Zlatovláska: Svou nevěstu si Jiřík vybral na vodním zámku Červená Lhota

Nejpohádkovější zámek v Česku hostil krále i s jeho dvanácti dcerami.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Renesanční vodní zámek Červená Lhota se nachází ve stejnojmenné vsi ve východní části jižních Čech na severu Jindřichohradecka. Zámek s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami je od roku 2001 národní kulturní památkou a jeho půvabné kulisy posloužily celé řadě filmařů. Mimo jiné se zde točila i klasická televizní pohádka Zlatovláska.

LandingPage_02_600x400.jpg

Najít ztracené perly, vylovit zlatý prsten z jezera, přinést živou a mrtvou vodu. To jsou úkoly, které musel splnit Jiřík, aby získal princeznu Zlatovlásku. Původní pohádka Karla Jaromíra Erbena o princezně se zlatými vlasy se dočkala řady zpracování ve formě divadla, baletu i filmu včetně loutkového. Česká televizní pohádka z roku 1973 je bezesporu nejpopulárnější verzí tohoto příběhu a svůj podíl na tom má i zámek krále s dvanácti dcerami, který si ve filmu zahrála Červená Lhota.

„Zlatovlásko, krásko, kdo ví, co bude dál, Zlatovlásko, krásko, chce tě bohatý král…“ Pohádka, která neodmyslitelně patří k vánoční televizní klasice a kterou natočila režisérka Vlasta Janečková, je plná písniček, např. Pluj planá růže, Jiříku, co v očích máš?, Jsi mé slunce nad hlavou, či Já ti prstýnek dám. Hudbu napsal Angelo Michajlov, autorem textů je Eduard Krečmar. V hlavních rolích se objevili Jorga Kotrbová, Petr Štěpánek a Jiří Holý, a kromě Červené Lhoty se natáčelo i v jejím okolí poblíž Jindřichova Hradce a také na zámku Sychrov, v jehož zámecké kapli se odehrála svatba Jiříka a Zlatovlásky.

Angelo Michajlov: Líbí, mě se líbí

K oblíbenému příběhu o tom, jak dobrosrdečný Jiřík porozuměl řeči zvířat a získal lásku krásné panny, se váže i řada zajímavostí. Je známo, že Petr Štěpánek se během natáčení zamiloval do scenáristky a režisérky Vlasty Janečkové. Ta byla sice o čtrnáct let starší než on, ale věkový rozdíl neřešili a jejich dlouholeté manželství rozdělila až režisérčina smrt v roce 2012. Krásnou Zlatovlásku hrála půvabná Jorga Kotrbová, kterou ve zpěvu zastoupila Jitka Molavcová; jinak všichni herci zpívali své písně sami.

Pohádka si hned po své premiéře našla řadu nadšených diváků, následně se ovšem řadu let nesměla vysílat, a to kvůli Janu Třískovi, který v ní měl malou roli rybáře. Herec totiž v roce 1977 emigroval do Kanady, a Zlatovláska se tak ocitla na černé listině. Zajímavé je, že například v Sovětském svazu se vysílat mohla, takže Štěpánkovi odtud chodily pochvalné ohlasy. Šaty, které měla na sobě princezna Zlatovláska, si zahrály o pět let později ještě jednou, a to v pohádce O statečné princezně Janě.

Zámek Červená Lhota vytvořil ovšem půvabnou kulisu i v řadě dalších českých filmů, například Svatby pana Voka (1970), Pan Vok odchází (1979), a to přesto, že ačkoliv Petr Vok z Rožmberka je s jižními Čechami spjat, Červená Lhota v majetku Rožmberků nikdy nebyla.

Točily se zde i pohádky O štěstí a kráse (1986) nebo O zatoulané princezně (1987); v roce 1988 z nádvoří Červené Lhoty vzlétl balón v rámci natáčení posledního filmu o Panu Tau (režisér Jindřich Polák musel kvůli těmto záběrům řídit natáčení z helikoptéry) a zámek se objevil také v jednom z dílů seriálu Nemocnice na kraji města.

První písemná zmínka o zámku Červená Lhota pochází z roku 1465, kdy zde vznikla v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu gotická tvrz. Přehrazením potoka hrází a odlámáním skalní šíje se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.

Pojmenování Červená Lhota se objevuje až na počátku 17. století, a to podle červené barvy zámku, kterou zámek získal údajně poté, kdy čert unesl nevěřící zámeckou paní, kterou na zámek přivedl rytíř Kába, a jejíž krev pokryla stěny nesmazatelnou barvou. Na konci 16. století získali zámek Růtové z Dírné. Těm byl po bitvě na Bílé hoře roku 1620 jako utrakvistům zkonfiskován; v dobách třicetileté války jej vlastnil italský rytmistr Antonio Bruccio a po jeho smrti zámek koupil v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který jej nechal v následujících letech přestavět na barokní letohrádek, kam Slavatové zajížděli z nedalekého Jindřichova Hradce. Po vymření rodu Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny Windischgrätzů. Od poloviny 18.století se majitelé opět několikrát změnili. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796-1799 na zámku hudební skladatel Karl Ditters von Dittersdorf. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein, a to až do roku 1945, kdy jim byl jako německým občanům zkonfiskován. Poslední majitelé dali přestavět v polovině 19. století zámeckou věž a novogoticky upravit štíty. Mezi lety 1903-1913 pak byly tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.

Zámek stojí v zámeckém rybníku na skalním ostrůvku a má uzavřenou čtyřkřídlou dispozici kolem čtvercového nádvoří. Přístup k němu je po kamenném mostě. Od roku 2001 je zámek s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami národní kulturní památkou a je přístupný veřejnosti. Po Českém Krumlově a Hluboké je třetím nejnavštěvovanějším zámkem v Jihočeském kraji.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast