Zemřel pianista Radu Lupu

Před třemi lety se stáhl z pódií po období, kdy musel kvůli zhoršujícímu se zdraví rušit koncerty. Pianista, který se vyhýbal médiím, nedovolil živě vysílat své koncerty, ale který byl pro posluchače a kolegy nesmírnou inspirací.

Narodil se v Rumunsku a v šesti letech se začal učit hrát na klavír u Lii Busuioceanu. Ve dvanácti letech debutoval na veřejnosti s kompletním programem vlastní hudby. Ve studiu pokračoval několik let u Floricy Muzicescu a Celly Delavrancea, než v roce 1961 získal stipendium na moskevské konzervatoři, kde studoval u nejlepších pedagogů: Galiny Eghyazarové, Heinricha Neuhause a později u Stanislava Neuhause. Krátce po sobě získal první cenu ve významných mezinárodních soutěžích Vana Cliburna (1966), Enescuově (1967) a v Leedsu (1969).

Rychlý záskok: Krátce po svém vítězství v Leedsu zaskočil mladý Radu Lupu na koncertě za onemocnělého Claudia Arrau.

Lupu vystupoval se všemi velkými světovými orchestry, včetně Berlínské filharmonie (s níž debutoval na Salcburském festivalu v roce 1978 s Karajanem), Vídeňské filharmonie (s níž zahajoval Salcburský festival v roce 1986 s Mutim), Královského koncertního sboru Concertgebouw, všech významných londýnských orchestrů a všech velkých amerických orchestrů. V USA poprvé významně vystoupil v roce 1972 s Clevelandským orchestrem a Barenboimem v New Yorku a s Chicagským symfonickým orchestrem a Giulinim. Hrál na většině významných hudebních festivalů a byl pravidelným hostem Salcburského a Lucernského festivalu. V sezoně 2009/10 byl rezidentem Tonnhalle Curych.

Snímek z vystoupení s Claudiem Abadem na Salcburském festivalu v roce 1986

Jeho nahrávky pro společnost Decca zahrnují Beethovenovy klavírní koncerty, Brahmsův koncert č. 1, Griegovy a Schumannovy koncerty, kompletní Mozartovy houslové a klavírní sonáty se Szymonem Goldbergem, Debussyho a Franckovy houslové a klavírní sonáty s Kyung Wha Chungem a sólové skladby Beethovena, Brahmse, Schumanna a Schuberta. V roce 1995 získal 2 ceny v kategorii "Nejlepší instrumentální nahrávka roku": Grammy za Schubertovy Sonáty A dur D664 a B dur D960 a Edison Award za Schumannovy Kinderszenen, Kreisleriana a Humoresku. Natočil také dvě desky s Murrayem Perahiou (CBS), dvě alba Schubert Lieder s Barbarou Hendricks (EMI) a disk se Schubertovými skladbami pro čtyři ruce s Danielem Barenboimem (Teldec).

Přinášíme zde jeho výtečnou nahrávku Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Foto Profimedia