Vídeňský génius v Kroměříži. Oscarový film Amadeus se točil v Praze a ve Zlínském kraji

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi nejvýznamnější barokní památky na Moravě. Po staletí je majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentativní sídlo a místo pro významná jednání i setkání. V roce 1998 byl zámek i zámecké zahrady zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na zámku se natáčely například pohádky Peklo s princeznou, Žabí princ, seriál Marie Terezie, či slavný oscarový film Amadeus.

Americký životopisný snímek Amadeus natočil režisér Miloš Forman v roce 1984. Strhující drama nenávisti, žárlivosti a intrik podtržené sugestivní hudbou vzniklo podle divadelní hry Petera Shaffera, která se ihned po svém prvním uvedení v roce 1981 stala hitem světových scén. Geniální skladatel Wolfgang Amadeus Mozart se v ní stává obětí vražedných intrik svého kolegy, dvorního skladatele Antonia Salieriho, kterého sžírá vlastní průměrnost a závist vůči úspěšnějšímu mladšími skladateli. Přesto, že údajná rivalita obou skladatelů, která vede k předčasné smrti Bohem políbeného vídeňského génia, se zrodila z pera autora divadelní hry a s největší pravděpodobností se nezakládá na pravdě, stal se střet geniality a průměrnosti skvělou živnou půdou pro mimořádný úspěch nejen divadelní inscenace, ale především Formanova filmu, který se opřel o výtečnou kameru Miroslava Ondříčka, ale především i o strhující výkony obou hlavních protagonistů příběhu – F. Murraye Abrahama v roli zhrzeného Salieriho a Toma Hulce jako samolibého, nevycválaného a nafoukaného hejska Mozarta. K mimořádnému úspěchu filmu přispěla i Mozartova hudba, kterou dokázal Forman ve skvěle vystavěných dramatických scénách brilantním způsobem využít k vystupňování kýženého efektu. Není tedy divu, že film po svém uvedení vyvolal doslova celosvětovou „mozartománii“ a získal kromě řady jiných ocenění i osm Oscarů: jako nejlepší film, dále za režii, za mužský herecký výkon v hlavní roli (F. Murray Abraham), za scénář podle předlohy, výpravu, kostýmy (Theodor Pištěk), masky a zvuk. Neproměněná zůstala druhá nominace za hlavní mužskou roli (Tom Hulce), za kameru (Miroslav Ondříček) a za střih.

Natáčení filmu probíhalo částečně i v tehdejším komunistickém Československu, především v Praze, v samotném Stavovském divadle, s nímž je jméno Wolfganga Amadea Mozarta neodmyslitelně spjato, a také v kroměřížském Arcibiskupském zámku. Celosvětová premiéra proběhla 6. září 1984 ve Westwoodu v Kalifornii.

Zajímavosti o filmu:

• Po premiéře filmu Amadeus vzrostl v USA prodej gramofonových desek s Mozartovou hudbou o 30 %.
• Salieri byl ve skutečnosti ve své době uznávaným a úspěšným skladatelem, který neměl potřebu se Mozartem poměřovat. Žil ve šťastné rodině s osmi dětmi.
• Mozart nebyl ve skutečnosti pohřben do společného hrobu z důvodu chudoby nebo sociální degradace, ale protože se jednalo o povinné kabalistické nařízení zednářské lóže, jejíž byl členem.
• Na filmu se jako historický poradce a hudební znalec podílel český spisovatel a muzikolog Zdeněk Mahler, který sice nebyl uveden v titulcích, ale zúčastnil se natáčení a zahrál si i malou roli kardinála v němé epizodě, která ovšem po střihové úpravě ze scény vypadla.
• Režisér Miloš Forman nabídl roli císaře Josefa II. jakožto autentickému šlechtici Karlu Schwarzenbergovi. Ten roli odmítl s tím, že zaprvé není Josefu II. vůbec podobný, a zadruhé je mizerný herec.
• Malého Wolfganga Amadea Mozarta, který jako zhruba osmiletý oslňuje vybranou společnost svou hrou na klavír i na housle se zavázanýma očima, hrál dnešní přední český klavírista Miroslav Sekera.
• Myšlenka natáčet v Praze napadla Formana v okamžiku, kdy se rozhodl Amadea zfilmovat. Američtí filmaři ovšem narazili na odpor československých komunistů, a tak se uvažovalo o náhradních lokalitách v Salzburgu, Vídni či Budapešti. Forman ovšem trval na svém a zábrany nakonec padly ve chvíli, kdy si komunisté spočítali, že štáb v Praze utratí několik miliónů amerických dolarů.
• Scény z opery Don Giovanni byly natočeny v pražském Stavovském divadle, kde 29. října 1787 proběhla skutečná světová premiéra této Mozartovy opery.
• Záběry z koncertů ze Stavovského divadla byly natáčeny bez elektrických světel. Jednak kvůli atmosféře a historické přesnosti, ale i proto, že historická budova divadla nedisponovala vysokonapěťovou elektrickou sítí pro energeticky náročná filmová světla a vedení divadla ji nedovolilo instalovat z obav, že by mohlo dojít k poškození divadla. Velké množství svíček ovšem vyžadovalo přítomnost vyššího počtu hasičů v záloze, a protože nebylo možné je všechny při natáčení skrýt, dostali historické kostýmy a zahráli si v komparzu.

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni. Předehra k opeře

Pokud se týče lokací natáčení, snímek začíná v Praze. První záběry filmu, v nichž Salieri začíná vyprávět svůj příběh, se odehrávají v karlínské Invalidovně, jako římský palác posloužil Valdštejnský palác na Malé Straně a v závěrečné scéně vůz s Mozartovým tělem projíždí bránou na Vyšehradě.

V několika scénách si zahrál také Arcibiskupský zámek v Kroměříži, kde se natáčely například scény ze dvora Josefa II. a také velkolepý maškarní bál. Americký štáb obsadil zámek na 10 dní a proměnil jej v sídlo rakouského císaře v Schönbrunnu.

Jedním z Mozartových děl, která ve filmu znějí a podstatným způsobem dotvářejí jeho atmosféru, je jeho Symfonie č. 25 g moll. Její první věta zní hned v úvodu Formanova filmu. Tuto symfonii napsal Mozart ve svých sedmnácti letech, v roce 1773, krátce po úspěchu své opery Lucio Silla. Dokončena byla s největší pravděpodobností 5. října 1773 v Salzburku, pouhé dva dny po dokončení Symfonie č. 24.

Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 25 g moll. IV. Allegro

Úchvatné historické kulisy kroměřížského zámku a přilehlých zahrad byly a jsou přitažlivé pro celou řadu filmařů. Lákají především tvůrce historických velkofilmů, a tak se tu točil například dánský snímek Královská aféra, francouzský seriál Napoleon nebo příběh o tajné lásce dalšího hudebního génia Ludwiga van Beethovena s názvem Nehynoucí láska. Vznikal tu i remake slavné Angeliky nebo životopisný dokument o ruské carevně Kateřině Veliké. S Kroměříží je spojen i výpravný koprodukční pětidílný film Marie Terezie.

Z českých filmů je s Kroměříží spojen film Třicet panen a Pythagoras, natáčel se tu i film Filipa Renče Requiem pro panenku nebo pokračování Dědictví s Bolkem Polívkou. Mnoho scén z náměstí i zahrad je k vidění v seriálu Četnické humoresky a z dětských snímků se Kroměříž objevila například v pohádce Peklo s princeznou. V Kroměříži se narodil scenárista a režisér Miloš Macourek, který stojí například za fenomenálními dětskými seriály Arabela nebo Mach a Šebestová.

• Arcibiskupský zámek, Velké náměstí, Kroměříž (©Profimedia)

Kroměříž leží ve Zlínském kraji na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Po Zlíně je druhým největším městem kraje a přezdívá se jí Hanácké Athény. Původní podoba jména osady byla Kroměžir (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kroměžir. Význam místního jména tedy byl "Kroměžirův majetek". Od 14. století je doložen přesmyk koncových hlásek do dnešní podoby.

Kroměříž je městem nádherných památek. V roce 1997 byl městu udělen titul Nejkrásnější historické město České republiky a jeho největší skvosty, Arcibiskupský zámek, Podzámecká a Květná zahrada, byly o rok později zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. a od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého. V polovině 13. století povýšil biskup Bruno ze Schauenburgu Kroměříž na město, na místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496 – 1554) byl hrad přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala Třicetiletá válka. Roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky; s obnovou Kroměříže a zámku pak započal biskup Karel II. z Lichtenštejně-Kastelkornu, a to na základě projektů císařských dvorních architektů F. Luccheseho a G. P. Tencally. Dle jejich návrhů byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil druhé poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Hamiltona. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Dnes je zámek nejen unikátním historickým objektem, ale ukrývá rovněž bohaté sbírky obrazů, knih a hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.

• Květná zahrada, Kroměříž (©Profimedia)

Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury

K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada. Dominantou zámku i celé Kroměříže je 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Sněmovní sál kroměřížského zámku patří k nejkrásnějším rokokovým interiérům ve střední Evropě. Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Tři velké nástropní obrazy jsou dílem Franze Adolpha z Freenthalu, prostřední z nich je apoteózou biskupa Hamiltona. Sál původně sloužil jako hlavní slavnostní sál a jídelna; pro účely konání Kroměřížského sněmu v letech 1848 - 49 bylo v sále zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců. V roce 1900 byl sál elektrifikován podle návrhu Františka Křižíka.

