Dvořák, Beethoven, Chopin i Strauss. Velcí muzikanti s oblibou navštěvovali české lázně

Chystáte se letos v létě navštívit některé z proslulých českých lázeňských měst? Jistě vás neudiví, že nejen v současnosti, ale i v minulých letech si v lázeňských letoviscích podávali doslova kliky nejen běžní lázeňští hosté, ale i mnozí slavní; panovníci, spisovatelé, hudební skladatelé. Vždyť centry společenského, kulturního a politického dění staré Evropy bývala známá lázeňská města odedávna. A to platí nejen pro lázně světové, ale i české. Zejména pro trojlístek lázní v dnešním Karlovarském kraji, tedy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které se společně s dalšími osmi lázeňskými městy v roce 2021 v rámci nominace Slavné lázně Evropy dostaly i na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Stopy slavných osobností v těchto městech najdeme dodnes, především v podobě četných pamětních desek a soch.

Karlovy Vary si za dobu jejich existence oblíbila celá řada významných osobností. Královskou pověst Karlových Varů jako by odstartoval sám jejich zakladatel, český král Karel IV. Podle pověsti prý objevil horké prameny při lovu jelena a jejich blahodárné účinky okamžitě sám vyzkoušel, když si v jezírku hluboko v lesích omyl zraněnou nohu. K nejvýznamnějším lázeňským hostům můžeme jistě zařadit ruského cara Petra I. Velikého. Ten tu byl pouze dvakrát, ale jeho stopy se nesmazatelně zapsaly do dějin lázeňského města. Jedna z pamětních desek například připomíná jeho pomoc zedníkům při stavbě domu U páva, druhý příběh zase popisuje, jak se car vsadil, že na neosedlaném koni vyjede na skálu zvanou Jelení skok. V cíli popadl dýku a do kříže, který tam stával, vyryl své iniciály. Od té doby se místu říká Petrova výšina.

Dalšími hvězdnými hosty Karlových Varů byli například literáti Johann Wolfgang Goethe, Nikolaj Vasiljevič Gogol, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, houslový virtuóz Niccolo Paganini, skladatelé Fryderyk Chopin, Antonín Dvořák či Ludwig van Beethoven. Toho tu připomíná pomník s bronzovou sochou od sochaře Huga Uhera před Parkhotelem Richmond, Beethovenův salonek v Gradhotelu Pupp, pamětní deska na kavárně hotelu, portrétní reliéf na domě Beethoven a promenádní stezka nesoucí skladatelovo jméno.

Podobně i Mariánské Lázně byly a jsou oblíbeným místem řady významných osobností. Z muzikantů tu pobývali Ema Destinnová, Richard Wagner, Antonín Dvořák, Johann Strauss, Carl Maria von Weber či Fryderyk Chopin. Ke slavným návštěvníkům tohoto lázeňského města patřil i německý básník, filozof a učenec Johann Wolfgang Goethe. Ten opakovaně pobýval jak v Karlových Varech, které vedle Výmaru a Říma považoval za nejkrásnější město světa, tak v Mariánských Lázních. Byl svědkem jejich rozmachu a nadchlo ho, jak v nehostinné krajině vznikají elegantní a svěží lázně. Právě tady dvaasedmdesátiletý Goethe vzplanul láskou k sedmnáctileté Ulrice von Levetzow. Na nabídku k sňatku prý tehdy dostal vyhýbavou odpověď a zklamaný odjel do Německa. Na Mariánské Lázně sice nezanevřel, ale vzhledem k podlomenému zdraví své oblíbené město víckrát nenavštívil. Příběh připomíná bronzový básníkův pomník i sousoší Goethe a múza poblíž Lesního pramene, kam rádi chodívali na procházky.

