Zřícenina hradu Krakovec se stala hradem Brtníkem ve filmu Ať žijí duchové

Půvabný exteriér hradu Krakovce si zahrál v celé řadě českých filmů a pohádek.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Na širokém skalním ostrohu nad soutokem Šípského a Krakovského potoka se nachází zřícenina gotického hradu Krakovec přestavěného na renesanční zámek. Právě tady se odehrával děj dětského filmového muzikálu Ať žijí duchové a na hradním nádvoří Krakovce zhatil princ Velen za pomoci Slunečníka, Větrníka a Měsíčníka nekalé úmysly zlého Mrakomora v pohádce Princ a Večernice. Krakovec byl také posledním útočištěm mistra Jana Husa.

LandingPage_02_600x400.jpg

Hrdiny veselé dětské hudební pohádkové komedie z roku 1977 Ať žijí duchové jsou chlapci a děvčata, kteří vytáhnou do boje proti dospělým, kteří chtějí změnit starý hrad Brtník v zemědělský objekt. Radní a vedoucí místní samoobsluhy v jedné osobě spolu se svou švagrovou tu totiž chce zřídit pěstírnu žampionů. Děti ovšem získají zdatné pomocníky v podobě duchů rytíře Viléma Brtníka z Brtníku a jeho dcerky Leontýnky, kteří zchátralý objekt obývají. S pomocí nadšených rukou i kouzel hrad opraví a získají pro sebe. Leontýnka by ovšem chtěla zažívat všechna dobrodružství jako její noví smrtelní kamarádi; to se jí nakonec podaří, protože poté, co od kamaráda Dlouhého Jendy dostane z lásky kopretinu, stane se z ní normální dívka…

Původně plánovaný „budovatelský příběh pro mládež" se v rukou scenáristy Zdeňka Svěráka a režiséra Oldřicha Lipského proměnil v osvěžující hudební komedii, na jejímž úspěchu se bezesporu podepsaly i půvabné písničky s hudbou Jaroslava Uhlíře. Film se točil nejen na hradě Krakovec, ale také v jeho okolí a v Novém Kníně. Filmový obchod stojí v Mníšku pod Brdy.

Jaroslav Uhlíř: Hajný je lesa pán

Zajímavosti kolem filmu

  • Píseň Zavolejte stráže přezpívala hudební skupina Maxim Turbulenc a její verze se na pět let (do mistrovství světa roku 2019) stala oslavnou skladbou linoucí se z reproduktorů zimních stadiónů po vstřelení gólu českou hokejovou reprezentací, především na mistrovství světa.
  • Jiří Sovák jako Rytíř Brtník z Brtníku použil v této roli stejnou repliku „Běda Vám, Běda Vám!" jako již o rok dříve ve filmu Marečku, podejte mi pero!
  • Řada návštěvníků, kteří znají Krakovec jen z filmu, se při jeho návštěvě diví, proč mu nenechali střechu. Tu ale trpaslíci postavili jen na model hradu, který byl po určitou dobu vystaven ve věži; později se bohužel ztratil.
  • Filmaři upravili pro natáčení i další místa na hradě. Například na západní straně nádvoří přistavili kašírovanou zeď, kterou děti ve filmu opravují.

Zřícenina gotického hradu Krakovec (též Červený zámek, Červený hrádek) se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Rakovník a leží na hranici Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která patří do biosférické rezervace UNESCO. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.

Hrad je jedním z mála příkladů přechodového typu mez hradem a zámkem a je vrcholnou ukázkou architektury královské dvorské stavební huti Václava IV. Oproti dobovým zvyklostem stojí v dobře přístupné poloze, chránila ho jen slabá parkánová hradba, paláce měly velká okna přímo v přízemí a obranná věž byla snížena na úroveň bašty. Suterén paláců byl navíc přístupný přímo z prvního nádvoří, aniž by případný útočník musel projít druhou bránou. Je tedy zjevné, že obranná úloha hradu zde ustoupila určitému komfortu a pohodlí.

Ostatně ve své době šlo o nejmodernější hrad v Evropě. Byly v něm vestavěné skříně a etážové topení a systém průduchů rozváděl ohřátý vzduch z centrálních kamen po celém hradě.

Poslední útočiště českého kazatele před cestou na kostnický koncil

Hrad Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381, za rok jeho dokončení se nejčastěji uvádí rok 1383, kdy byla vysvěcena hradní kaple. Sídlo si na nízkém skalním ostrohu vystavěl křivoklátský purkrabí, vedoucí královské huti a oblíbenec krále Václava IV. Jíra z Roztok, který se objevuje i jako jedna ze skutečných historických postav v trilogii Aloise Jiráska Mezi proudy. Roku 1410 hrad koupil Jindřich Lefl z Lažan, na jehož pozvání tu v roce 1414 pobýval a kázal mistr Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice, od roku 1447 celých 100 let Kolovratové, následně patřil Lobkovicům. Dnes je zpřístupněný veřejnosti a jeho správcem je Národní památkový ústav.

Předhradí odděluje od dvoudílného hradního jádra ve skále vylámaný příkop. Do hradu se vjíždělo po mostě, na který navazoval padací most ve věžové bráně. Za ní se nachází první nádvoří, kde byla studna a branka do hradebního opevnění, které obíhalo zbytek jádra. Do nádvoří zasahovala polookrouhlá hlavní věž snížená na úroveň ostatní zástavby. Druhé nádvoří bylo ze tří stran obestavěno palácovými křídly, paláce byly spojeny pavlačemi v prvním i druhém patře a obsahovaly 26–27 místností. Ve východním křídle se nacházela arkýřovitá kaple. V letech 1548–1565 vznikly nové renesanční štíty, ovšem během třicetileté války byl objekt zpustošen. Na konci 17. století se hrad dočkal nové červené keramické střešní krytiny i dalších stavebních úprav. V roce 1783 jej však zasáhl blesk a hrad vyhořel; zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby a s ohledem na to, že tehdejší majitel Václav Karel Hildprant do dalších oprav neinvestoval, stala se z hradu zřícenina.

V roce 1915 začaly zajišťovací práce rakovnickou pobočkou Klubu českých turistů, a tyto práce v různé míře pokračují prakticky doposud.

V současném čase je z paláce nejlépe dochováno jižní křídlo, a to v celé výšce. Ze západního křídla se zachovala vnější obvodová stěna a části příčných zdí, z východního křídla zbylo obvodové zdivo pod úrovní nádvoří. Nejpozoruhodnějším místem je patrně prostor kaple originálního prostorového i klenebního uspořádání s pětibokým presbytářem. Mezi nejvýznamnější prvky architektonického bohatství patří také v různé míře dochované unikátní žebrové, vesměs křížové klenby. Hrad je dnes přístupný po celodřevěném, nově ručně tesaném mostu, jehož konstrukce nemá svým rozsahem v Evropě obdobu, a byl dokončen v květnu roku 2005.

22 Krakovec Hus profimedia-0247822111.jpg

Pobyt Jana Husa na Krakovci připomíná jeho sedící meditující socha od Milana Váchy, umístěná na stráni pod hradem a shlížející na obci v podhradí. Z kamenů pocházejících z hradu Krakovec pak byl zhotoven pomníček mistra Jana Husa umístěný před českobratrským kostelem ve zhruba 20 km vzdálených Kralovicích.

Sklepy hradu Krakovec využívají jako zimoviště čtyři druhy netopýrů, kteří jsou od roku 2002 pravidelně sčítáni. Ve všech případech se jedná o zvláště chráněné ohrožené druhy. Je to Netopýr černý, který využívá pro svůj zimní spánek zejména chladnější prostor lidomorny, dále Netopýr dlouhouchý, který rovněž preferuje spíše chladnější prostory lidomorny, kde zalézá typicky hluboko do stropních štěrbin. Netopýr velký byl zatím během zimování zastižen pouze dvakrát, v roce 2013 a 2015, a to v teplejším sklepě pod západním křídlem paláce, a Netopýr večerní, který na Krakovci opakovaně zimoval až v posledních letech.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Beethoven480x480.width-800.jpg

Foto: Profimedia

Podcast