Malý génius Wolfi... a další vídeňští klasici...

Dnes se s paní Hudbou vypravíme do období klasicismu. Do doby, kdy už si lidé nejen muzicírovali pro svou radost a potěšení doma, ale muzikanti a orchestry vystupovali na veřejnosti v koncertních sálech. V téhle době už hudební skladatelé psali skladby nejen pro jednotlivé hudební nástroje nebo malé soubory, ale vznikaly také symfonie – skladby pro celý velký orchestr, nebo koncerty – třeba pro klavír, housle, nebo dechové nástroje. A v nich kromě orchestru hrál také sólista. Jako třeba teď v koncertě pro trubku skladatele Josepha Haydna.

Joseph Haydn žil dlouhá léta na zámku hraběte, který se jmenoval Esterházy. Učil hraběcí dcerky hudbě a také vedl zámeckou hraběcí kapelu. Muzikanti ho měli moc rádi, radil jim a pomáhal. A oni mu za to láskyplně říkali „papá Haydn“ – tedy tatínek.

V téhle době – období klasicismu – se také narodil hudební skladatel se složitým jménem – Wolfgang Amadeus Mozart. Už jako úplně malý kluk, možná menší, než jste vy, uměl výborně hrát na klavír. Podobně jako jeho starší sestra. A měl tak úžasnou paměť, že stačilo, aby jednou jedinkrát uslyšel nějakou skladbu a už ji dokázal sám zahrát. Není tedy divu, že je oba jejich tatínek naložil do kočáru – tedy ne do dětského kočárku :) - ale kočáru taženého koňmi, ve kterém se tehdy cestovalo, a jezdil s nimi koncertovat po celém světě. A tak malý Wolfgang ještě pořádně neuměl číst a psát, ale už hrál před mnoha králi a královnami i dalším publikem. A sám také hudbu skládal. Říkalo se o něm, že je sluníčko, asi proto, že dokázal napsat hudbu, která je veselá, plná dobré nálady a moc příjemně se poslouchá.

A jaký byl Wolfgang Amadeus Mozart? Tak třeba.....měl moc rád zvířata – choval kanárka, špačka, psa a později měl i koníka, na kterém se rád projížděl. Rád jedl smažené kuřecí kousky – dokonce prý bez nich nedokázal napsat ani notu... A taky měl rád legraci. – Však se jedna jeho skladba dokonce jmenuje Hudební žert. Slyšíte, jak v ní notičky vesele poskakují a dělají si ze sebe legraci?

Joseph Haydn i Wolfgang Amadeus Mozart žili v období, kterému se říká klasicismus. A ve stejné době žil také další skladatel - Ludwig van Beethoven. Jeho tatínek byl zpěvákem a dědeček kapelníkem orchestru. Sám Ludwig hrál na piano a poději začal komponovat.

Možná se, až budete větší, některé jeho skladby sami naučíte hrát. Třeba tuhletu skladbičku pro klavír, která se jmenuje Pro Elišku.

Představte si, že jako dospělý přestával Ludwig van Beethoven slyšet, až ztratil sluch docela. Jen si zkuste zacpat uši. Uměli byste tak nejen zpívat, ale i vymýšlet písničky, které si nikdy nebudete moci poslechnout? A jen si představovat, jak asi budou znít Ale to on uměl moc dobře. I proto dokázal dál psát hudbu plnou radosti. Však se jeho nejslavnější symfonie také jmenuje Óda na radost.

Tak se zase příště těším s další krásnou a radostnou hudbou na shledanou....

Nezapomeňte si poslechnout i další díly pořadů Hravá Klasika - ZDE.

Obrázek: Wikipedie (Carmontel)