Dalším výjimečným hostem Mariánských Lázní byl i britský král Edward VII.. „Procestoval jsem celou Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak, jako zde v Mariánských Lázních,“ prohlásil prý. Lázně mu nepochybně přišly vhod: kouřil dvacet cigaret a dvanáct doutníků denně, měl rád dobré jídlo a pití a s životosprávou si moc nelámal hlavu. Díky králi Edwardovi VII. si do Mariánských Lázní našly cestu i další významné osobnosti, například francouzský ministerský předseda Georges Clemenceau anebo rakouský císař František Josef I. Oba tu připomíná pomník na hlavní třídě a pozoruhodnou vzpomínkou na ně jsou také Císařská a Královská kabina v Hotelu Nové Lázně.

Celkem sedmkrát do Mariánských Lázní přijel také básník Jaroslav Seifert, který při místních pobytech načerpal inspiraci k Elegiím z Mariánských Lázní, sbírce Odlévání zvonů a básni Křížový pramen. A na Mariánské Lázně vzpomínal také ruský spisovatel Ivan Alexandrovič Gončarov. Byl tu celkem osmkrát a právě zde se mu při pobytu v roce 1857 po deseti bezmála letech podařilo dokončit román Oblomov. Za úspěchem patrně nestála jen léčivá voda, pohyb a dieta, ale i abstinence.

Oblíbeným místem probytu mnoha slavných osobností byly i Františkovy Lázně. Pobývali tu Božena Němcová, Johann Wolfgang Goethe, Ludwig van Beethoven i Johann Strauss mladší, který se sem opakovaně vracel i s celou rodinou. Dirigoval tu lázeňský orchestr v provedení svého slavného valčíku Na krásném modrém Dunaji a jeho pobyty ve městě připomíná pamětní deska od Zdeňka Kolářského na domě „Město Petrohrad“.

A co další lázeňská města ?

Zmiňovaný car Petr I. Veliký při své druhé cestě do Karlových Varů v listopadu 1712 navštívil také lázně Teplice. Ubytoval se v Knížecích lázních, které jsou dnes součástí Lázeňského domu Beethoven (pojmenovaného na počest tohoto dalšího vzácného hosta, hudebního génia Ludwiga van Beethovena), ochutnal vodu z Pravřídla a navštěvoval termální koupele v Nových lázních. Zdržel se jen pět dní, ale i tak jej Teplice nadchly. V jeho stopách se později vydali další panovníci, mimo jiné saský král Bedřich August II., císař Josef II. a jeho bratr Leopold, švédský král Gustav IV., císař František I. s císařovnou Marií Ludovikou, ruský car Alexandr I., rakouský císař František Josef I. či pruský král Bedřich Vilém III.. Ten se pak do teplických lázní vracel od roku 1812 až do své smrti roku 1840 téměř každý rok. Členem jeho doprovodu byl mimo jiné i přírodovědec a jeden ze zakladatelů moderní geografie Alexander von Humboldt. Okolí lázní prozkoumával se stejným zápalem jako Goethe okolí Karlových Varů, a když v roce navštívil Milešovku, výhled z ní prohlásil za třetí nejkrásnější na světě.

Mimo zájem slavných osobností nestojí ani lázně Poděbrady. „Když jsem letos ochuravěl v Jugoslávii, půjčil mi tamní český lékař knížku, v níž se popisují různé choroby nadaných lidí. Zajímavé bylo, že nemocní spisovatelé většinou hubovali na lázně, že jim nijak pomohly. Kdyby jen panstvo jezdívalo do Poděbrad, je určitě nářků míň!“ To napsal o lázních Poděbrady básník, novinář a dramaturg Jiří Mahen. Lázeňské město v Polabí navštíví každý rok desetitisíce hostů, mezi nimiž samozřejmě nechyběly a nechybí významné osobnosti. Na léčení sem přijeli prezidenti T. G. Masaryk, Edvard Beneš i Václav Havel, František Křižík, Miloš Forman, Ema Destinnová, Alfons Mucha, Karel Hašler či Vlasta Burian, který dokonce na poděbradské plovárně natáčel film Hrdinný kapitán Korkorán.

Foto: Profimedia