Hudba v komoře

Kolik muzikantů se vejde do komorního seskupení ?

Minule jsme se v říši paní Hudby věnovali komorní hudbě – tedy takové, kterou hrají dva a více muzikantů, ale ještě to pořád není celý velký orchestr. Poznali jsme duo, trio, kvarteto a už víme, že se v těchto komorních souborech můžou střídat skoro všechny hudební nástroje, které už známe.

Když se ovšem hráčům v klasickém smyčcovém kvartetu zdá, že jich je málo a té hudbě přeci jen něco chybí, pozvou dalšího kolegu. A hned je tu kvinteto: třeba s klavírem – jako teď ve skladbě Franze Schuberta.

Těch možností je ovšem celá řada, a tak si mohou spolu zahrát v různých kombinacích nástroje smyčcové, dechové i drnkací. Teď nám zahraje kvinteto smyčcových nástrojů spolu s klarinetem.

Kdybychom si chtěli poslechnout alespoň ukázku všech možností komorních souborů podle toho, kolik hráčů hraje i podle různého nástrojového obsazení, byli bychom tady hóóódně dlouho. Protože zahrát si může šestice muzikantů – tedy sexteto, když se jich sejde sedm je to septeto, nu a v osmi už tvoří okteto. Jako v hudbě Antonína Dvořáka.

Komorní hudba se provozovala už velmi dávno. Vlastně od té doby, kdy se objevily první hudební nástroje a lidé poznali radost z hudby. Takže už na hradech a zámcích hrávala často seskupení různého složení, které si šlechtici, králové a rytíři, najímali pro radost a svoje potěšení. Později přibylo domácí muzicírování v rodinách. A komorní skladby často vznikaly právě jen pro zábavu domácích. Ale netrvalo dlouho, a i tyto skladby a skladbičky pro menší nástrojové obsazení si z domácností a panských sídel našly cestu i do koncertních sálů.

A tak není divu, že muzikantů v souborech přibývalo a přibývalo, až nakonec vznikl malý – tedy komorní orchestr. A i ten se pomaličku rozrůstal, až měl třeba i 30 hráčů. Byli mezi nimi hráči na nástroje smyčcové, dechové, žesťové, bicí. Někdy přibylo cembalo, klavír, kytara. Podle toho, jak to předepsal pan skladatel v notách.

To už je velký zvuk a velké těleso, co říkáte? Tam už je jejich vzájemná souhra, tedy to, aby hráli všichni stejně rychle, ve stejném tempu, pěkně složitá. A tak takový komorní orchestr už potřebuje, aby ho někdo řídil a určoval, jak mají vlastně hrát. A od toho je tady pan dirigent....Ale o něm zase příště....

Obrázek: pinterest.com

Podcast