Bedřich Smetana: Ze zámeckého pivovaru na hudební Olymp

První hudební krůčky učinil slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana ve východočeské Litomyšli.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

V Litomyšli se narodil a do svých 7 let žil jeden z nejslavnějších českých skladatelů Bedřich Smetana. Do rodného města se vrátil až na vrcholu slávy, aby tu byl přítomen odhalení své pamětní desky, která je umístěna na budově pivovaru, kde se narodil. Smetanu v Litomyšli připomíná i expozice v jeho rodném bytě v zámeckém pivovaru, bronzová socha od Jana Štursy, či každoročně konaný operní festival.

profimedia-0555195280 litomyšl.jpg

Bedřich Smetana (1824-1884) se narodil v rodině nájemce a sládka zámeckého pivovaru jako jedenácté dítě a první syn. V hudbě se začal vzdělávat jako čtyřletý a už v šesti letech koncertoval v Litomyšli na studentské akademii, konané na počest jmenin císaře Františka I. Sklidil bouřlivý potlesk a od té doby se stal vítaným hostem v řadě měšťanských domácností a byl zván k vystoupení i na zámek. Do litomyšlského období Smetanova dětství také spadají první pokusy o komponování, i když valčík napsaný v jeho šesti letech se nedochoval a je znám pouze z prvního soupisu skladeb ze Smetanova deníku.

Krátce poté se celá rodina z Litomyšle odstěhovala do Jindřichova Hradce a Smetana se ve svém rodném městě za svého života zastavil jen dvakrát. Poprvé 16. září 1867, kdy byl se sborem pražského Hlaholu na pěvecké slavnosti svěcení praporu zpěváckého spolku v nedaleké Chocni. Přijal tehdy pozvání litomyšlského děkana Antonína Šanty, který mu nabídl ubytování, a na jednu noc se zastavil v Litomyšli. Cestou do Prahy si pak do svého zápisníku motivů zapsal krátký tesklivý hudební motiv, který v něm výlet do míst raného dětství vzbudil.

Druhá a poslední návštěva Bedřicha Smetany v Litomyšli se konala 18. září roku 1880. Předseda Spolku akademiků v Litomyšli Ferdinand Ruth pozval tehdy už slavného skladatele na odhalení pamětní desky, připomínající jeho narození. Smetana přijel s doprovodem svých dvou dcer Zdeňky a Boženy, zetě lesmistra Schwarze a přítele Josefa Srba. V zámeckém divadélku se konala akademie, po večerním koncertě došel lampionový průvod na náměstí k zahalené desce, kde zazpíval spolek Vlastimil a zazněla státní hymna. Poté průvod došel pod okna děkanství, kde se Smetana ubytoval, a účastníci zazpívali Smetanovi Slavnostní kantátu. Druhý den dopoledne proběhlo slavnostní odhalení desky, která byla umístěna na domě Smetanových na náměstí, které dnes nese i skladatelovo jméno. V roce 1949 pak byla osazena na budovu litomyšlského pivovaru. Odpoledne proběhl ve městě banket a oslavy vyvrcholily plesem na starém Karlově, v jehož sále absolvoval Bedřich Smetana před lety svoje první veřejné vystoupení. V pondělí dopoledne čekala na Bedřicha Smetanu s rodinou ještě prohlídka města a poté Litomyšl opustil.

Bedřich Smetana zasáhl do všech hudebních oblastí a má zásadní význam pro českou hudbu. Dovršil obrozenský vývoj národní hudby, byl tvůrcem české národní opery (Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, nedokončená Viola), složil řadu sborů a písní. Ze symfonické hudby je nejznámější cyklus symfonických básní Má vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník), je rovněž autorem řady děl komorních a klavírních.

Jeho komická opera Prodaná nevěsta bývá označována jako „národní opera“. Smetana ji napsal na libreto Karla Sabiny v letech 1863-1866, premiéru měla 30. května 1866 v pražském Prozatímním divadle. Zásluhou pěvkyně Emy Destinnové byla v roce 1909 opera uvedena i v Metropolitní opeře v New Yorku a její premiéru tam dirigoval světoznámý skladatel a dirigent Gustav Mahler.

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta. Předehra k opeře

Dobu Smetanova dětství v Litomyšli připomíná expozice v jeho rodném bytě, tedy v přízemních prostorách bývalého zámeckého pivovaru. Expozice se snaží přiblížit atmosféru tehdejší domácnosti Smetanových, rodinný život, s ním související události a ve výběru pak také jejich odraz ve Smetanově tvorbě. V hlavních rysech jsou přestaveny také ostatní Smetanovy "domovy" (Jindřichův Hradec, Růžkovy Lhotce, Plzeň, Praha, švédský Göteborg, Jabkenice).

Na slavného rodáka v Litomyšli upomíná také Smetanův dům, secesní budova na Komenského náměstí z roku 1905. Otevřen byl Smetanovou operou Dalibor a slouží jako divadelní a koncertní sál. V dolní části dnešního Smetanova náměstí stojí skladatelova socha od sochaře Jana Štursy, která byla odhalena v roce 1924 u příležitosti oslav 100. výročí jeho narození. Jedná se o stojící bronzovou figuru, jejíž mírné naklonění značí naslouchání vnitřnímu hlasu a niterným tónům. V pravici postava drží rozvíjející se svitek notového papíru, na němž je vepsán motiv osudu z kvarteta Z mého života. Autorem soklu k pomníku je Pavel Janák.

Na Smetanovu počest je ve městě od roku 1946, resp. 1949 každoročně pořádán na zámeckém nádvoří mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, po Pražském jaru druhý nejstarší hudební festival v České republice.

První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981. Tehdy měl stát podle Kosmovy kroniky na litomyšlském návrší strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstenickou stezku. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.

Důležitým mezníkem v rozvoji města byl příchod premonstrátů ve 12. století, kteří v místech dnešního zámku založili klášter. Po odchodu řádu byl klášter přeměněn na panské sílo a dnes je zámek nejvýznamnější památkou renesance v Česku a dokonalou ukázkou umělecky cenné architektury. V roce 1999 byl zámek a zámecký areál zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Za vidění v Litomyšli stojí také historické centrum, domy kolem Smetanova náměstí v čele s domem U Rytířů, velkoryse opravené klášterní zahrady se sochami Olbrama Zoubka a malované muzeum Portmoneum.

Ke slavným rodákům patří český astronom 20. století Zdeněk Kopal, který je mj. autorem map, podle kterých "turisté" z programu Apollo brázdili Měsíc, a svůj život spojila s městem také uznávaná kuchařka, spisovatelka a představitelka emancipačního hnutí na přelomu 18. a 19. století Magdalena Dobromila Rettigová.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast