Jaroslav Ježek: Z Modrého pokoje do Ameriky

Dvorní skladatel Voskovce a Wericha Jaroslav Ježek za velkou louží nebyl šťastný.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

V Kaprově ulici č. 45/10 žil a tvořil hudební skladatel Jaroslav Ježek, dvorní skladatel Voskovce a Wericha. Připomíná jej tu jeho unikátní Modrý pokoj, včetně původního vybavení. Je tu jeho klavír, psací stůl, speciální tužka, kterou psal partitury, notové materiály i diskotéka. Na domě je Ježkova busta od Václava Vokálka.

Výlety Mozart _02_600x400.width-800.width-800.jpg

Český skladatel, dirigent, hudební improvizátor, dramaturg a klavírista Jaroslav Ježek (1906-1942) byl autorem taneční, divadelní, filmové, ale i klasické hudby. Hudební inspiraci čerpal především z jazzu. Mezi nejznámější a zvlášť populární patří jeho hudba k divadelním hrám a filmům legendární dvojice Voskovec a Werich.

Jaroslav Ježek se narodil se na pražském předměstí, tehdy samostatném městě Žižkově v rodině krejčího Adolfa a matky Františky. Od dětství trpěl šedým zákalem, a tak navštěvoval hradčanskou školu pro nevidomé. Prodělal spálu a téměř ohluchl, navíc měl nemocné ledviny. Roku 1921 se rodina přestěhovala do družstevního domu v Kaprově ulici, kde v prvním patře získali dvoupokojový byt.

V roce 1923 se Ježek pokusil složit přijímací zkoušky ke studiu hry na klavír na Pražské konzervatoři, ale komise jej s ohledem na jeho chatrný zrak nechtěla přijmout. Poté, co komisi předvedl vlastní klavírní improvizace, byl přijat ke studiu skladby. O rok později složil již úspěšně přijímací zkoušky také na obor klavírní hry.

Ježek se stýkal s mnoha mladými umělci své doby, např. s E. F. Burianem, Vítězslavem Nezvalem, Joe Jenčíkem, a především s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem, s nimiž pak vytvořil nesmrtelné trio: Ježek skládal hudbu a Werich s Voskovcem psali vtipné inteligentní texty.

V meziválečném období se Ježek vypravil do Paříže, kde objevil jazz, jenž pak byl napříště jeho zásadní inspirací. Protože spolupracoval na protinacistických hrách Osvobozeného divadla, po vypuknutí 2. světové války emigroval v lednu 1939 spolu s Janem Werichem do Spojených států, kde se k nim připojil i Jiří Voskovec. Ježek tu však byl nešťastný. Téměř neviděl, špatně slyšel, byl plachý, nejistý, nedokázal se skladatelsky prosadit. Navíc se v emigraci jeho zdravotní neduhy prohloubili, na konci roku 1941 byl hospitalizován a na Nový rok 1942 zemřel na chronické ledvinové onemocnění ve věku 35 let.

K neznámějším písním, které obdařil hudbou, patří například Tmavomodrý svět, Hej rup, Nebe na zemi, Píseň strašlivá o Golemovi, Šaty dělaj člověka, Klobouk ve křoví, Život je jen náhoda nebo Babička Mary. Je ovšem i autorem řady dalších děl v oblasti klasické hudby – ať už je to Klavírní koncert, Klavírní fantasie, Houslový koncert, Symfonická báseň pro orchestr, či skladby komorní a klavírní.

K nejoblíbenějším a nejhranějším Ježkovým skladbám, ať už v klavírní či orchestrální podobě, se řadí jeho Bugatti step. Skladbička, která vznikla na podzim 1930 původně k divadelní hře Don Juan & Comp. a která se díky tanečnímu charakteru, ale i zároveň nesmírné virtuozitě, těší velké oblibě dodnes. Jaroslav Ježek se nechal inspirovat vozem značky Bugatti, který vyhrál závod na Masarykově okruhu v Brně v roce 1930. Zároveň byla tato skladba poctou české automobilové závodnici Elišce Junkové, která rovněž závodila ve voze Bugatti. Inspirace automobilovými závody je patrná i v rytmu, který nápadně připomíná čtyřtaktní motor.

Jaroslav Ježek: Bugatti step

Jaroslava Ježka připomíná jeho Památník, který se nachází v domě v Kaprově ulici, kde žil a pracoval v době, kdy začal sbírat své první úspěchy v koncertních síních i v Osvobozeném divadle. Na domě je umístěna Ježkova busta na červeném mramoru od sochaře prof. Václava Vokálka, pod bustou je pamětní deska s nápisem: "V tomto domě žil a tvořil Jaroslav Ježek".

Samotným památníkem je tzv. Modrý pokoj, který je součástí soukromého bytu, zachovaného v původním stavu z počátku 30. let 20. století. Pokoj byl v modré barvě zařízen speciálně pro Ježka, ztrácejícího zrak, a zařízení interiéru ve stylu funkcionalismu na přání skladatele navrhl v roce 1926 jeho přítel, architekt František Zelenka, který byl též autorem scénických návrhů pro Osvobozené divadlo. Pokoj se zachoval s původním vybavením a od roku 1983 je v něm umístěna expozice, spravovaná Hudebně historickým oddělením Národního muzea – Českého muzea hudby. Modrý pokoj, stejně jako ucelený soubor dokladů Ježkova tvůrčího odkazu, zůstal uchován díky péči skladatelovy sestry Jarmily Strnadové a matky Františky Ježkové, která jej po celou dobu války udržovala v nezměněném stavu a čekala, až se Ježek vrátí. Po válce byla urna se skladatelovým popelem převezena z USA do Evropy a v Modrém pokoji byla umístěna na desce psacího stolu až do 5. ledna 1947, kdy po smutečním aktu v Domě umělců byly jeho ostatky uloženy do pomníčku nad urnou Ježkova otce na Olšanských hřbitovech.

Interiér pokoje včetně moderního elegantního nábytku z černě mořeného dřeva se nachází ve stejném stavu jako za skladatelova života. K vidění je tu mimo jiné také originální Ježkův klavír - černé křídlo Steinway s notovými materiály, knihovna a diskotéka. V pokoji se nacházejí rovněž některé osobní věci Jaroslava Ježka, např. dalekohled, divadelní kukátko, brýle a psací souprava včetně výjimečně tlusté tužky. Na zdi visí housle vyrobené ze sirek, které tu bývaly již za Ježkova života.

Od roku 1990 se na slavného skladatele též odkazuje a jeho jméno nese v Praze sídlící Konzervatoř a Vyšší odborná škola se zaměřením na jazzovou a populární hudbu.

Kaprova ulice na Starém Městě v Praze spojuje náměstí Jana Palacha s náměstím Franze Kafky. Ulice je nazvaná podle Pavla Kapra z Kaprštejna, který byl v letech 1565-71 primátorem Starého Města Pražského a vlastnil tu Dům U Tří kaprů.

Ulice patří k nejstarším pražským ulicím. Ve středověku tu vedla důležitá cesta z tržiště na Staroměstském náměstí k vltavskému brodu u dnešního Rudolfina. Dle všeho poblíž brodu býval i nejstarší dřevěný most, zcela jistě tu ovšem byl přívoz, který v těchto místech existoval až do konce 19. století.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Foto: Wikipedie (David Sedlecký)

Podcast