Tři bratři: Šípková Růženka se vdala za Tomáše Kluse na zámku Žleby

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zámek Žleby se tyčí na ostrohu v meandru řeky Doubravy zhruba sedm kilometrů od Čáslavi. Původně gotický hrad ze 13. století byl postupně přestavován; poslední úpravy ve stylu anglické novogotiky provedl v polovině 19. století Vincenc Karel Auersperg. Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park a obora a v současné době se v něm nacházejí mimo jiné rozsáhlé sbírky zbraní a dalších starožitností. Natáčely se tu pohádky O Šípkové Růžence, Kouzla králů, Nejkrásnější hádanka, O vánoční hvězdě, či Tři bratři.

Hudební pohádkový film Tři bratři natočil režisér Jan Svěrák v roce 2014. Jedná se o filmovou adaptaci dětských minioper Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka Šípková Růženka, Karkulka a O dvanácti měsíčkách, které vznikly v rámci televizního pořadu Hodina zpěvu. Úvodní písnička miniopery Šípková Růženka byla rozvinuta do příběhu o třech bratrech, který trojici pohádek propojuje.

Tři bratři (Vojtěch Dyk, Tomáš Klus, Zdeněk Piškula) se vydávají do světa na zkušenou, aby si našli nevěsty a rodiče jim mohli předat hospodářství. Sourozenci při svém putování vstupují do slavných pohádek, ve kterých je čeká mnoho nástrah, nečekaných příhod a snad také láska…Pohádka, která vznikla v česko-dánsko-slovenské koprodukci, nabízí spoustu dobrodružství, překvapivých situací, ale také laskavého humoru. Kromě ústřední trojice hrdinů se ve filmu objevuje celá řada dalších výtečných českých herců, například Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Ivana Chýlková, či Bolek Polívka. Při natáčení herci zpívali všechny písničky živě, hudbu měli v malých sluchátkách. Soundtrack k filmu nahrál Český národní symfonický orchestr.

Film po svém uvedení pětkrát po sobě vyhrál statistiku víkendové návštěvnosti a za první měsíc jej v kinech vidělo přes čtyři sta tisíc diváků. Na cenách Český lev 2014 získal deset nominací včetně hlavních za nejlepší film a režii; proměnil nominace za masky, kostýmy a filmovou scénografii.

Natáčení probíhalo v obci Ledčice, u Čestic, ve Velharticích, na stolové hoře Děčínského Sněžníku, na libereckém Ještědu, u močálového jezera u Borkovic, v jihočeském mlýně v Hoslovicích a na zámcích Hluboká nad Vltavou, který tvůrci využili zvenčí, a Žleby, kde se točily interiéry.

• Zámek Žleby (©Profimedia)

Zámek se zubrem nad portálem

Zámek Žleby se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb, tedy žlab. První zmínka o obci pochází z roku 1278, kdy zde Jindřich z Lichtenburku založil hrad. V roce 1356 byly Žleby povýšeny na městečko a do znaku dostaly stříbrného lva se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. V té době celé panství Žleby koupil Karel IV. a od té doby byl hrad často zastavován. Během husitských válek byl dvakrát dobyt husity, a poté se do druhé poloviny šestnáctého století v držení hradu vystřídala řada majitelů, až získala do dědičného vlastnictví Žleby Alžběta z Nestajova.

Koncem šestnáctého století byl původně pozdně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek a k jeho majitelům patřili například Černínové z Chudenic, Trčkové z Lípy, Kaisersteinové a nakonec Auerspergové, kteří po polovině osmnáctého století provedli barokní přestavbu. Současná dochovaná podoba zámku je výsledkem další, romantické přestavby v novogotickém stylu, kterou Auerspergové provedli ve druhé polovině devatenáctého století.

Neomezili se pouze na exteriérovou úpravu zámku a jeho okolí, ale stejně tak proměnili i jeho vzhled uvnitř. Interiéry vybavili množstvím různorodých sbírek zbraní, nábytku, kožených tapet, obrazů, vitráží, rukopisů, knih a luxusního nádobí.

