Od druhých houslí k dirigentské taktovce

Houslistu Christopha Koncze paradoxně znalo filmové publikum nejspíše dříve než to hudební: poprvé na sebe poprvé upozornil roku 1998 ve filmu Krvavé housle, v němž - ještě coby chlapec - ztvárnil postavu zázračného dítěte Kaspara Weisse. Ve dvanácti letech pak debutoval s Montrealskými symfoniky a Charlesem Dutoitem, posléze stanul na pódiu vedle Nevilla Marrinera, Leonidase Kavakose, Joshuy Bella či bratrů Capuçonových. Jako dvacetiletý nastoupil na svou stávající pozici ve Vídeňské filharmonii. Jeho bratr - vyhledávaný violoncellista Stephan Koncz - zase působí v Berlínské filharmonii.

Christoph Koncz hraje na stradivárky "Brüstlein" z roku 1707, které mu zapůjčila Rakouská národní banka. Nyní však zřejmě bude muset tento skvostný nástroj čím dál více zahálet: Koncz jej totiž stále častěji vyměňuje za dirigentskou taktovku. A Mylhúzský symfonický orchestr, jenž sídlí ve východofrancouzském městě poblíž německých a švýcarských hranic, včera jmenoval Christopha Koncze svým šéfdirigentem. Informaci přinesl blog Slipped Disc.

Zhruba šedesátičlenné těleso má tradici sahající do 19. století, jeho moderní historie se však začala psát až v 70. letech století dvacátého. Ročně odehraje zhruba stovku vystoupení, částečně symfonické koncerty a částečně operní a baletní představení alsaské společnosti Opéra national du Rhin.

Čtyřiatřicetiletý Koncz nicméně není dirigentským nováčkem. Podle jeho oficiálního webu je už čtvrtou sezónu šéfdirigentem komorního orchestru Deutsche Kammerakademie Neuss a také hlavním hostujícím dirigentem dobového ansámblu Les Musiciens du Louvre. V nadcházející sezóně 2022/2023 bude rovněž debutovat s Londýnskými symfoniky i se Symfonickým orchestrem švédského rozhlasu.

Pražský posluchač se také může na Christopha Koncze těšit začátkem roku 2023 ve Stavovském divadle, kde bude 27. a 28. ledna dirigovat koncerty u příležitosti narozenin Wolfganga Amadea Mozarta - skladatele, jenž je s tímto místem neodmyslitelně spojen. Zazní mimo jiné předehra z opery Don Giovanni, která zde měla premiéru, a Symfonie č. 38 zvaná Pražská.

Foto: Profimedia