Kryštof Harant: Život českého humanisty ukončil kat Mydlář

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Polžice, Bezdružice, Pecka. Všechna tato tři místa měl ve svém přídomku renesanční skladatel, šlechtic Kryštof Harant. Ten před svým neslavným koncem, kdy byl roku 1621 sťat jako jeden ze 27 potrestaných českých pánů, žil na hradě Pecka. Tady ho připomíná pracovna v zrekonstruovaném Harantovském paláci a v městysu Pecka pomník od Jana Adamce. V Bezdružicích pak najdeme na Harantově náměstí i dům nesoucí jeho jméno.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1562 - 1621) byl synem Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic a Marie Anny Janovské z Janovic. Mládí a studia strávil v severním Tyrolsku. Vládl sedmi jazyky, byl zběhlý v zeměpise, historii, v hudbě i výtvarných uměních.

V letech 1593 - 1598 působil Kryštof Harant v armádě, s níž se účastnil dlouhé turecké války proti Osmanské říši. Poté odcestoval se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic na cestu do Středomoří, Palestiny a Egypta. Během této cesty navštívili Benátky, a následně se vydali lodí do Svaté země, kde chtěli navštívit Boží hrob. V roce 1598 se plavili proti proudu Nilu v Egyptě do Káhiry a následně ještě níže, kde byli přepadeni Araby. Zážitky z této cesty přiměly Kryštofa Haranta k sepsání cestopisu, který sám ilustroval kresbami a který později vyšel v roce 1608. Jeho synovec, Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic, jej pak roku 1678 nechal v Norimberku vydat tiskem pod názvem Křesťanská odyssea.

Po návratu z cest vstoupil Kryštof Harant roku 1599 do služeb u dvora Rudolfa II. a zároveň byl potvrzen jeho šlechtický titul. Byl jmenován dvorním radou a císařovým komorníkem. V panovníkových službách zažil nejlepší léta svého života a když Rudolf II. zemřel, zůstal Kryštof Harant u dvora jeho mladšího bratra a nástupce na císařském stolci Matyáše až do roku 1612, kdy se císař rozhodl přesídlit do Vídně. Poté odešel do ústraní na svůj hrad Pecku, kde se několik let věnoval hudbě. V té době se stal uznávaným skladatelem a vznikla jeho nejlepší hudební díla.

V roce 1618 se Harant vrátil do Prahy, kde se aktivně zúčastnil povstání českých stavů. Roku 1619 se stal vojenským komisařem jednotek v Mladé Boleslavi, Kouřimi a Hradci Králové a působil jako velitel dělostřelectva Thurnovy armády. Poté, co se českým králem nakrátko stal Fridrich Falcký, zastával Kryštof Harant funkci tajného rady a předsedy České komory zemské. Když však roku 1620 české stavovské povstání skončilo prohrou na Bílé hoře a zimní král byl svržen, Kryštof Harant byl nucen odstoupit z politického života. Za svou aktivní účast při povstání byl o několik měsíců později zadržen Valdštejnovým oddílem a vydán do rukou císařových stoupenců do Prahy, kde byl uvězněn a následně odsouzen k trestu smrti. Ocitl se tak mezi sedmadvaceti českými pány, které císař Ferdinand II. nechal za vzpouru popravit a jejichž exekuci na Staroměstském náměstí v Praze vykonal 21. června 1621 kat Jan Mydlář.

Kryštof Harant byl jedním z nejvýraznějších českých hudebních skladatelů období pozdní renesance. Kromě kompoziční činnosti byl ve své době znám také jako vynikající hudebník a zpěvák. Na peckovském hradě měl Kryštof Harant pravděpodobně vlastní orchestr, se kterým své skladby uváděl pro širší publikum. Z dochovaného seznamu hudebních nástrojů je zjevné, že soubor sestavoval vskutku zkušený hudebník.

Jeho hudba je komponovaná ve stylu nizozemských skladatelů předchozí generace. Dodnes se dochovalo pouze sedm jeho skladeb, ostatní se ztratily zřejmě při konfiskaci jeho majetku. Do roku 1905 bylo jedinou dochovanou skladbou Kryštofa Haranta šestihlasé moteto Qui confidunt in Domino na text žalmu 124. Moteto bylo vydáno v rámci Harantova cestopisu v roce 1608. Skladbu měl údajně Harant zkomponovat právě během svého pobytu v Jeruzalémě v klášteře sv. Salvátora v září 1598 a mohlo by se tak jednat o nejstarší dochovanou Harantovu kompozici.

V roce 1905 objevil Zdeněk Nejedlý ve vratislavské knihovně další Harantovu kompozici. Tato Missa quinis vocibus super Dolorosi martyr Vocibus (Pětihlasá mše) pochází patrně z období Harantova pobytu na dvoře v Innsbrucku a vyšla tiskem ještě za Harantova života. Dochované fragmenty dalších Harantových vokálních skladeb se nacházejí v Hudebním oddělení Národního muzea v Praze.

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus super Dolorosi martyr

Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic připomíná dnes pomník od sochaře Jana Adamce v městysu Pecka a na hradě se nachází v zrekonstruovaném Harantovském paláci jako součást expozice Harantova pracovna. V roce 1993 Kulturní sdružení Harant Pecka spolu s Úřadem městyse Pecka ve snaze navázat na harantovskou tradici peckovského orchestru založilo Harantovské slavnosti historického zpěvu, nesoutěžní přehlídku zaměřenou na českou hudbu období renesance. Konají se ve dvouletém intervalu od roku 1993, a to vždy o víkendu, který je nejblíže 21. červnu, tedy datu Harantovy popravy na Staroměstském náměstí.

V samotných Bezdružicích Kryštofa Haranta připomíná Náměstí Kryštofa Haranta a na něm stojící Harantův dům.

Založení města Bezdružice se zmiňuje k roku 1227, kdy ves Bezdružice patřila velmoži Kojatovi z Mostu. Z dalších majitelů stojí za zmínku rytíř Bušek, který vlastnil panství v letech 1360-1379, a zřejmě patřil mezi předky pozdějších Harantů z Polžic a Bezdružic, z jejichž rodu významný renesanční hudební skladatel, spisovatel, cestovatel, šlechtic a válečník pocházel.

Obec Dolní Polžice (do roku 1947 pouze Polžice) se nachází asi dva kilometry jihozápadně od Bezdružic a je jejich součástí. Ve vsi se nachází zbytky tvrziště ze 12. až 13. století.

Podkrkonošský hrad Pecka na kopci nad stejnojmenným městem bývá nazýván Perlou Podkrkonoší. Z jeho vyhlídky je vidět Sněžka, západním směrem se rýsují vrchy Kumburk a Bradlec s ruinami středověkých hradů. O hradu Pecka se mluví už v roce 1322, tehdy zde byl pánem Budivoj z Pecky. Později na hradě sídlil rod Škopků, k němuž se Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic v roce 1604 přiženil.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia