Ludwig van Beethoven: Vídeňský génius v českých lázních

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Karlovy Vary si za dobu jejich existence oblíbila celá řada významných osobností. Hosty tu byli například Goethe, Gogol, Freud, Paganini, Chopin, Dvořák či Beethoven. Toho tu připomíná pomník s bronzovou sochou od sochaře Huga Uhera před Parkhotelem Richmond, Beethovenův salonek v Gradhotelu Pupp, pamětní deska na kavárně hotelu, portrétní reliéf na domě Beethoven a promenádní stezka nesoucí skladatelovo jméno.

Německý hudební skladatel a klavírista Ludwig van Beethoven (1770–1827) patří k největším hudebním zjevům všech dob. Jeho skladby patří k nejhranějšímu repertoáru klasické hudby.

Beethovenovo výrazné hudební nadání bylo zřejmé od jeho útlého dětství, své první dílo publikoval ve 13 letech. Z rodného Bonnu odešel ve 22 letech do Vídně, kde brzy sklízel úspěchy nejen jako klavírní virtuos, ale i jako hudební skladatel. Před dovršením třicátého roku začal ztrácet sluch, ale i přes tento zásadní handicap se nikdy nevzdal komponování. Jeho tvorba obsahuje 9 symfonií, 32 klavírní sonáty, 5 klavírních koncertů, 10 sonát pro klavír a housle, dále bezpočet smyčcových kvartetů, vokální i divadelní hudba. Velký skladatel období romantismu zemřel ve Vídni v roce 1827, ve věku pouhých padesáti sedmi let.

Beethovenova díla zněla i v českém prostředí. Například hned dva roky po vídeňské premiéře byla v Praze uvedena roku 1807 jeho Symfonie č. 3 zvaná „Eroica“, roku 1811 proběhla ve Stavovském divadle premiéra jeho Šesté symfonie „Pastorální“ a o tři roky později i premiéra jeho opery Fidelio. Tři dny před skladatelovou smrtí provedla Pražská konzervatoř koncertně jeho Devátou symfonii. Kromě Prahy se Beethovenovy skladby hrály např. i v Brně, Kroměříži, Olomouci a skladatel navštívil i české lázně Teplice.

Jeho bezesporu nejznámějším dílem je Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“, v níž autor v poslední, čtvrté větě použil dosud neobvyklý a v symfoniích neužívaný prvek – sborový zpěv. Jako text využil báseň svého přítele Friedricha Schillera Óda na radost z roku 1785. Zpívaná část a současně nejznámější motiv této skladby se stala roku 1985 hymnou Evropského společenství, dnešní Evropské unie.

K velmi známým a oblíbeným Beethovenovým titulům patří i Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“. Tato jedna z nejslavnějších symfonií světové klasické hudby poprvé zazněla na koncertu 22. prosince 1808 v Divadle na Vídeňce. Známý úvodní motiv páté symfonie najdeme i v jiných Beethovenových dílech, například v klavírní sonátě č. 23 f moll Op. 57 „Appassionata“. Byl také známou znělkou britské rozhlasové stanice BBC v osudových letech druhé světové války.

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 5 c moll "Osudová"

Karlovy Vary navštívila za jejich dlouhou historii řada významných osobností. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století. Ruský car Petr Veliký, Franz Josef I., Goethe, Dobrovský, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších.

Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina. Karlovy Vary jsou oblíbeny i u novodobých VIP. Pravidelně se tu objevují hvězdy jako Jude Law, Antonio Banderas, John Malkovich, Robert De Niro, Renée Zellweger a další.

Ze slavných hudebníků ve Varech pobývali například Johann Sebastian Bach, Carl Maria von Weber, Nicolo Paganini, Fryderyk Chopin, Richard Wagner. V roce 1844 ve Varech zemřel Mozartův syn Franz Xaver a jeho hrob najdeme na místním Ondřejském hřbitově. Na kolonádách bylo možno potkat i Ference Liszta, Edvarda Hagerupa Griega, Johannese Brahmse i Zdeňka Fibicha.

Mimořádný význam pro Karlovy Vary měly návštěvy Antonína Dvořáka. Právě ve zdejším Poštovním dvoře proběhla totiž 20. 7. 1894 kontinentální premiéra Dvořákovy Symfonie č. 9 „Z Nového světa“. Vztahy Dvořáka k městu v současnosti připomíná od roku 1959 každoročně konaný festival Dvořákův karlovarský podzim a od roku 1966 Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka. Dvořákovo jméno nese sál v Lázních III, ZUŠ ve Šmeralově ulici i park, v jehož středu byl v roce 1974 odhalen umělcův pomník od karlovarského akademického sochaře Karla Kuneše.

Německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven dával obvykle přednost lázním Teplice, přesto Karlovy Vary navštívil hned dvakrát. Poprvé přijel 27. července 1812, a to právě z Teplic, kde byl na léčení. V Karlových Varech zůstal do 7. srpna, kdy odcestoval za další léčbou do Františkových Lázní. Důvodem jeho příjezdu do Varů ovšem nebyl léčebný pobyt ani koncertní vystoupení, ale zdravotní konzultace s jeho osobním lékařem Staudenheimerem z Vídně a dále pravděpodobně i finanční jednání se šlechtickými mecenáši. Beethoven byl ubytován v domě Boží oko, který stával na místě dnešního Grandhotelu Pupp. V téže době se do Karlových Varů donesla zpráva o tragickém požáru v lázních Baden u Vídně a Beethoven se rozhodl uspořádat pro postižené lázně v Karlových Varech dobročinný koncert. Vystoupil na něm s italským houslistou jménem Giovanni Battista Polledra, který tu v té době též pobýval. Koncert zaznamenal na obraze karlovarský malíř historických událostí Wilhelm Schneider. Beethoven přijel do Karlových Varů ještě jednou, a to téhož roku 8. září.

Beethovenovy dvě karlovarské návštěvy připomíná monumentální žulový pomník s bronzovou sochou od sochaře Huga Uhera, který byl slavnostně odhalen 29. září 1929 a stojí v parku před Parkhotelem Richmond. Kromě pomníku slavného skladatele připomíná též Beethovenův salonek v Gradhotelu Pupp a pamětní deska na kavárně hotelu, portrétní skladatelův reliéf na domě Beethoven v Zahradní ulici a promenádní stezka v karlovarských lázeňských lesích nesoucí skladatelovo jméno.

Západočeské lázně Karlových Vary, krajské a statutární město v západních Čechách v Karlovarském kraji, ležící na soutoku Ohře a Teplé, jsou městem romantické architektury, léčivých pramenů a lázeňských kolonád.

Už naši dávní předkové věděli o tom, že v údolí na soutoku říček Teplé a Ohře existují léčivé prameny. První doklady o tom, že byly léčivé prameny i využívány, spadají do roku 1349, kdy Karel IV. založil město Karlovy Vary. Uvádí se, že je v Karlových Varech až 150 termálních pramenů, ale jen 15 jich je využíváno k léčivým účelům. S velkým úspěchem se zde léčí trávicí trakt, cukrovka a pohybové ústrojí. Nejznámějším pramenem je Vřídlo, v němž je voda teplá přes 70 stupňů, vyvěrá společně s plynným oxidem uhličitým a skutečně vypadá jako by se vařila.

Dne 14. srpna 1370 udělil Karel IV. stávajícímu sídelnímu místu svobody a práva, jakých v té době požívalo blízké královské město Loket. Během 16. a 17. století musely rozvíjející se a prosperující lázně čelit nejprve povodni, následně požáru i útrapám třicetileté války. Výraznější oživení lázeňského života nastalo koncem 17. století přílivem bohatých šlechtických návštěvníků z okruhu saského a později i ruského a polského panovnického dvora.

Až do konce 17. století si Karlovy Vary zachovaly gotický ráz a dominantou městečka byla gotická věž někdejšího loveckého hrádku Karla IV. na skále nad tržištěm. Roku 1707 potvrdil císař Josef I. Karlovým Varům všechna privilegia, přičemž je výslovně označil za královské svobodné město. 18. století pak bylo ve znamení velké slávy a rozkvětu. Byly zmodernizovány Mlýnské lázně, zřízen moderní Vřídelní sál, vybudováno oblíbené výletní místo lázeňských hostů Poštovní dvůr, jenž později proslul koncerty orchestru Josefa Labitzkého a četných slavných hudebníků. V roce 1792 byla postavena dřevěná kolonáda Nového pramene, první stavba svého druhu v Karlových Varech, která poskytovala lázeňským hostům možnost pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí.

Poslední třetina 19. století byla pro Karlovy Vary obdobím rozsáhlých stavebních prací a budování moderních lázeňských objektů a tato výstavba dala městu jeho dnešní architektonickou tvářnost, nesoucí výraznou pečeť historismu a secese.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia