Co se skrývá v ateliéru sochaře Petra Váni?

Sochař Petr Váňa se sochařství začal věnovat ve třinácti letech. Nejdříve jako žák sochaře, medailéra a restaurátora Jiřího Seiferta a potom sochaře, medailéra a malíře Jindřicha Severy. Studoval obor sochařství na střední umělecko-průmyslové škole kamenické v Hořicích. Roku 1984 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze a v roce 1990 diplomoval. Zabývá se sochařskou tvorbou při obnově sakrálních staveb, volnou tvorbou, restaurováním uměleckých památek a dalšími projekty.

Petr Váňa realizoval řadu kopií barokních soch (sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě, čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze). Jeho projekty najdeme v Česku na veřejně dostupných místech, jeho sochy jsou ovšem realizovány i v Berlíně, Hannoveru, Římě, či Vitirchianu.

Mnoho jeho originálních prací menšího formátu je i v galeriích nebo v soukromých sbírkách. Svá díla vystavuje na individuálních a kolektivních výstavách. Je též organizátorem Sochařského sympozia Cesta mramoru v Dobřichovicích a mezi jeho další zajímavé projekty jsou například Mezinárodní sochařská skupina Five sculptors, nebo projekt Jižní ateliér.

V roce 1997 byl Petr Váňa osloven Společností pro obnovu Mariánského sloupu s žádostí o kalkulaci a později i o zhotovení repliky mariánského sloupu pro Staroměstské náměstí v Praze. Postupně se mu projekt tak zalíbil, že na něm s dalšími kolegy – kamenickou hutí (kromě Petra Váni ji tvoří ještě Petr Beneš, Petr Piekarz, Hynek Shejbal a Tomáš Váňa) – pracovali zadarmo. Tato barokní památka, která byla v listopadu 1918 zničena, byla v červnu 2020 obnovena.

Čím se zabývá Petr Váňa v současné době? Do jeho ateliéru exkluzivně nahlédl fotograf Seznam zpráv David Neff.

Všechny fotografie © David Neff, Seznam Zprávy