Bratři Vraničtí: Z Nové Říše na Moravě mezi vídeňskou hudební elitu

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Nová Říše je spojena se jmény bratrů Pavla a Antonína Vranických, slavných hudebníků, kteří se zde narodili a ve zdejším premonstrátském klášteře získali základy vzdělání. Jejich životní pouť připomíná pamětní síň v prostorách kláštera, kde jsou kromě písemných materiálů k vidění i jejich hudební nástroje.

Starší z bratrů Pavel Vranický (1756–1808) poté, co získal základy hudebního vzdělání v místním premonstrátském klášteře, odešel ve čtrnácti letech studovat do Jihlavy, pak do Olomouce, a nakonec do Vídně, kde se chtěl věnovat teologii. Tady se setkal se švédským hudebním skladatelem Johanem Martinem Krausem, který objevil jeho neobyčejný hudební talent a ovlivnil jej natolik, že zanechal teologických studií a věnoval se zcela profesionálně hudbě.

V roce 1780 se Pavel Vranický stal houslistou v kapele knížete Mikuláše Estrházyho v Eisenstadtu, kterou vedl Joseph Haydn. V roce 1785 se vrátil do Vídně, kde se ve svých 29 letech stal ředitelem obou dvorních vídeňských divadel. Tuto funkci zastával celých 23 let až do své smrti v roce 1808. Ve vídeňských hudebních kruzích zaujímal Pavel Vranický významné místo. Jako dirigenta svých děl jej upřednostňovali Haydn i Beethoven. Přátelil se s Mozartem a po jeho smrti se stal prostředníkem při vyjednávání mezi vdovou Konstancií a skladatelovým vydavatelem André.

Pavel Vranický zkomponoval 51 symfonií, 56 smyčcových kvartet a řadu dalších děl. Jeho nejznámějším dílem byla opera Oberon, král elfů.

Pavel Vranický: Sextet č. 4 C dur

Mladší bratr Antonín (1761–1820) se podobně jako jeho bratr vzdělával v novoříšském premonstrátském klášteře. V roce 1779 začal studovat filozofii na olomoucké univerzitě, poté v Brně práva a zároveň se pilně věnoval hudbě.

V roce 1785 přišel do Vídně, kde studoval hudbu u předních skladatelů své doby – Haydna, Mozarta a Albrechtsbergera. Společně se svým bratrem Pavlem Vranickým a Franzem Lamottem patřil Antonín Vranický k vůdčím osobnostem tzv. nové vídeňské houslové školy.

Jako učitel vychoval celou řadu vynikajících houslistů. V roce 1794 vstoupil do služeb knížete Maxmiliána z Lobkovic a jako skladatel, učitel hudby a koncertní mistr tu setrval až do své smrti v roce 1820. Od roku 1797 byl také kapelníkem knížecího soukromého orchestru; těmto povinnostem se věnoval ve Vídni, Praze a na Lobkowiczkých panstvích v Roudnici nad Labem, Bílině a Jezeří.

Antonín Vranický zkomponoval řadu houslových koncertů, 21 smyčcových kvartetů, skládal symfonie i další např. komorní díla. S výjimkou houslového koncertu op. 11 a několika komorních děl Vranického práce zůstávaly pouze v rukopisech, většina v bývalé Lobkowiczově sbírce, nyní v Národním muzeu v Praze.

Pamětní síň a muzeum hudebních skladatelů a houslistů bratrů Pavla a Antonína Vranických, významných představitelů vídeňského hudebního života na přelomu 18. a 19. století, byla otevřena ve dvou místnostech novoříšského kláštera na počátku 90. let 20. století. První část expozice zaznamenává jejich životní cesty a studium na rodné Moravě včetně reprodukcí záznamů v purkrechtních knihách a rodokmenu, druhá mapuje jejich vrcholnou životní dráhu spojenou zejména s Vídní a jejich přátelský vztah se skladateli Josephem Haydnem, Wolfgangem Amadeem Mozartem a Ludwigem van Beethovenem. Součástí sbírek jsou i hudební nástroje obou bratrů. V jedné místnosti kláštera je rovněž expozice věnovaná skladateli Janu Novákovi.

V červnu 2020 byly v klášteře otevřeny nové výstavní prostory, v nichž je soustředěna část poměrně velké sbírky obrazů novoříšského kláštera, liturgické předměty od gotiky až po moderní dobu, a v další části též výsledky archeologických a antropologických průzkumů, které se v klášteře konaly při opravě křížové chodby a které objevily mimo jiné základy kostelíka na starém hřbitově ze 13. století, kde se nacházelo více než sto hrobů místních obyvatel.

Obec Nová Říše leží 9 km jihovýchodně od Telče v údolí říčky Vápovky. Dominantou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla, součást premonstrátského kláštera, který byl dle legendy založen kolem roku 1211 z popudu Markvarta z Hrádku a jeho manželky Vojslavy. První písemná zpráva je ovšem až z roku 1248.

Původně ženský klášter zanikl roku 1596, kdy ženské osazenstvo kláštera vymřelo. Aby klášter nezanikl úplně, došlo roku 1641 k jeho osazení premonstráty ze Zábrdovic a tím ke vzniku mužského kláštera. Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století se vzácnými interiérovými prvky (fresky, varhany, dřevěná kazatelna a lavice) a především klášterní knihovna s více než 20 000 svazky. V kostelní věži byly v roce 2003 instalovány čtyři zbrusu nové zvony, z nichž nejtěžší váží bezmála dvě tuny.

Nová Říše je zmiňována v dějinách hudby, literatury i výtvarného umění. Je rodištěm a působištěm nejen významných hudebníků – bratrů Vranických, ale i skladatele Jana Nováka a básníka Otokara Březiny.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia