Tři veteráni: Vysloužilý voják žebral na mostku u rybníka Labeška v zámeckém parku Průhonice

Průhonický park je světovým dendrologickým unikátem. Procházela se v něm i princezna Bosana.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Obec Průhonice se nachází v okrese Praha-západ asi 15 km jihovýchodně od centra Prahy. Nabízí několik turisticky atraktivních objektů, mezi něž patří například dendrologická zahrada, nebo Průhonický zámek, který je spolu s Průhonickým parkem Národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO. Průhonice jsou oblíbenou lokalitou filmařů; natáčely se tu například pohádky Ať přiletí čáp, královno, Ať žijí duchové!, Koloběžka první, Kouzelný měšec, Plaváček, Popelka, Princezna se zlatou hvězdou, S čerty nejsou žerty, Třetí princ či Tři veteráni.

LandingPage_02_600x400.jpg

Česká filmová pohádka Tři veteráni z roku 1983 je předposledním celovečerním filmem režiséra Oldřicha Lipského. Scénář vznikl na motivy pohádky Jana Wericha, který ji poprvé vydal v roce 1960 spolu s dalšími 16 pohádkami v knize Fimfárum. Na scénáři k příběhu o třech válečných vysloužilcích, kteří se musejí naučit správně nakládat s kouzelným darem života, spolupracoval Lipský se scenáristou Zdeňkem Svěrákem a hravou předlohu opatřili příběhem, který poskytl dostatek prostoru pro situační i slovní humor i silné morální ponaučení.

Dělostřelec Pankrác, vojenský kuchař Servác a dragoun Bimbác se po propuštění z armády bezcílně toulají světem. Od skřítků obdrží tři zázračné předměty, díky nimž si mohou přilepšit: cylindr schopný vyčarovat jakýkoliv předmět, bezedný váček na zlaťáky a harfičku, jejímž prostřednictvím je možné si „nabrnkat" libovolný počet sloužících. V královstvíčku Monte Albo je obelstí krásná, leč proradná princezna Bosana, která je sice spolu se svým ziskuchtivým královským otcem o drahocenné dary připraví, ale skřítkové dají třem veteránům šanci zloděje potrestat a kouzelné předměty získat zpět.

Největší atrakcí zábavného vyprávění je bezesporu předlouhý nos, který za trest po požití frňákovníku naroste princezně Bosaně, který se prodlužuje tak mocně, že překročí hranice sousedních zemí a ohrožuje mezinárodní politickou situaci. O trikovou stránku projektu se postaral výtvarník Jan Švankmajer.

Film byl natáčen na několika místech v Čechách: na Křivoklátě, v obci Dobrovíz, v Koněpruských jeskyních, u rybníka Labeška v zámeckém parku Průhonice a některé menší scény byly natočeny u hradeb v Nymburku a na Karlově mostě.

Jaroslav Uhlíř: Vadí, nevadí

První písemné zmínky o obci Průhonice se vyskytují roku 1187 v souvislosti s vysvěcením románského kostela narození Panny Marie, historicky nejvýznamnější stavbou v obci. Pravděpodobně začátkem 13. století byla u západní strany kostela vystavěná tvrz, poprvé listinně doložena v roce 1289, která byla v 16. století přestavěna na zámek. Roku 1270 byli jako purkrabí Pražského hradu jmenováni Zdislav a Oldřich z Průhonic a z této doby také existují nejstarší písemné záznamy o vlastnících obce Průhonice, a to o Zdislavu z Průhonic, Bohuslavu z Průhonic a Zdislavovi z Počernic a Průhonic.

Dalšími majiteli byli páni z Říčan, kteří dali vystavět na ostrohu nad potokem nový opevněný hrad a rozšířili původní románskou kapli. Za jejich panování nad tímto územím, které trvalo až do 90. let 14. století, došlo v obci k největšímu rozkvětu. Jedním z dalších majitelů Průhonic byl rod rytířů Zápský ze Záp, který v 16. století své místní sídlo přebudoval na zámek italského stylu, stojící do dnes. Skládá se ze čtyř obvodových křídel postavených obvodovým gotickým zdivem a obklopujících uzavřené nádvoří.

V následujících letech se v Průhonicích vystřídala řada dalších majitelů. Po roce 1800 se dalším z nich stal Jan Nepomuk, hrabě Nostic-Rieneck, který započal s rozsáhlou přestavbou průhonického zámku do klasicistního stylu. Jeho jediná dcera Marie Antonie Gabriela pak po sňatku s Arnoštem Emanuelem hrabětem Silva Taroucou nechala zámek mezi lety 1889–1894 přestavět do stylu české novorenesance. Na malém nádvoří byla postavena kašna, která je imitací pražské kašny na Malé Straně, započalo se s budováním místního parku, který měl být obrazem zušlechtěné české krajiny. Za tímto účelem manželé skoupili přilehlé pozemky a park tak dosáhl celkové rozlohy 240 hektarů. Meandrovitý tok Botiče byl zregulován systémem jezů, takže se předcházelo škodám způsobeným vysokými stavy vody, a na území parku bylo zřízeno celkem 40 kilometrů cest. Hrabě Silva-Tarouca zemřel 18. srpna 1936, v příštím roce mu pak byla 27. června 1937 odhalena na skále pod Alpinem pamětní deska. Díky němu je Průhonický park skutečným světovým unikátem; jsou zde zkombinovány původní domácí dřeviny s dovezenými cizokrajnými, skupiny stromů a keřů střídají louky, rybníky a potoky. Pověstné jsou zejména průhonické rododendrony, kosatce, růže, pivoňky i unikátní alpinum s tisíci druhy skalniček a trvalek.
Dalším lákadlem Průhonic je Dendrologická zahrada s rozsáhlými sbírkami okrasných rostlin, kterou spravuje Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a rozkládá se na opačné straně dálnice než slavnější park. Při jejím okraji protéká potok Botič, jehož údolím vede oblíbená červená turistická stezka směrem na pražské Jižní Město.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast