Za Leošem Janáčkem do Brna

Autor Sinfonietty zanechal v moravské metropoli hlubokou stopu.

Celé léto můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

S Brnem je neodmyslitelně spjat světově proslulý hudební skladatel Leoš Janáček, který tu prožil většinu svého života. Většina jeho významných děl měla premiéru právě v Brně a městu věnoval i svou slavnou Sinfoniettu.
Jeho jméno nese řada významných institucí - Janáčkova filharmonie Brno, Janáčkova akademie múzických umění, Janáčkovo divadlo. Před divadlem stojí skladatelova socha v nadživotní velikosti a v domku, kde téměř tři desítky let v Brně žil a tvořil, je dnes Památník Leoše Janáčka, včetně původní pracovny s klavírem.

profimedia-0496893780 leoš janáček 1.jpg

Významný český skladatel Leoš Janáček (1854-1928) se narodil v Hukvaldech na severovýchodní Moravě jako devátý ze třinácti sourozenců. V jedenácti letech jej otec poslal studovat hudbu do brněnské klášterní fundace. V Brně absolvoval také reálku a učitelský ústav a poté odešel do Prahy na varhanickou školu. Po návratu do Brna se zapojil do místního společenského a kulturního života. Učil na místním učitelském ústavu, byl varhaníkem na kůru starobrněnského klášterního kostela, působil jako sbormistr a dirigent.

V roce 1881 byl jmenován ředitelem nově založené brněnské varhanické školy a jeho přičiněním byl pak ústav přeměněn na konzervatoř. Působil také jako hudební kritik v Hudebních listech, které v letech 1884-1888 sám vydával. Věnoval se soustavnému studiu a sběru moravské lidové písně a působil i jako organizátor. Roku 1898 utvořil v Brně kruh pro udržování symfonického orchestru a podílel se na vzniku hudebního odboru Klubu přátel umění v Brně, jehož byl od r. 1910 předsedou.

V roce 1919 byl jmenován profesorem mistrovské školy pražské konzervatoře, členem hudebního poradního sboru při ministerstvu školství a národní osvěty, členem České akademie, Pruské akademie umění, dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně, předsedou Klubu moravských skladatelů a členem většiny významných českých hudebních spolků a korporací. Jeho stěžejní díla byla poctěna národními cenami a cenami České akademie. Masarykova univerzita v Brně udělila Leoši Janáčkovi v roce 1925 čestný doktorát filosofie jako jednu z nejvyšších poct za jeho celoživotní tvůrčí odkaz.

K Janáčkovým nejznámějším dílům patří opery Její pastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky, Káťa Kabanová, Věc Makropulos a Z mrtvého domu a podle statistiky portálu Operabase se Janáček řadí mezi 20 nejhranějších operních skladatelů vůbec. Světově proslulé jsou i jeho orchestrální skladby, především Sinfonietta, Glagolská mše nebo orchestrální rapsodie Taras Bulba. Většina z těchto děl poprvé zazněla právě v Brně.

Sinfonietta, jedno z Janáčkových nejpopulárnějších a nejhranějších děl, vznikla v roce 1926 v atmosféře příprav na sedmý Všesokolský slet a jedná se o autorovo jakési díkůvzdání za první léta života v samostatném Československu. Janáček ovšem nakonec partituru věnoval vojákům, oficiálně celé československé branné moci. Zároveň je skladba i oslavou města Brna a dlouhou řadu let tvoří též ikonickou tečku za Brněnským hudebním festivalem.

Leoš Janáček: Sinfonietta

Janáčkovy stopy najdeme v Brně na mnoha místech, např. v Měšťanské (dnes Křížové) ulici, kde krátce žila i jeho matka, na Klášterním (dnes Mendlově) náměstí, kde žil do roku 1910, či v novorenesanční budově Besedního domu, kde 70. a 80. letech 19. století Janáček vystupoval na spolkových koncertech jako klavírista a dirigent a kde se uskutečnily premiéry řady jeho především komorních skladeb. V roce 1905 byl právě u Besedního domu Janáček svědkem tragické události, kdy byl při demonstraci za vznik české univerzity v Brně ubit četnictvem mladý dělník František Pavlík. Pod dojmem tohoto dění Janáček zkomponoval klavírní skladbu 1. X. 1905 "Z ulice". Dnes je budova Besedního domu sídlem Filharmonie Brno.

Janáčkovo jméno nesou dnes i některé další významné brněnské instituce, například Janáčkova akademie múzických umění nebo Janáčkovo divadlo. Před divadlem stojí od roku 1975 skladatelova portrétní socha v nadživotní velikosti od autorů Stanislava Hanzla, Otakara Oplatka a Viléma Zavřela.

Ve městě též sídlí Památník Leoše Janáčka. Expozice jeho životu a dílu je umístěna v zahradním domku u někdejší varhanické školy, v němž Janáček se svou rodinou žil v letech 1910 až 1928. Zahrnuje původní skladatelovu pracovnu s klavírem; v další části domku je moderní expozice, která podává základní textové a obrazové informace o Janáčkově životě a připomíná jeho nejznámější díla. V budově dřívější varhanické školy má pak své sídlo oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, které soustředilo ve svých sbírkách jedinečné janáčkovské fondy a rozsáhlou janáčkovskou dokumentaci.

Rozlohou druhé největší město v České republice a největší město na Moravě Brno je sídlem Jihomoravského kraje. Nynější název města Brna se odvíjí od názvu někdejší osady ležící na brodu přes řeku Svratku, která vznikla v této lokalitě okolo roku 1000. Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky na katastru dnešní Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století.
V Brně se nachází dva velké a staré hradní komplexy. Jde o hrad Špilberk nad historickým jádrem města, založený ve druhé polovině 13. století jako přední královský hrad na Moravě, který byl kdysi trvalým sídlem moravských markrabat, tehdejších vládců Markrabství moravského. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na barokní citadelu. Druhým je hrad Veveří nad Brněnskou přehradou, který byl podle pověsti založen kolem roku 1059 brněnským údělným knížetem Konrádem I.

Oblíbeným symbolem moravské metropole je drak, který už po staletí střeží Brno z průchodu ve věži Staré radnice. Ve městě je pak celá řada zajímavých míst a objektů, v jejichž čele stojí funkcionalistický skvost – Vila Tugendhat, památka UNESCO.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast