Rafael Kubelík: Světoznámý český dirigent se narodil na zámku v Býchorech

Býchorský zámek byl na počátku 20. století útočištěm proslulého houslisty Jana Kubelíka, jeho urozené manželky i celé rodiny.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Býchory jsou obec ve Středočeském kraji, která se nachází asi 8 km severovýchodně od okresního města Kolína. Na jih od obce leží na okraji lesoparku v areálu místní devítileté školy Býchorský zámek. Ten na jaře roku 1904 koupil světoznámý český houslista Jan Kubelík a v období, kdy tento zámek patřil rodině Kubelíků, se stalo toto místo centrem společenského a kulturního života. Zde se také v roce 1914 narodil český dirigent světového renomé Rafael Kubelík.

LandingPage_02_600x400.jpg

Český dirigent, skladatel a houslista Rafael Jeroným Kubelík (1914–1996) se proslavil především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů (Dvořák, Janáček, Martinů, Musorgskij, především ale Smetana a Stravinskij). Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

Rafael Kubelík byl synem vynikajícího houslového virtuóza světové pověsti Jana Kubelíka. Právě otec mu poskytl základy hudebního vzdělání a směroval ho ke dráze houslisty. Rafael Kubelík absolvoval v letech 1928–1933 pražskou konzervatoř, kde kromě houslové hry studoval také skladbu a dirigování. Už v roce 1934 stanul poprvé před Českou filharmonií, kterou řídil i na koncertních turné v Itálii a Anglii. Po krátkém angažmá v brněnské opeře byl v roce 1942, tedy již ve svých 28 letech, jmenován po legendárním Václavu Talichovi uměleckým ředitelem České filharmonie. Po skončení druhé světové války inicioval založení mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, jehož první ročník v roce 1946 s Českou filharmonií zahajoval i uzavíral. Po únorovém komunistickém puči v létě roku 1948 emigroval a v zahraničí se postupně se vypracoval v jednu z největších dirigentských osobností své doby. V letech 1950–53 byl uměleckým ředitelem a dirigentem Chicagského symfonického orchestru. Trvale propagoval ve světě českou hudbu a díky obrovskému úspěchu jím provedené Janáčkovy Káti Kabanové byl v roce 1955 jmenován hudebním ředitelem Královské opery v Londýně, kde působil do roku 1958. Po období častého hostování (Vídeňská, Izraelská filharmonie) byl v letech 1961–1979 šéfdirigentem symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, ze kterého vytvořil přední světové těleso. Současně byl v letech 1972–1974 dirigentem Metropolitní opery v New Yorku.

Rafael Kubelík se po celou dobu svého pobytu v emigraci trvale velmi angažoval, ať už politicky či kulturně, ve prospěch české společnosti i jednotlivců, pronásledovaných komunistickým režimem. Žil posléze střídavě v USA a Švýcarsku. Ke konci kariéry jej sužovalo chronické kloubní onemocnění, kvůli němuž musel svou dirigentskou činnost ukončit. Přes všechny problémy však po pádu komunistického režimu v roce 1989 uvítal možnost po 42 letech v exilu zahájit v roce 1990 festival Pražské jaro tradičním Smetanovým cyklem symfonických básní Má vlast.

Rafael Kubelík zemřel 11. srpna 1996 ve Švýcarsku. Po symbolickém posledním rozloučení v Rudolfínu 18. září byl pohřben na vyšehradském Slavíně v Praze vedle svého otce.

Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur; ČF řídí v nahrávce z roku 1944 Rafael Kubelík

Rodinu Kubelíků připomíná v Býchorech památník Jana Kubelíka z roku 1990 od Ivana Erbena z Kolína. Stojí před budovou staré školy a původně na něm byl nápis “Škola Jana Kubelíka“. Protože však o tomto názvu školy nebylo nakonec rozhodnuto, nápis byl později odstraněn. Na kruhové základně jsou dvě desky z červeného pískovce v podobě otevřené knihy s reliéfy houslí.

Na zdejším zámku pak pobyt Jana Kubelíka s rodinou v letech 1904–16 připomíná pamětní deska, která byla odhalena 4. 12. 1990 v předvečer 50. výročí Mistrova úmrtí, a to péčí Společnosti Jana Kubelíka z Kolína.

Český houslový virtuos Jan Kubelík (1880–1940) byl ve své době považován za nejlepšího houslistu světa. Již v raném dětském věku projevoval výjimečné hudební nadání. Ve 12 letech byl přijat na pražskou konzervatoř k profesoru Otakaru Ševčíkovi; skladbu pak studoval u Josefa Bohuslava Förstera, Karla Knitla a Karla Steckera. Vlastní uměleckou dráhu začal ve Vídni v roce 1898 a brzy si svým interpretační uměním podmanil svět. V repertoáru měl převážně klasická a romantická díla, která hrál zásadně zpaměti.

