Od kaučuku přes rákos ke třtinovému plátku, aneb klarinet, hoboj i fagot

Tak už známe rodinu fléten, dechových nástrojů – tedy nástrojů, do kterých se fouká. Flétny jsou většinou kovové, jen jedna z rodiny – flétnička zobcová - je ze dřeva…A my dnes navštívíme její další příbuzné – tedy další dechové nástroje dřevěné…

Říkáte si, jak je možné, že když se do takového dřevěného nástroje foukne, na druhém konci z něj vyjde tón? Inu – je to tím, že nástroj není jen dutý – tedy prázdný, ale je v něm takový docela malý plátek, dřívko, nebo plátek z plastu - tedy umělé hmoty, které se naším dechem rozechvěje, roztřepetá, prostě rozkmitá a tón je tu… Někdy stačí plátek jeden, některé hudební nástroje mají dva.
Skromný je například klarinet – tomu stačí jen jeden jediný plátek k tomu, aby nás potěšil krásným kulatým zvukem…

Klarinety bývají nejčastěji ze dřeva – jsou krásné, černé, lesklé a ozdobené stříbrnými klapkami… Ale nemyslete si, ty nejsou jen pro parádu, těmi klarinetista zakrývá jednotlivé otvory v nástroji a podle toho je tón vyšší nebo nižší.

A tohle už je hoboj, který se hlásí o naši pozornost….Slyšíte ? Má vyšší a pronikavější tón než klarinet, ten se opravdu nedá přeslechnout…Rozhodně to není žádný odstrkovaný otloukánek, dokáže se mezi ostatními nástroji pěkně prosadit. Hoboj nemá hubičku jako klarinet, tedy takový zešikmený náustek, do kterého hráč fouká, ale jen dvojici uzoučkých plátků, které jsou připevněny na takové titěrné hubeňoučké kovové rource. Proto je hodně těžké na něj dobře zahrát…

Naproti tomu jakýmsi rozumným a uvážlivým členem této dřevěné dechové rodiny je pak fagot - nástroj dost velký - pokud by se postavil na zem, tak ho má fagotista skoro až do podpaždí. Ale to by si na něj moc nezahrál... Stejně jako do ostatních dechových nástrojů musí totiž do fagotu pěkně vydatně foukat a zároveň mačkat klapky. Odměnou mu je pak krásně kulatý hluboký tón…někdy bručivý, někdy zamyšlený, jindy třeba i trochu smutný… A věřili byste tomu, že když fagotista dohraje, celý ten obrovský nástroj prostě rozloží jako nějakou stavebnici a stačí mu na jeho odnesení docela malý kufřík ?

Všechny tyhle dechové dřevěné nástroje (ale i jejich další příbuzní – a to nejen dřevění, ale i kovoví) si velmi dobře vzájemně rozumějí a tak není divu, že se často scházejí při společném muzicírování… Ať už ve třech, ve čtyřech, nebo v pěti….

A tady už se ke třem - po dnešku nám dobře známým dřevěným dechovým nástrojům - připojila i flétna a také lesní roh – další nástroj, do kterého se musí foukat a vypadá jako zatočená zahradní hadice. Ale protože ten je z kovu, patří do rodinky nástrojů žesťových, a ty si představíme zase příště. Teď si ještě poslechněte, jak se jejich hlasy v hudbě pana Antonína Rejchy pěkně proplétají a doplňují.