2. červen daroval světu šicí stroj s řetízkovým stehem a rádio

V roce 1857 si James Gibbs z Virginie patentoval šicí stroj s jednou nití a řetízkovým stehem a o necelých čtyřicet let později, roku 1896 získal Guglielmo Marconi patent pro svůj nejnovější vynález – rádio.

Ilustrační foto (©Profimedia)

Ruční šití je umělecká forma stará více než 20 000 let

První šicí jehly byly vyrobeny z kostí nebo zvířecích rohů a první vlákno bylo vyrobeno ze šlach zvířat. Železné jehly byly vynalezeny ve 14. století. První jehly se objevily v 15. století. První patent spojený s mechanickým šitím byl vydán ve Velké Británii roku 1755 Němci Karlu Weisenthalovi, jehož společnost získala patent na jehlu; o zbytku stroje, pro které byla určena, není více známo. První patent pro kompletní stroj na šití byl vydán roku 1790 anglickému vynálezci a výrobci skříně Thomasi Saintovi. Patent popisuje dřík, který vyrazil otvor v kůži a prošel jehlou přes otvor; pozdější reprodukce tohoto vynálezu na základě jeho patentových výkresů ovšem nefungovala. Ani další pokusy o vynález stroje na šití nebyly příliš úspěšné, teprve roku 1830 se podařilo Francouzi Barthélemu Thimonnierovi zkonstruovat první funkční šicí stroj. Thimonnierův stroj používal pouze jednu nit a zavěšenou jehlu, která zhotovovala stejný řetězový steh s výšivkou, a jeho vynálezce stál téměř život. Byl totiž téměř zabit rozzuřenou skupinou francouzských krejčí, kteří spálili továrnu na oděvy, protože se v důsledku tohoto nového vynálezu báli nezaměstnanosti.

Od té doby se řada další vynálezců a konstruktérů snažilo stroj na šití vylepšovat a zdokonalovat. Velkým posunem vpřed byl například pohybový mechanismus Isaaca Singera, který umožňoval pohyb páky s jehlou nahoru a dolů, nebo rotační kyvadlovka Allena Wilsona. Po řadě dalších vylepšení a také soudních spotů a tahanic o prvenství a patenty na to které z nich, přišel 2. červen 1857, kdy si Angličan James Gibbs patentoval první šicí stroj s jedním závitem a jedním řemenem, který zvládal řetízkový steh. Další významný posun ve vývoji šicího stroje pak nastal v roce 1873, kdy si Helen Augusta Blanchardová z Portlandu, patentovala první stroj s tzv. cik-cak stehem. Mimochodem tato Američanka během dalších let patentovala celkem 28 vynálezů, týkajících se především šicích strojů a jejich vylepšení.

Marconiho rádio (©Profimedia)

Šicí stroj znamenal převrat v textilní výrobě, rádio přineslo revoluci v přenosu informací

Z autora bezdrátového telegrafu, prvního způsobu radiového spojení je považován Marchese Gugliemo Marconi, italský fyzik, vynálezce a politiky, žijící v letech 1874 – 1937. Ve skutečnosti si ale stejný vynález patentoval o několik let dříve Nikola Tesla, kterému byl ovšem patent na bezdrátové spojení přiznán až krátce po jeho smrti. Marconi založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického spojení a pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán, které zahájili provoz v roce 1931.

Marconi se už během studií na univerzitě v Bologni zajímal o výsledky pokusů německého fyzika Heinricha Hertze a pokoušel se je zopakovat. 2. června 1896 pak Marconi získal patent na bezdrátový telegraf, v následujícím založil telegrafní společnost a uskutečnil vysílání na vzdálenost 15 km. Roku 1898 uskutečnil první sportovní reportáž a 12. prosince 1901 první transatlantické bezdrátové spojení.

Marconi byl autorem i mnoha dalších vynálezů, jako byl magnetický detektor, duplexní radiotelegrafie, rotační jiskřištěm vodorovná směrová anténa a další, i když je jeho autorství v některých případech sporné – americký nejvyšší soud totiž ochranu některých jeho patentů v roce 1943zrušil s tím, že byly obsaženy v o deset let starších patentech Nikoly Tesly.

Nicméně i tak obdržel Marconi v roce 1909 společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku, od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie a v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd.

Hrst dat z historie rozhlasového vysílání

1873 - James Clerk Maxwell popsal princip šíření elektromagnetických vln
1876 - Heinrich Rudolf Hertz poprvé dokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní dipólové antény
1896 - Nikola Tesla předvedl první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení
1895 - Alexandr Stěpanovič Popov zkonstruoval první bezdrátovou telegrafickou stanici za využití hromosvodu jako antény
1896 – Guglielmo Marchese Marconi telegrafoval na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu a využil při tom uzemnění
1906 – Valdemar Poulsen vyvinul pomocí netlumených kmitů telegraf, který vysílal na určité frekvenci morseovku a byl již teoreticky schopen přenášet řeč
1907 – Quirino Majorana uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75 km)
1910 – Lee de Foest, vynálezce elektronky, snímal zvuk opery Carmen a přenášel jej rozhlasovým vysíláním
20. a 30. léta – jednoduchý rozhlasový přijímač, tzv. krystalka, která se dala zhotovit i amatérsky, podpořila masové rozšíření této technologie a elektronky umožnily příjem rozhlasového vysílání z celé Evropy.
1910 - první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku
1920 - rozhlas vysílal výsledky amerických prezidentských voleb
1922 - v Anglii zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání BBC
1923 – 18. května začal ve Kbelích vysílat český rozhlas Radiojournal jako první na evropském kontinentě