Vletech 1904–1916 žil Jan Kubelík s celou svou rodinou na zámku v Býchorech u Kolína. Z jeho osmi dětí, které se zde narodily, nejvíce vynikl po stránce umělecké pozdější dirigent a hudební skladatel Rafael Kubelík. Jan Kubelík odehrál za svůj život tisíce koncertů pro více než pět miliónů posluchačů. Jeho životní i umělecká dráha se k zármutku všech uzavřela ve věku šedesáti let. Je pochován mezi vynikajícími osobnostmi našich dějin na vyšehradském Slavíně.

Jan Kubelík se též věnoval kompozici. Stylově vyrůstají jeho skladby z tradičního romantického a postromantického zázemí. V letech 1916–1924 zkomponoval 6 houslových koncertů. Kompozičně nejzávažnějším dílem je Symfonie a moll, která vznikla v roce 1937 v době jeho pobytu USA. Kromě toho napsal i mnoho drobnějších skladeb, převáženě pro housle, jejichž charakteristickým prvkem je vrcholná virtuozita.

Jan Kubelík: Burleska

První písemný záznam o obci Býchory v okrese Kolín pochází z roku 1352 a tento doklad je uložen v Archivu metropolitní kapituly u sv. Víta. Roku 1359 byly Býchory rozděleny mezi dva držitele. Jedna část náležela Vilémovi ze Skochovic, druhá část byla majetkem Jana z Býchor. Roku 1487 byly obě části spojeny v jednu ves, kterou pak v roce 1523 prodal Jan Býchorský městu Kolín, jemuž zůstala až do poloviny 19. století.

Historickou dominantu Býchor představuje zámek Horskýsfeld, který si v roce 1865 nechal postavit František Horský na místě staré myslivny. Vzhledově se stavba podobá zámku Hluboká v jižních Čechách a zámečku Miramare v Terstu. Architektonický návrh pro stavbu nového zámku vypracoval vídeňský architekt Moritz Hinträger. Vlastní stavba zámku proběhla v letech 1865–66 a k základům původní starší hájovny bylo přistavěno severní a jižní křídlo s věží při jihovýchodním nároží, takže zámek měl půdorys písmene H. Původní hájovna tvořila ve stavbě střední příčné křídlo, které se tak po dokončení od zbytku budovy výrazně odlišovalo. Kolem roku 1870 proto nechal František Horský tuto část dodatečně stavebně opravit tak, že k ní byl přistavěn výrazně předstupující rizalit s obloukem ve stylu tudorské gotiky, kryjící vchod v přízemí.

Po smrti Františka Horského z Horskýsfeldu v roce 1877 zámek spravovali nejprve jeho zeť Hans Berlepsch a po něm jeho vnuk Adolf Richter, který ho v roce 1896 prodal majiteli poděbradského velkostatku, knížeti Filipu Ernstu Maria Hohenlohe-Schillingsfürst, který ho pořídil pro svou desetiletou dceru Marii. Po tragické smrti Marie v roce 1897 však kníže přestal zámek navštěvovat a 3. března 1904 ho prodal za 280 zlatých v té době už proslulému houslovému virtuózu Janu Kubelíkovi, který se zde usadil se svou ženou Mariannou, maďarskou hraběnkou rozenou Csáky-Széll. Býchorský zámek se stal za Kubelíkova vlastnictví vyhledávaným centrem společenského a kulturního života, častými hosty zde byli například Oskar Nedbal nebo Josef Bohuslav Foerster. V Býchorách se narodila i většina Kubelíkových dětí; v roce 1914 po pěti dcerách i dlouho očekávaný syn Rafael, a Jan Kubelík v pozdějších letech tvrdil, že právě v Býchorách si vybudoval svůj první a nejšťastnější domov.

Za 1. světové války se v roce 1916 Kubelíkovi rozhodli odstěhovat se na Slovensko a zámek od nich koupil známý pražský vinař Eugen Tauber s chotí Johanou. Od jejich dětí pak zámek koupili v roce 1939 manželé Dominik a Božena Čiperovi; Dominik Čipera byl starostou Zlína, generálním ředitelem Baťových závodů ve Zlíně a v letech 1938–42 ministrem veřejných prací. Za jejich vlastnictví došlo ke generální opravě zámku, který byl současně vybaven novým mobiliářem. V roce 1943 byla na zámek uvalena vnucená správa a po válce se v roce 1946 zámku ujímá na krátko syn předchozích majitelů, Jan Čipera, než mu byl majetek v květnu 1948 znárodněn.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Foto: Wikipedie

Podcast