Antonín Dvořák jako věčný zdroj inspirace

Téměř 120 let už uplynulo od smrti českého hudebního velikána. Jeho hudba i životní osudy stále žijí na koncertních pódiích i ve světě filmu.

V těchto dnech zní v Praze častěji než jindy hudba jednoho z největších hudebních velikánů, a to nejen českého, ale světového rozměru, Antonína Dvořáka. Důvod je jednoduchý; až do 25. září probíhá už 15. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, který je oslavou světově proslulého hudebního genia i významnou společenskou událostí. V jeho rámci v pražských koncertních sálech vystupuje celá plejáda špičkových sólistů, dirigentů, mezinárodně uznávaných orchestrů i komorních souborů.

Antonín Dvořák patří k největším novoromantickým tvůrcům světové hudby. Byl skvělým symfonikem i tvůrcem hudby komorní, položil základy české kantátové a oratorní tvorbě a jeho opery se staly součástí nejcennějšího pokladu české hudebně dramatické tvorby.

(Pomník Antonína Dvořáka v Karlových Varech, autor: Karel Kuneš ml.)

Antonín Dvořák a svět stříbrného plátna

Dvořákova hudba byla v uplynulých letech použita v desítkách českých, ale i zahraničních filmů. Nejčastěji se v tomto výčtu objevuje jeho slavná Humoreska č. 7, ale také pochopitelně Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“, některý ze Slovanských tanců, Koncert pro violoncello a orchestr h moll, píseň Když mě stará matka z cyklu Cigánských melodií či árie z opery Rusalka.

Konkrétně? Například v americkém snímku z roku 2019 Malé ženy podle klasického románu Louisy May Alcottové zazněla třetí věta z Dvořákova Smyčcového kvartetu č. 12 „Amerického“ v nahrávce Škampova kvarteta a ve stejném roce použil stejný kus i režisér Hans Petter Moland v akčním thrilleru plném černého humoru Mrazivá pomsta.

To, že si Dvořákovu Symfonii číslo 9 „Novosvětskou“ vyžádal na svou cestu na Měsíc Neil Armstrong, je dobře známo. A tak není s podivem, že tuto skladbu můžeme zaslechnout i v životopisném historickém filmu v americko-japonské koprodukci První člověk, který mapuje onen „malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“. Část Dvořákovy Novosvětské můžeme zaslechnout i na začátku a na konci polského thrilleru 80 milionů, v americkém animovaném filmu Barbie Růženka, v seriálu Městečko South Park, a dokonce i v seriálu Simpsonovi. V dílu s názvem „Žabař, kuchař, manželka a její Homer" v čase 6:28 totiž školní orchestr nacvičuje Dvořákovo Largo.

Rusalčinu árii „Měsíčku na nebi hlubokém“ pak můžeme zaslechnout například v americko-kolumbijském akčním thrilleru Experiment Belko z roku 2016, v 6. epizodě první série americké sci-fi Muž z Vysokého zámku, ve francouzsko-britském rodinném dramatu Odjezd i v úvodní scéně dobrodružného australského dramatu o nájemném lovci s názvem The Hunter.

Populární Dvořákova drobnůstka – Humoreska č. 7 Ges dur se objevila mimo jiné v polském válečném dramatu Joanna či britské krimi In the Trap.

V britsko-americkém životopisném snímku z roku 2009 Královna Viktorie, který sleduje první roky vlády této britské panovnice, zase tvůrci ve scéně, kdy lord Melbourne zvedá dopis od prince Alberta a královna Viktorie o něm poprvé hovoří, hraje Dvořákova Serenáda pro smyčce (Ten se ovšem narodil až rok po svatbě Viktorie s Albertem.)

Antonín Dvořák jako zdroj inspirace

Je pochopitelné, že i samotná osobnost Antonína Dvořáka, jeho osobní i profesní život a dílo se stalo předobrazem mnoha uměleckých ztvárnění. V hraných filmech se do něj převtělili Eduard Cupák, Vladimír Brabec, Josef Vinklář, Karel Houska, Lubor Tokoš a Hynek Čermák; jeho osobnosti se věnuje i celá řada dokumentárních snímků a publikací.

profimedia-0226714447 dvořák nelahozeves.jpg

(Socha Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, autor: Stanislav Dusík)

Kromě desítek bust a pamětních desek, se dočkal Antonín Dvořák i pěti soch, které najdeme v Praze, Karlových Varech, Nelahozevsi, Příbrami a New Yorku. Existují rovněž i desítky zobrazení Dvořákovy podoby na malbách, v grafice, i poštovních známkách, včetně výtvarného návrhu Karla Svolinského, či Otakara Španiela.