V zámku se dále nachází Malá jídelna, která sloužila ke slavnostním jídlům v menší společnosti. Stoly, komody i sedací nábytek, jimiž je vybavena, vznikly v druhé polovině 18. století. Stěny pokrývá 111 obrazů se zvířecími, biblickými i mytologickými náměty. Další místností je Trůnní sál s ornamentální štukovou výzdobou stropů, kde přijímali olomoučtí biskupové významnější návštěvy. Poradní sál zámku opět odkazuje na Ústavodárný říšský sněm. Během zasedání sněmu se v tomto pokoji scházel klub slovanských poslanců k poradám. Sál s nábytkem v novobarokním stylu je zároveň portrétní galerií nejvýznamnějších olomouckých biskupů a arcibiskupů. Carský pokoj upomíná na setkání cara Alexandra III. a rakouského císaře Františka Josefa II. v roce 1885.

K reprezentaci světské moci olomouckých biskupů a místem pro konání manských sněmů a soudů byl pak Manský sál, což připomínají tři manské truhlice v interiéru. Výzdoba tohoto sálu patří k z uměleckého hlediska k nejhodnotnějším v celém zámku. Stěny jsou obloženy umělým mramorem se zlacenými rokokovými řezbami a fresková výzdoba z roku 1759 je dílem Franze Antona Maulberzscha. Figurální a ornamentální štukovou výzdobu provedl sochař František Ondřej Hirnle. V zámku se rovněž nachází knihovna, jejíž současný vzhled pochází z druhé poloviny 18. století. Autorem výmalby velkého sálu, oslavující zakladatele knihovny biskupa Lichtensteina a jejího obnovitele biskupa Egkha, je brněnský malíř Josef Stern. Mobiliář doplňují čtyři velké glóby s hvězdnou a zemskou mapou ze 17. století.

Ve druhém patře zámku se nachází soukromá kaple sv. Šebestiána, která byla vysvěcena v roce 1766. Sochy, štuky a oltáře zhotovil kroměřížský sochař František Ondřej Hirnle, autorem malířské výzdoby je Josef Stern. Oltářní obraz sv. Šebestiána pochází zřejmě z Vídně.

V přízemí zahradního křídla zámku je sala terrena, která zajišťovala přechod ze zámku do Podzámecké zahrady a sloužila k pořádání hudebních a divadelních produkcí. Zatímco vyšší patra zámku prošla různými stavebními úpravami, sala terrena si uchovala původní podobu z konce 17. století. Skládá se ze tří velkých sálů upravených podle projektů Giovanniho Pietra Tencally se sochařskou a štukovou výzdobou Jeana Baptista Dusarta, freskami na stropech od významného italského malíře Paola Antonia Paganiho a dvěma umělými jeskyněmi, tzv. grottami, po stranách. Nechybí umělé krápníky, ornamenty z mušlí a lastur a fontánka uprostřed.

Obrazárna zámku Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v České republice. Část obrazů je vystavena v historických sálech zámku a zbytek tvoří samostatný prohlídkový okruh zámku. Jádro jedinečné obrazové sbírky tvoří kolekce obrazů zakoupená biskupem Karlem Liechtensteinem Kastelkornem v 2. polovině 17. století. Mezi nejvýznamnější akvizice patří obraz italského pozdně renesančního umělce Tiziana Apollo a Marsyas, gotický cyklus Mistra kroměřížského mariánského oltáře, či obrazy Lucase Cranacha staršího, Jana I. Brueghela nebo Anthonise van Dycka.

V roce 2011 byl z podnětu na půdě zámku znovuobjeven velkoformátový obraz Zavraždění svatého Václava od vídeňského malíře Antona Pettera z roku 1844, který zachycuje zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem. Se svými rozměry 8,5 na 5,1 metru se obraz řadí k největším obrazům v České republice a po restaurování byl dlouhodobě zapůjčen do opavského gotického kostela sv. Václava.

Součástí zámecké obrazárny je kabinet kresby a grafiky, kde jsou vystaveny i faksimilie nejcennějších starých kreseb ze 16. století.

Hudební archív Kroměřížského zámku představuje rozsáhlou a svým významem ojedinělou sbírku hudebnin. Obsahuje díla Pavla Josefa Vejvanovského, Adama Michny z Otradovic, Heinricha Ignáze Franze Bibera, Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena a dalších skladatelů. V roce 2018 byl ve druhém patře zámku otevřen Kabinet hudby, představující výběr dokumentů a hudebnin.

I zámecká knihovna patří k významným světovým historickým knižním fondům. Je tu uložena jedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích. Nejstarší památkou je Kroměřížský sakramentář – Kodex Sacramentale z 2. poloviny 9. století, Francouzsko-burgundská bible z 13. století, Kutnohorská bible Martina z Tišnova z konce 15. století, korány ze 16. století atd. Unikátní sbírka, založená biskupem Karlem z Lichtensteinu-Kastelkornu čítá téměř 90 000 svazků, více než 400 rukopisů a téměř 200 prvotisků.

Podobným unikátem je i numismatická sbírka, nejvýznamnější soubor tohoto druhu na našem území a zároveň přední sbírka církevních ražeb na světě.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Úvodní foto: Arcibiskupský palác Kroměříž (©Profimedia)