Sůl na zlato: Sůl z nekonečných slánek se sypala na nádvoří hradu Pernštejna

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Hrad Pernštejn, který se tyčí na skále nad městysem Nedvědice v Jihomoravském kraji bezmála osm století, patří k nejnavštěvovanějším moravským hradům. Za celou svoji historii nebyl nikdy dobyt. Na tomto jednom z nejromantičtějších a nejzachovalejších hradů ve střední Evropě se natočilo přes 30 filmů, například Jak se budí princezny, Kam čert nemůže, Čert ví proč, Pták Ohnivák, Báthory, O ztracené lásce, Sen o zlaté panně nebo Sůl nad zlato.

Československo-německý film z roku 1982 Sůl nad zlato je dalším zpracováním známé pohádky Boženy Němcové o síle lásky. Starý král Pravoslav chce předat královský trůn jedné ze svých tří dceru a má to být ta, která ho miluje ze všeho nejvíce. Maruška, nejmladší dcera, je však vyhnána ze zámku a musí dokázat svou pravdu. Totiž, že sůl je nad zlato. Známé pohádkové téma zfilmoval už v roce 1954 režisér Bořivoj Zeman a do hlavních rolí obsadil Jana Wericha, Vlastu Buriana a v roli Marušky se novým objevem českého filmu stala tehdy mladičká Milena Dvorská.

V novém zpracování z 80. let 20. století se režie ujal Martin Hollý ml.; krále ztvárnil slovenský herec Karol Machata, Marušku si zahrála oblíbená Libuše Šafránková. Autorem hudby k filmu byl Karel Svoboda.

Ve slovenském dabingu namluvila Libuši Šafránkovou Jana Nagyová. Interiéry se točili například Demänovské ledové jeskyni v Nízkých Tatrách, v Koněpruských jeskyních, na hradě Červený Kámen, Rožňavě, na Křivoklátě, či na Pernštejně.

Karel Svoboda: Sůl nad zlato

Gotický hrad Pernštejn stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny u osady Pernštejn, části městysu Nedvědice, který tvořil jeho podhradí. Roku 1270 ho založil Vilém z Pernštejna a tato stavba s jednoduchou bergfritovou dispozicí (tedy převážně okrouhlou hlavní věží hradu) byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena. Přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratil hrad svou obranyschopnost, díky čemuž je řazen k nejvýznamnějším moravským hradům. Jméno Pernštejn je nejčastěji spojováno s německým výrazem Bärenstein, v překladu „medvědí kámen“. V podhradí totiž protéká říčka Nedvědička (podle medvědice; ve staročeštině nedvědice).

Při přestavbách v 15. a 16. století byly k hradu přistavěny další obytné budovy a vnější hradební zeď. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Zakrytím věže Barborky získal pak Pernštejn vzezření mohutné a pevné stavby. Před příchodem druhé poloviny tisíciletí byly také rozšířeny hradby o účinné věže. Vstupní prostor v přízemí byl překlenut sklípkovou klenbou, v blízkosti Černé brány byla dostavěna knihovna a několik obytných místností. Po obvodu jádra se nacházejí pro Pernštejn typické krakorce nejrozmanitějších tvarů nesoucí arkýře a ochozy, díky čemuž mají vyšší patra větší objem a plochu než nižší podlaží.

V ložnici, dětském pokoji a pokoji vychovatelky se nacházejí nástěnné malby z 60. let 18. století; hradní kapli Obrácení sv. Pavla vymaloval roku 1716 František Řehoř Ignác Eckstein. Začátkem 18. století byla původní výzdoba Rytířského sálu doplněna štukovými reliéfy Itala Giacoma Antonia Corbelliniho. Hrad Pernštejn je zajímavý svým složitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v barokní moravskou zemskou pevnost, ceněné jsou také architektonické detaily a sochařská i malířská výzdoba.

Po pánech z Pernštejna se od počátku 17. století na hradě vystřídalo několik majitelů. Jako poslední jej získal sňatkem s Josefinou z Mannsberku v roce 1818 hrabě Vilém Mitrovský z Nemyšle. V držení tohoto rodu zůstal hrad do roku 1945.

Během 18. století byla na jižním svahu hradní ostrožny vybudována terasová zahrada, kterou po východní straně lemuje krajinářský park. V parku se zachovaly obelisk Ignaze Schröffla a kenotaf (symbolický náhrobek) Franze Schröffla z roku 1807. Dole na park navazuje rovinná část, založená již před rokem 1720 ve francouzském stylu a navazující na terasovou osu. Zde se dochoval čínský pavilon, ovšem původní parter nahradila štěpnice.

V okolí stojí za vidění nejstarší krytý dubový most na Moravě z roku 1718 v obci Černvír i malebná zřícenina hradu Zubštejn. Nejen děti pak jistě potěší návštěva Šiklova mlýna, westernového městečka ve Zvoli nad Pernštejnem, které patří k největším zábavním areálům v republice.

K hradu Pernštejn se váže celá řada legend. Například o Bílé paní

V tu se proměnila marnivá služka Eliška, která kvůli neustálému parádění zanedbávala své povinnosti. Když jednou chyběla na mši, všiml si toho starý mnich a šel ji hledat. Objevil ji u zrcadla, připomněl jí, že zmeškala začátek mše, ale dívka se na něj hrubě obořila. To kněze rozzlobilo natolik, že dívku proklel a ona se propadla do země. Od těch dob prý bloudí chodbami Pernštejna jako bílá paní.

Jiná pověst říká, že Bílou paní je kdysi statečná dcera hradního pána Žibřida, který se při jednom z nepřátelských obléhání hradu rozhodl vydat hrad bez boje. Odvážná dívka byla odhodlána plány otce zhatit, a tak ji zabil. Později se svého činu zhrozil a dal ji slavnostně pohřbít v kryptě hradní kaple. Pár dní po smutečním obřadu se chodbami začal procházet přízrak dívčí postavy. Nadobro prý zmizel až po smrti posledního potomka rodu Pernštejnů.

Další z legend se váže k prastarému tisu, který roste v areálu hradu. Ještě jako hůl jej zde před zahájením stavby Pernštejna zanechal starý pocestný, který nevěřil, že se stavitelům podaří na skále postavit hrad. Na jejich odpověď, že nestaví hrad z jeho víry, ale z kamene, pocestný zarazil svou hůl do země a opáčil, že uvěří teprve, když se hůl zazelená. Během pokračující stavby se prý hůl ujala, zazelenala a vyrostl z ní statný tis. Od té doby se říká, že osud stromu je svázán s osudem hradu. Urve-li vichřice stromu větev, padne kus i věže; proto byl strom odpradávna pečlivě ošetřován a chráněn, protože zanikne-li podle pověsti tis, je s Pernštejnem konec.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia