Britská vláda podpoří hudební vzdělávání

Hudba je pro Velkou Británii ekonomicky významným odvětvím. Hudební průmysl ostrovnímu národnímu hospodářství v minulých letech ročně přinášel zhruba 5 miliard liber a předtím, než Brexit v kombinaci s pandemií britským hudebníkům podstatně zkomplikoval koncertování v zahraničí, jednalo se také o důležitý "exportní artikl". Přesto je hudební výchova v zemi Elgara, Brittena a Beatles často kritizována coby nedostatečná a podceňovaná: k tématu se v posledních letech hojně vyjadřovaly i slavné britské hudební osobnosti jako zpěvák Elton John nebo houslistka Nicola Benedetti.

Jak uvádí článek na webových stránkách organizace Voices Foundation, hudební výchova je sice v Británii zařazena do takzvaného Národního kurikula, některé typy škol však nemají povinnost se tímto dokumentem důsledně řídit: výsledkem je, že necelá polovina (46.8%) žáků anglických státem financovaných vzdělávacích institucí navštěvuje školu, která nemusí svým žákům hudební vzdělání poskytovat vůbec. Článek dále poukazuje na fakt, že kurikulum je značně vágní a že hudebnímu vzdělávání na základních školách je v něm věnováno pouze okolo 125 slov.

Ministerstvo školství Velké Británie tuto sobotu konečně zveřejnilo očekávanou aktualizaci Národního plánu pro hudební vzdělávání. Podle Classic FM byly při její tvorbě zohledněny odpovědi od více než 5000 respondentů z řad učitelů a studentů hudby a mimo jiné slibuje školám více finančních prostředků - například 25 milionů liber určených na nákup hudebních nástrojů a dalšího vybavení. Dalšími 79 miliony liber ročně se pak vláda zavazuje financovat projekt Music Education Hubs, který žákům nabízí možnost se ve volném čase učit hrát na nástroj nebo zpívat ve sboru. Ministerstvo v novém plánu rovněž školy žádá, aby věnovaly ve svých osnovách hudební výchově minimálně jednu vyučovací hodinu týdně. Silný důraz klade nový národní plán také na inkluzivní přístup, což obnáší například dostupnost upravených nástrojů pro žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami.

Zdá se, že odborníci nový plán hodnotí převážně pozitivně. Chris Cobb, výkonný ředitel charitativní organizace a zkušební komise pro profesionální hudebníky Associated Board of the Royal Schools of Music, pro Classic FM uvedl, že nový plán "zohledňuje příležitosti a výzvy, před nimiž hudební vzdělávání stojí, a zároveň odráží trendy a priority, jejichž důležitost je každému v oboru dobře známá. Je povzbudivé pozorovat opravdovou snahu o inkluzi, vývoj a udržitelnost, a to od nejnižších až po vyšší stupně vzdělávání."

Plán s jistou opatrností přivítaly i odbory. Podle Chrise Walterse z odborové organizace Musicians´ Union dokument "ukazuje, že ministerstvo chápe, jak by kvalitní hudební vzdělání dostupné všem dětem a mladým lidem mělo vypadat." Jak píše Classic FM, Walters však jedním dechem dodává, že "tento plán je pouze začátek. Budeme bedlivě sledovat, jak se jeho náplň podaří zavést do praxe a dále rozvíjet."

Dodejme, že revizí prošel v loňském roce 2021 také dokument upravující povinné hudební vzdělávání na základních školách v České republice - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, dostupný zde. Nalezneme v něm i věci značně překvapivé: například učivo pro 1. stupeň ZŠ, tedy všechny děti ve věku 6-11 let, už obsahuje "tvorbu předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně" nebo "záznam instrumentální melodie s využitím notačních programů". O nízkých očekáváních ohledně hudební výchovy tedy v České republice - alespoň ze strany MŠMT - rozhodně nelze hovořit.

Foto: Profimedia