František Xaver Richter: Z moravského Holešova přes Mannheim do Štrasburku

Holešovický rodák František Xaver Richter dómským kapelníkem ve Štrasburku.

Celé léto můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Holešov proslavil skladatel a kapelník František Xaver Richter. Po odchodu z Holešova se stal jedním z hlavních představitelů mannheimského hudebního života a poslední léta života byl dómským kapelníkem ve Štrasburku. Richtera v Holešově připomíná pomník od Jana Habarty, umístěný v zahradě holešovského zámku, a skladatelova pamětní deska.

profimedia-0006357606 holešov.jpg

Mezi slavnými holešovskými rodáky významem vyniká zejména skladatel, kapelník, interpret a hudební teoretik a organizátor František Xaver Richter (1709-1789). Záznamy o jeho hudební dráze jsou doloženy ve Vídni, kde pravděpodobně později studoval skladbu u Johanna Josepha Fuxe. Poté se živil jako zpěvák a v roce 1730 se stal ředitelem hudby na benediktinském gymnáziu v bavorském Ettalu. Později odešel do jihoněmeckého Kemptenu, kde byl jmenován kapelníkem prince opata Anselma von Reichlin-Meldegga. O šest let později se odstěhoval do Mannheimu, kde patřil k hlavním představitelům mannheimského hudebního života. Poslední léta života strávil ve Štrasburku, kde byl jmenován dómským kapelníkem.

František Xaver Richter zkomponoval řadu skladeb. Sedm desítek symfonií, tři desítky mší, čtyři desítky duchovních motet, Te Deum, šest smyčcových kvartetů a v neposlední řadě také koncerty – pro flétnu, hoboj, violoncello, lesní roh, klarinet a cembalo. Už během jeho života jeho skladby vycházely tiskem v Amsterodamu, Paříži i Londýně.

"Trumpetová" Sinfonia č. 52 D dur Františka Xavera Richtera je typickou ukázkou kompozice skladatelů slavné mannheimské školy, mezi jejíž čelné představitele Richter patřil.

František Xaver Richter: Sinfonia č. 52 D dur

V roce 1959 při oslavách 250. výročí Richterova narození byla na zahradě holešovského zámku instalována Richterova socha, dílo akademického sochaře Jana Habarty. O deset let později zde byla odhalena i Richterova pamětní deska. Při oslavách v roce 1959 a 1989 byly vydány pamětní medaile, které navrhl akademický sochař další holešovský rodák Vladimír Kýn.

Holešov je město v okrese Kroměříž, 17 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem, na řece Rusava. Ve městě se dochovala celá řada historických památek a pochází odtud celá řada významných osobností.

Kromě Františka Xavera Richtera zejména Jan z Holešova, převor benediktinského kláštera v Rajhradě, průkopník české jazykovědy a etnografie, Jan Nepomuk Hanke z Hankenštejna, buditel a historik moravský, či hudební vědec PhDr. Mirko Očadlík a profesor Masarykovy univerzity v Brně PhDr. Vladimír Groh.

Město Holešov vzniklo na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tedy sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (asi 7–6 tis. let př. n. l.), a vlastní centrum Holešova bylo víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště z doby cca 2000 let př. n. l.. První písemná zmínka o Holešově pak pochází z roku 1141 a vztahuje se k osadě jménem Golesouicí (tj. Holešovici). Už v roce 1275 se pak obec uvádí jako Holesow. Obec byla původně biskupským majetkem, za Přemyslovců ale byla povýšena na městečko a později (1322) na město. Někdy před rokem 1371 Holešov získal Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové drželi pak město až do roku 1574. V časech reformace bylo město centrem Jednoty bratrské i luteránů, po třicetileté válce Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Jan z Rottalu.

Ve městě je řada dochovaných významných historických památek. Perlou mezi nimi je renesanční Šachova synagoga, poblíž se nachází židovský hřbitov s řadou vzácných náhrobků a muzeum v bývalé židovské škole. Za vidění stojí i zámek s hvězdárnou a kostel Nanebevzetí Panny Marie s Černou kaplí, pod níž se skrývá hrobka členů rodu Rottalů a Vrbnů.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast