychrov mnohokrát dobře posloužil i filmařům

Kromě Radúze a Mahuleny tu vznikly například pohádky Zlatovláska, Záhada zlatého servisu, Nesmrtelná teta, Zlatá nitka, Fišpánská jablíčka, Kočičí princ, Nejkrásnější hádanka, točily se tu filmy Sedm hladových, Strašidlo cantervillské, Tmavomodrý svět a řada dalších českých i zahraničních snímků či reklam.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Úvodní foto: Zámek Sychrov (©Profimedia)