• Zámek Žleby (©Profimedia)

Posledním majitelem zámku z rodu Auerspergů byl Ferdinand z Auerspergu, poslední mužský potomek rodu. Když ten roku 1942 zemřel, zdědila velkostatek Žleby jeho sestra Marie z Trauttmannsdorfu. Roku 1945 byl zámek zestátněn, ve druhé polovině dvacátého století zámek spravovalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje v Praze, které jej zpřístupnilo veřejnosti, ale část interiéru sloužila jako depozitář inventáře z jiných zámků. V 60. letech byla expozice přístupná návštěvníkům rozšířena a zahrnovala hlavní reprezentační prostory, nejcennější sbírky a byt posledních majitelů.

Podoba původního středověkého hradu je vzhledem k razantním přestavbám nejasná. Měl dvoudílnou dispozici, ale předhradí zcela zaniklo. Hradní jádro mělo lichoběžný půdorys a překrývá se s dochovanou zámeckou budovou, která zachovává půdorysnou dispozici původního hradu. Z pozdějších stavebních etap zůstaly renesanční arkády na nádvoří, klenby některých přízemních místností a fragmenty sgrafit. Při novogotických úpravách byly přistavěny tři válcové věže, kaple a vnější zdi areálu připomínající opevnění. Jím je vedena dlouhá přístupová cesta přerušená třemi branami. Barokní nádvoří bylo upraveno na zahradu, čímž zanikl barokní vstup z městečka. Dominantami zahrady jsou dva sloupy dovezené z Pompejí a kašna od Antona Dionisia Fernkorna s motivem předka Auerspergů bojujícího se zubrem. Na západní straně zahrady byla k zámku přistavěna dvoupatrová věž s gotizujícími štíty.

• Zámek Žleby (©Profimedia)

Do zámku se vchází portálem, nad kterým je umístěn reliéf zubra od sochaře Emanuela Maxe, který zhotovil také sochy prvního Auersperga a císaře Lothara na jižní fasádě. Nádvorní arkády byly při novogotické úpravě částečně zaskleny a ve stejném slohu proběhly úpravy balustrád. Romantickou podobu zámku zdůrazňují vysoké valbové střechy, novorenesanční komíny, chrliče a množství drobnějších architektonických detailů.

K zámku přiléhá anglický park s rozlohou 24 hektarů, jímž protéká říčka Hostačovka, u jejíhož ústí do Doubravy byl vybudován přemostěný vodopád. K pozoruhodným prvkům parku patří cizokrajné dřeviny zasazené v devatenáctém století, různé druhy rododendronů, volně žijící zvěř a přes padesát druhů ptáků. Na park navazuje obora s chovem bílých jelenů a daňka skvrnitého.

V současné době jsou v zámku Žleby přístupné reprezentační sály, soukromé apartmány i velká věž se sklepením. Zajímavostí je i prohlídkový okruh, zaměřený na zámecké divadlo, které pochází z 19. století a bylo vybudováno pro soukromé potřeby knížecí rodiny. V hrách vystupovaly jak děti, tak i knížecí rodina či zaměstnanci. Na zámku se dodnes dochovaly některé původní divadelní kostýmy, ale i tzv. karuselové kostýmy, které si šlechta nechávala šít pro karuselové slavnosti konané při různých významných příležitostech. Většinou šlo o kostýmy historizující, často barokní či renesanční. Nejslavnější z nich je kostým, v němž se kníže účastnil karuselové slavnosti v Praze pořádané při příležitosti svatby císaře Františka Josefa s Alžbětou Bavorskou, řečenou Sisi.

Zámek Žleby si díky půvabným interiérům i exteriérům oblíbili filmaři, a tak se tu natáčel například film Karla Steklého Slasti otce vlasti a také celá řada pohádek: Královský slib, O Šípkové Růžence, Kouzla králů, Nejkrásnější hádanka, Tři bratři, Nejlepší přítel, či O vánoční hvězdě.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Úvodní foto: Zámek Žleby (©Profimedia)